Kdo poškodil plynovody Nord Stream: Rusko, nebo USA?

Komentář Lukáše Kovandy

Biden varoval, že v případě invaze na Ukrajinu žádný Nord Stream 2 nebude, Rusové zase mohli potrubí poškodit ve strachu z pokut.

Německé úřady podle agentury Bloomberg pojaly podezření, že za poškozením plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 není technická závada, ale sabotáž. Věc je ale stále předmětem vyšetřování.

Burzovní cena plynu v EU v reakci dnes poskočila nahoru, až o dvanáct procent. Oběma poškozenými potrubími sice žádný plyn nyní neteče, ale obchodníci s plynem se obávají, že možná sabotáž je projevem dalšího zvýšení napětí mezi EU, potažmo Západem, a Ruskem. A že Kreml tedy v dohledné době dost možná zavře kohoutky také u dalších potrubí, jimiž dosud plyn do EU teče. Jedná se o ukrajinský tranzitní plynovod a plynovod Turk Stream spojující Rusko a Turecko a návazně Balkán.

Zatím není zřejmě, kdo za zjevnou sabotáží stojí. Nabízí se dvě hlavní možnosti.

Zaprvé, mohlo by jít o akci Ruska. Kreml dnes uvedl, že poškozením potrubí je „extrémně znepokojen“. Může ale jen „kalit vodu“. Poškození by totiž Rusku mohlo umožnit setřást ze sebe břímě mnohamiliardového odškodného. Platbě takového penále by totiž mohl být vystaven ruský plynárenský gigant Gazprom, ovládaný Kremlem, za to, že od poloviny června dodával nižší než nesmlouvaný objem plynu a že od začátku září pak nedodává plyn vůbec žádný.

Jestliže by Gazprom nebyl schopen doložit, že výpadek dodávek nastal v důsledku „zásahu vyšší moci“, bude zřejmě vystaven povinnosti uhradit obrovskou pokutu coby kompenzaci svým evropským zákazníkům, jako je německý energetický kolos Uniper. Ten se v důsledku zastavení dodávek ruského plynu ocitl na pokraji bankrotu, jenž by byl jedním z největších – ne-li úplně největším – v německých hospodářských dějinách. Před bankrotem musí Uniper zachraňovat německá vláda, která nedávno rozhodla o znárodnění podniku. Znárodní i další velké německé energetické firmy, rovněž fatálně poškozené omezením, ba zastavením ruských dodávek.

Druhým vysvětlením je to, že se jedná o akci Spojených států. Prezident Joe Biden se v první polovině letošního února nechal při návštěvě německého kancléře Olafa Scholze v USA slyšet, že pokud Rusko napadne Ukrajinu, tj. jeho armáda v rámci invaze překročí ukrajinské hranice, Spojené státy se postarají o to, aby Nord Streamem 2 plyn netekl (zde). Takové varování zopakoval i přesto, že byl konfrontován s námitkou, že projekt obou potrubí Nord Stream je pod německou kontrolou. Biden bez dalšího vysvětlení uvedl, že v případě invaze Spojené státy prostě zajistí, aby Nord Stream 2 nebyl zprovozněn. Aniž by tedy specifikoval, jak přesně toho docílí. Mohl mít samozřejmě na mysli i cestu zcela nenásilnou, například prostřednictvím diplomatického tlaku na Německo. Biden také hovořil o Nord Streamu 2, zatímco nyní jsou poškozena obě potrubí.

Je možné, že celá pravděpodobná sabotáž bude vysvětlována jako „akce pod falešnou vlajkou.“ Rusové mohou tvrdit, že jde o akci USA či obecněji Západu, i když by ji přitom provedli sami. Mohou odkázat právě na Bidenova zmíněná slova a svalením viny na Západ se vyvinit z obřích pokut.

Američané by teoreticky mohli tvrdit, že tuto zjevnou sabotáž provedli Rusové, aby se vyhnuli pokutám, i když ve skutečnosti by tím Američané naplnili uvedenou Bidenovu únorovou hrozbu.

Pokud za akcí stojí Rusové, proč nyní? Kreml mohl získat dojem, že zdůvodnění zastavení dodávek nefunkční turbínou, případně nedostatečnou dokumentací k ní, jak jej odsud uplatňoval, by v budoucnu nemuselo u soudu obstát. Německý podnik Siemens Energy, výrobce turbín plynovodu Nord Stream 1, upozorňuje, že problémy, kterými Gazprom od přelomu srpna a září zdůvodňuje úplné zastavení dodávek tímto potrubím, neobstojí. Siemens Energy říká, že poškození turbíny, na něž Gazprom odkazuje, není dostatečné, aby opodstatnilo úplné přerušení dodávek. Je tak možné, že Kreml získal pocit, že „musí přijít s něčím dalším“, zásadnějším, nač by se mohl v budoucnu u soudu odvolat jako na „zásah vyšší moci“.

Slovensku hrozí ekonomický kolaps, Rusko mu teď navíc kvůli poplatkovému sporu s Ukrajinou zřejmě zastaví dodávky plynu

Slovenské ekonomice hrozí kvůli prudce rostoucím nákladům na elektřinu kolaps, řekl dnes listu Financial Times premiér země Eduard Heger. Podle Financial Times jde o dosud nejostřejší vyjádření představitele unijní země k dopadům globální energetické krize. Heger v té souvislosti žádá záchranou pomoc Bruselu v řádu miliard eur, takže nelze vyloučit, že své výroky nadsazuje, aby zvýšil šance, že na evropské peníze dosáhne.

To však nic nemění na tom, že situace na Slovensku je závažná. Navíc se může dále citelně zhoršit. Rusko totiž nyní hrozí přerušením dodávek plynu tranzitním plynovodem přes Ukrajinu, jímž právě na Slovensko plyn stále teče. A nejen na Slovensko. Také pak dále do Rakouska nebo Itálie. Zrovna Itálie ale má podle dnešních zpráv agentury Bloomberg zajištěn dostatečný objem potenciálních alternativních dodávek z Alžírska a Egyptu, jestliže by ji Rusko od svého plynu zcela odstřihlo.

Nicméně v důsledku hrozby ruské hrozby dnes vyskočila cena plynu v EU o takřka dvacet procent.

K přerušení dodávek tranzitním plynovodem přes ukrajinské území by mohlo dojít na základě sporu mezi ruským plynárenským gigantem Gazpromem, jejž ovládá Kreml, a ukrajinským státním energetickým podnikem Naftogaz. Naftogaz od první poloviny září u švýcarského arbitrážního soudu žádá po Gazpromu plnění závazku vzájemného obchodního vztahu, dojednaného koncem roku 2019. Gazprom by v jeho rámci měl platit určitý minimální tranzitní poplatek i tehdy, pokud přes ukrajinské území svým evropským zákazníkům žádný plyn nepřepraví.

Gazprom letos citelně snížil objem plynu přepravovaného před Ukrajinu, zejména pak v důsledku květnového vojenského zásahu na předávací plynovodní stanici Sochranovka na hranicích Ruska a Ukrajiny. Kyjev tak přichází o inkaso z poplatků přes tento tranzit, čemuž právě měl nový model vztahu s Gazpromem předcházet.

V květnu ukrajinský provozovatel plynovodní sítě uvedl, že kvůli bojům na územích východní Ukrajiny ztratil kontrolu nad jejím příslušným úsekem, což ovšem Gazprom vykládá jako neplnění tranzitních závazků.

Gazprom včera pohrozil, že ruská vláda může Naftogaz sankcionovat, jestliže by ukrajinský podnik dále pokračoval ve své snaze vymoci si u uvedeného arbitrážního soudu nový model obchodního vztahu. Pokud by k sankcionování Naftogazu ze strany Ruska došlo, Gazprom nebude moci hradit vůbec žádné poplatky ukrajinské straně. Měl by totiž v důsledku sankce zakázáno provádění jakýchkoli finančních transakcí s Naftogazem. Gazprom považuje arbitráž za „nepřátelský krok“ ukrajinské strany.

Naftogaz dnes uvedl, že v arbitráži bude pokračovat, což velmi pravděpodobně povede k zastavení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu, což dále zhorší energetickou a tím pádem i ekonomickou situaci nejen na Slovensku. (29.9.2022)