Kdy statistici vyměnili tužku a papír za výpočetní techniku?

Již při vzniku SÚS v roce 1919 si vedení úřadu uvědomovalo, že výsledky velkých statistických šetření s miliony údajů, jako například sčítání lidu, nezvládne zpracovat bez pomoci strojů. V dubnu 1920 si proto SÚS pronajal na zkoušku od firmy Powers Accounting Machine prvních 12 děrovaček a čtyři třídicí stroje s počitadly. Nemohl je koupit, protože americká firma v té době své přístroje pouze draze pronajímala za dolary. Ročně tak úřad utratil 9 450 dolarů, což při tehdejším kurzu 80 Kč za dolar představovalo úctyhodných 756 tisíc korun. První zkouškou pro nové stroje bylo zpracování materiálů o přirozené měně obyvatelstva v průběhu první světové války.

V roce 1921 změnila americká firma obchodní politiku, a SÚS si mohl stroje přímo koupit. Vybavení v hodnotě přesahující 56 tisíc dolarů, tedy 3,4 milionu Kč, se skládalo z 26 dírkovacích strojů, 10 třídicích strojů a dvou tabulátorů.

V roce 1929 zhodnotil statistik Antonín Světlík přínos zavedení strojového zpracování v časopise Československý statistický věstník, v článku „Powersovy statistické stroje a jejich použití“. Podle něj přineslo použití štítků řadu výhod: „Štítek dává možnost využitkovat statistický materiál v každém směru, především třídit ho do nejmenšího detailu a vytvořit libovolný počet kombinací.“ Nevýhodou byla „nutnost přepisování zjištěných údajů na individuální štítky ze sběrných archů“.

Postup při výrobě a zpracování štítků popsal Světlík ve čtyřech krocích:

1) Statistický materiál určený ke strojovému zpracování se nejprve musí vhodně upravit. To znamená, že slovní údaje na výkazech se převedou podle předem sestavených klíčů do číselné soustavy.

2) Vyznačená statistická data se přenesou pomocí dírkovacího stroje na děrný štítek tak, že dírkovací stroj do něj prorazí pro každý zjišťovaný údaj jeden nebo více malých kruhových otvorů na určité, předem stanovené místo.

3) Děrné štítky se třídí do požadovaných skupin na třídicím stroji. Ten automaticky skládá do příslušných přihrádek štítky perforované na stejných místech a současně sčítá, kolik štítků vpadlo do jednotlivých přihrádek.

4) Je-li třeba, aby data ze štítků byla dále sumarizována a vytištěna, vkládají se roztříděné štítky z jednotlivých přihrádek do tabulačního stroje, který data natiskne na pruh papíru a požadované údaje automaticky sečte.

Děrný štítek samotný byl list pružného a velmi pevného kartonu ve tvaru obdélníku o rozměrech 187,5 x 82,5 mm a tloušťce 0,17 mm. Jeho levý horní nebo pravý dolní růžek byl seříznutý, aby se ihned poznal štítek, který ve sloupci štítků leží obráceně. Děrovací stroj prorážel na určeném místě jeden nebo více kruhových otvorů o průměru 3 mm.

Na děrném štítku bylo vyznačeno 45 sloupců. V každém byly pod sebou vytištěny číslice 0 až 12, nazývané děrné pozice. Tím vzniklo 12 řádků stejných číslic. V součtu sloupců a řádků bylo na štítku celkem 540 děrných pozic.

V prvních letech existence SÚS bylo hlavním úkolem zaměstnanců tzv. strojovny, kde se děrné štítky zpracovávaly, zachycení výsledků prvního československého sčítání lidu uskutečněného v roce 1921. Údaje každého z 13,6 milionu obyvatel ČSR byly tehdy převedeny na samostatný štítek.

Další strojově zpracovávanou statistikou byla přirozená měna obyvatelstva, tedy statistika narozených, sňatků a zemřelých. Velkým přínosem bylo rovněž zpracování statistiky zahraničního obchodu a přepravy zboží po železnici. Další využití našly statistické stroje SÚS ve statistice dopravy zboží po Labi, Dunaji a Vltavě a při sčítání penzistů. Osvědčily se také v případě meteorologické statistiky, kde se pomocí děrných štítků zpracovávaly výsledky pravidelných měření z jednotlivých meteorologických stanic. Stroje našly uplatnění rovněž v daňové a trestní statistice i ve statistice rodinných účtů.

Ve zmiňovaném článku Antonín Světlík zveřejnil i průměrné výkony jednoho stroje. V roce 1929 dokázali zaměstnanci SÚS během sedmihodinové pracovní směny zpracovat 1 970 štítků zahraničního obchodu, 510 štítků trestní statistiky a 845 štítků přirozené měny obyvatelstva. V té době zde pracovalo 68 zaměstnanců, z toho 22 úředníků, 43 pomocných sil, jeden mechanik a dva zřízenci.

Od roku 1921 do roku 1930 zpracoval SÚS celkem 84,5 milionu štítků. Nejvíce (44 milionů) jich vyprodukovala statistika zahraničního obchodu, 13,8 milionu vzniklo pro účely sčítání lidu, statistika železniční přepravy pracovala s 9,2 milionu, přirozená měna obyvatelstva s 2,9 milionu, trestní statistika s 1,2 milionu, finanční statistika s 8,9 milionu a ostatní šetření si vyžádala zpracování 4,5 milionu štítků.

V roce 1931 měla strojovna SÚS celkem 35 automatických děrovacích strojů, jednu ruční děrovačku, 14 třídicích strojů a pět tabelátorů. (3.5.2019)