Když vás dýchání může zabít: Dá se vůbec čelit znečištěnému ovzduší?
Celosvětově má rakovina na svědomí téměř 60 % všech úmrtí, přičemž největší nebezpečí představuje rakovina plic. Jenom v roce 2020 na ni v České republice zemřelo více než pět tisíc lidí, a to i přes veškeré snahy lékařů a politiků znesnadnit lidem kouření cigaret. Tento nešvar má na svědomí drtivou většinu všech zhoubných novotvarů plic a průdušek, přesto se vždy jednou za deset případů vyskytne nádor u člověka, který v životě nevzal cigaretu do úst – a ani nežil v kuřácké rodině. Přibližně 10 % případů rakoviny plic v Evropě je totiž podle analytických dat Evropské agentury pro životní prostředí spojeno se znečištěným ovzduší. Můžeme se mu nějak bránit, nebo ho dokonce začít aktivně čistit?
Za špinavý vzduch si můžeme z velké části sami
„Za posledních deset let se ovzduší v Čechách rapidně zlepšilo. Poděkovat můžeme nejen technologickému pokroku, ale také státu za to, že dohlíží na ty největší znečišťovatele,“ uvádí pro vzdělávací platformu Plice.online předseda neziskového spolku Senzorvzduchu Michael Lažan. Jedním dechem však dodává: „Za znečištění těmi nejmenšími částicemi jsou nicméně až ze sedmdesáti procent odpovědné domácnosti.“ Možná vás napadá, že zmiňované „nejmenší částice” nebudou představovat tak velký problém. Ve skutečnosti se však tyto prachové částice dostanou úplně všude – bohužel i do lidských plic. Ale kde se ve vzduchu berou?
Ve smogu žije přes 90 % všech lidí na světě
Sloučeniny uhlíku, síry a dusíky, které se skrze plíce dostávají do našich těl, pochopitelně vznikají i přírodními procesy, stejně jako třeba prach ze skal a písku. Lidská činnost, a to nejen spalování fosilních paliv, ale i mnoho dalších technologických procesů, však koncentraci těchto částic v ovzduší mnohonásobně zvýšila. Souhrnně je nazýváme označením PM2,5, protože mají v průměru dva a půl mikrometru – třicetkrát méně, než kolik na šířku měří průměrný lidský vlas! Jak vůbec dokážeme změřit, kolik prachu ve vzduchu poletuje, když je tak titěrný? Řešením může být senzor pevných částic, který není těžké sestavit svépomocí. Právě spolek Senzorvzduchu poskytuje praktický návod, jak takové zařízení sestrojit: buď z předpřipravené sestavy anebo po česku – úplně od nuly ze základních součástek. Každý se tak může přidat ke komunitě tisíců amatérských měřičů znečištění vzduchu po celé Evropě.
