Když vás dýchání může zabít: Dá se vůbec čelit znečištěnému ovzduší?

Celosvětově má rakovina na svědomí téměř 60 % všech úmrtí, přičemž největší nebezpečí představuje rakovina plic. Jenom v roce 2020 na ni v České republice zemřelo více než pět tisíc lidí, a to i přes veškeré snahy lékařů a politiků znesnadnit lidem kouření cigaret. Tento nešvar má na svědomí drtivou většinu všech zhoubných novotvarů plic a průdušek, přesto se vždy jednou za deset případů vyskytne nádor u člověka, který v životě nevzal cigaretu do úst – a ani nežil v kuřácké rodině. Přibližně 10 % případů rakoviny plic v Evropě je totiž podle analytických dat Evropské agentury pro životní prostředí spojeno se znečištěným ovzduší. Můžeme se mu nějak bránit, nebo ho dokonce začít aktivně čistit?

Za špinavý vzduch si můžeme z velké části sami

„Za posledních deset let se ovzduší v Čechách rapidně zlepšilo. Poděkovat můžeme nejen technologickému pokroku, ale také státu za to, že dohlíží na ty největší znečišťovatele,“ uvádí pro vzdělávací platformu Plice.online předseda neziskového spolku Senzorvzduchu Michael Lažan. Jedním dechem však dodává: „Za znečištění těmi nejmenšími částicemi jsou nicméně až ze sedmdesáti procent odpovědné domácnosti.“ Možná vás napadá, že zmiňované „nejmenší částice” nebudou představovat tak velký problém. Ve skutečnosti se však tyto prachové částice dostanou úplně všude – bohužel i do lidských plic. Ale kde se ve vzduchu berou?  

Ve smogu žije přes 90 % všech lidí na světě

Sloučeniny uhlíku, síry a dusíky, které se skrze plíce dostávají do našich těl, pochopitelně vznikají i přírodními procesy, stejně jako třeba prach ze skal a písku. Lidská činnost, a to nejen spalování fosilních paliv, ale i mnoho dalších technologických procesů, však koncentraci těchto částic v ovzduší mnohonásobně zvýšila. Souhrnně je nazýváme označením PM_2,5, protože mají v průměru dva a půl mikrometru – třicetkrát méně, než kolik na šířku měří průměrný lidský vlas! Jak vůbec dokážeme změřit, kolik prachu ve vzduchu poletuje, když je tak titěrný? Řešením může být senzor pevných částic, který není těžké sestavit svépomocí. Právě spolek Senzorvzduchu poskytuje praktický návod, jak takové zařízení sestrojit: buď z předpřipravené sestavy anebo po česku – úplně od nuly ze základních součástek. Každý se tak může přidat ke komunitě tisíců amatérských měřičů znečištění vzduchu po celé Evropě.

Mikroskopické částice

Institut Francise Cricka, největší biomedicínská laboratoř v Evropě, přišel s dalším převratným zjištěním. Vědci se až donedávna domnívali, že pevné částice poletující ve vzduchu přímo způsobují genetické mutace (a posléze rakovinu) při kontaktu s lidskými buňkami, podobně se to děje u látek obsažených v cigaretovém kouři. Jejich výzkum však nasvědčuje spíše tomu, že některé lidské buňky, které toho už mají hodně odžito, jsou zkrátka náchylnější ke genetickým mutacím. Pak už jim stačí jenom „drobné pošťouchnutí“, aby začaly nekontrolovatelně růst a proměnily se ve zhoubný nádor. Pozitivní stránkou tohoto objevu je skutečnost, že znečištění vzduchu představuje menší riziko než kouření, a navíc existuje naděje, že bychom díky nově objeveným protizánětlivým lékům mohli zabránit rakovinnému bujení. Tou špatnou zprávou zůstává, že mikroskopické částice ze spalovacích motorů kromě rakoviny způsobují také další onemocnění dýchacího ústrojí, např. astma nebo chronickou obstrukční plicní nemoc, a dokonce umí proniknout i hlouběji do těla a páchat škody také v srdci a mozku.

Boj proti znečištění ovzduší

Alarmující data z dlouhodobého měření znečištění ovzduší dalším škodlivým polutantem, kterým je NO₂, v Praze v roce 2022 odhalují, že všechny stanice překročily doporučené limity Světové zdravotnické organizace. Abychom v ČR zabránili 500 zbytečných úmrtí ročně, je potřeba snížit emise. Ke zlepšení kvality ovzduší mohou přispět i jednotlivci – tím, že se budou zajímat, jak se chránit před smogem, jak omezit auta a jak aktivně vyjednávat se samosprávou. „Vážným problémem ve velkých městech je narůstající automobilová doprava. Konkrétně v Praze už je víc aut než obyvatel,“ vysvětluje Lažan.  

„V průběhu celého roku 2022 jsme prováděli v Praze dvacet dlouhodobých měření znečištěním NO₂,” popisuje dále práci spolku jeho předseda. „Čtrnáct měřicích stanic překročilo českou zákonnou normu 40 mikrogramů na metr krychlový, přičemž Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby roční průměr nepřesahoval 10 μm/m³. Tento limit bohužel překročily všechny stanice,” vysvětluje naměřené hodnoty. Česká republika v tomto ohledu není výjimkou – Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že v místech s překročenými limity znečištění ovzduší žije 90 % světové populace a londýnský Institut Francise Cricka dokonce odhaduje, že je toto procento ještě vyšší!  

Před smogem nejsou chráněni ani řidiči uvnitř aut

S tím se přece musí něco udělat, říkáte si možná. A skutečně, pokud bychom na celé Zemi snížili emise tak, abychom se vešli do směrnice udávané WHO, dokázali bychom zabránit více než třem milionům zbytečných úmrtí ročně. Nečekejte, až se chemické továrny, uhelné elektrárny a automobilky rozhoupou, a začněte chránit svoje zdraví sami. Lékaři doporučují snažit se omezit svůj pohyb po ulicích s intenzivním automobilovým provozem a rozhodně nevyvíjet v blízkosti takové silnice žádnou zvýšenou fyzickou námahu. Ostatně vysoké koncentrace vdechují také řidiči a pasažéři vozidel, která po silně zamořené silnici jezdí. I když neplánujete vycházku podél dálnice, stejně se vyplatí ve větších městech zkontrolovat předpověď počasí, konkrétně hodnotu AQI (index kvality ovzduší), která by se měla pohybovat mezi nulou a padesátkou. Pokud přesáhne stovku, nejlépe uděláte, když zavřete okna a budete se co nejvíce zdržovat v interiérech.   

Obraťte se na radnici a omezte auta

Podle stanoviska spolku Senzorvzduchu by ke zlepšení kvality ovzduší jednoznačně přispělo omezení počtu projíždějících aut, zejména těch s dieselovými motory, které představují drtivou většinu emisí v hustě obydlených oblastech. Michael Lažan navrhuje i konkrétní řešení pro Prahu: „Velmi by pomohlo již dlouho slibované zklidnění magistrály nebo zavedení nízkoemisních zón či mýtného systému.” Chcete dýchat čistější vzduch a máte chuť na změnu? Nemůžete sice nasadit filtry na všechny komíny a výfuky na světě, ale můžete přispět svou troškou do mlýna. Drobnou, ale znatelnou změnu přináší třeba přechod z uhlí na tepelné čerpadlo nebo jiný ekologický zdroj energie při vytápění rodinného domu. Motoristé, a ti s dieselovými motory obzvlášť, mohou třeba vypínat motor, když zrovna stojí v koloně nebo čekají v drive-inu na hranolky. Aktivní občané také mohou měřením s vlastními senzory získat data, díky kterým mají výhodnější pozici při vyjednávání se samosprávou právě o omezení automobilové dopravy.  

Závěrem je nutno připomenout, že ačkoli smog představuje pro lidské zdraví problém, největším zdrojem respiračních onemocnění a zabijákem číslo jedna zůstává kouření. Jestliže víte, že žijete rizikově – v tomto případě stačí bydlet ve městě a občas si zapálit – zamyslete se, co můžete udělat pro svoje zdraví. Do bytu si kupte čističku vzduchu a nestyďte se podél rušných silnic chodit s respirátorem. Pro dlouholeté kuřáky byl také spuštěn program časného záchytu rakoviny plic, ale na doporučení lékaře jej mohou využít i osoby žijící v oblastech s vyšším znečištěním ovzduší. Těm, kteří své podněty rádi ženou výš, doporučujeme sestavit si senzor pevných částic a apelovat na zastupitelstvo, ať podnikne kroky ke snížení znečištění. Všichni si přece zasloužíme dýchat volně, beze strachu, že si tím poškodíme plíce a průdušky. (13.6.2023)