Když nestopujete cashflow, možná kondici podniku úvěr ani plošné zdražení nepomohou

Jedním z nejčastějších problémů tuzemských podniků bývá malá pozornost věnovaná cashflow, vyplývá ze zkušeností odborníků na interim management ze společnosti JPF Czech. Tento stěžejního ukazatele přitom odráží, v jaké kondici se firma nachází, a lze z něj usuzovat na to, jak si subjekt povede v následujícím období. Právě sledování trendu, jeho analýza a následně včasné změny mohou business ochránit před potížemi.  Pokud cashflow správně nefunguje, přímo ohrožuje na životě celou firmu. Ing. Jiří Jemelka, MBA, ze společnosti JPF Czech popisuje, jak přesně se tyto problémy mohou projevit, a předkládá možná řešení.

Faktury po splatnosti neřešte úvěrem

Mnoho podnikatelských subjektů spoléhá, že si pár neplatičů dobách konjunktury může dovolit. Opak je však pravdou. Během hospodářského ochlazení se platební morálka ještě zhoršuje, jak ukázala data z poslední velké hospodářské krize nebo období pandemie. „Jestliže se setkáváte s rostoucím počtem faktur po splatnosti a ani přes opakované výzvy se vám nedaří dlužníky přesvědčit, že za dodané výrobky a služby je třeba provést úhradu, nespoléhejte na provozní úvěry. Poskytnou vám sice momentální příliv prostředků na provoz, ale z dlouhodobého hlediska se jedná o rizikovou praxi. Dnes navíc ani bankovní a další finanční instituce nejsou tak benevolentní a mnohem přísněji hodnotí rizika. Úvěr pro vás tak může být nakonec nejen drahý, ale dokonce může být tím, co firmu následně položí na lopatky. Pokud máte problémy s dlužníky, je v první řadě třeba řešit tuto oblast,“ apeluje na podnikatele Ing. Jiří Jemelka, MBA.

Proaktivní přístup stojí zlomek toho, co potíže

Ve firmách řízených prostřednictvím interim manažerů se klade mnohem větší důraz na platební morálku. Důsledný CEO totiž vyznává politiku, že dobré účty dělají dobré přátele. Uhrazené faktury upevňují dodavatelsko-odběratelské vztahy. Realita mnoha českých firem je ale opačná. Může za to psychologický faktor chápání přátelských vztahů, v nichž už tolik nezáleží na smluvním základu, ale na toleranci a domluvě. Splatnost se velkoryse posouvá, vytrácí se obchodní rovina, pocit závazku a důraz na rovnováhu. Je-li takových případů více a jsou-li častější spíše než výjimečné, do stavu cashflow se všechny neuhrazené faktury nezanedbatelně propisují.  „Pokud se někdo i o den zpozdí s platbou, naši lidé mají jasný úkol ho ihned kontaktovat a situaci řešit. Tady není možné čekat a doufat, že to nakonec nějak dopadne. To je vrchol nezodpovědnosti. Pokud nad špatnou platební morálkou mávnete rukou, odběratel si na to snadno zvykne a ani v dalších měsících spěchat nebude,“ upozorňuje Jiří Jemelka.

Jestliže není podnik schopen uspokojit všechny své finanční závazky naráz, obvykle platby realizuje nejdříve vůči stranám, které intenzivně s daným subjektem celou situaci komunikují. Nejen pro celkové zdraví firmy, ale vylepšování tuzemského podnikatelského prostředí a obchodní etiky je nezbytné tyto potřeby firmy nezanedbávat. „Vaše firma musí vůči dlužníkům vystupovat proaktivně. Tato zodpovědnost leží na šéfech a podnikatelích. Laxní jednání bude ohrožovat kontinuitu businessu a pracovní místa. Nezapomínejte, že jste povinni i vůči svým zaměstnancům. Dostat se do druhotné platební neschopnosti je velice snadné a tuze nepříjemné. Přitom tomu lze snadno předejít. Urgence a snaha o domluvu stojí zlomek toho, na kolik vás to celé vyjde v případě, že se situace vymkne kontrole,“ podotýká Jiří Jemelka.

Dluh jako katalyzátor propadu

Řada podnikatelů přistupuje k cizím zdrojům značně shovívavě. Dluh dává smysl pouze v případě, že podnikání funguje, má zdravý přísun cashflow, dobré vyhlídky. S použitím cizího kapitálu tak dokáže znásobit zisk. Nachází-li se firma ve ztrátě nebo její výsledky oscilují kolem černé nuly, signalizuje to mnohem hlubší problém, který příliv dalších financí jen těžko napraví. Jde o celkové nastavení a směřování podniku, výkonnost obchodu a marketingu. A dosti často i personální složení. Další finance spíše jen katalyzují sestupnou spirálu. „Nedávno chtěl majitel s námi spolupracující výrobní firmy pořídit na dluh stroj za deset milionů korun. My jsme ale spočítali, že pokud optimalizujeme výrobu, navýší kapacitu natolik, že pro něj nebude mít využití. Pokud vám ve firmě tečou peníze, většinou existuje mnohem lepší řešení než si půjčit další,“ povzbuzuje v hledání nových řešení Jiří Jemelka.

Plošné zdražování není chytré

Řada podnikatelů v současné době přistupuje k cenotvorbě neefektivně. Místo analýzy, na jakých produktech přesně jejich firmy prodělávají, se rozhodnou plošně zdražit a domnívají se, že se to pohodlně skryje za všeobecný růst cen. Výsledkem bývá, že na části produktů se dále prodělává a těm, které byly konkurenceschopné, se nyní zhoršila tržní pozice. „Místo plošného zdražení je mnohem lepší vědět, proč ten a ten výrobek či služba prodělávají. Pokud se na to důsledně zaměříte, objevíte prostor pro zlepšení, nebo získáte argumenty, proč tento produkt z nabídky zcela vyřadit a nahradit ho jiným. Firma, která si chce uchovat zdraví a pružnost, nemůže ignorovat, jak si její sortiment stojí. Musí pracovat ne s odhady a plošnými změnami, ale velmi pečlivě se věnovat přezkoumávání dat. A to samé platí při sledování financí a výsledků. Denně si připomínejte, že vedle rozvahy a výsledovky existuje ještě třetí ukazatel, ten nejdůležitější – totiž peněžní tok,“ uzavírá Jiří Jemelka. (23.2.2023)