Klenba

Podle všeho byla vynalezena samostatně v různých zemích v mladší době kamenné a v starší době bronzové. Nejstarší pozůstatky jsou z Chaldey a z Egypta, asi ze 4. tisíciletí př. Kr. Klenba je též význačným rysem staveb v Asyrii i v Babylonii. Asyřané užívali vedle klenby valené (z pásů v rovinách nakloněných v úhlu 45^o) ještě klenby báňové (kupolovité), jak ukazují různé nástěnné reliéfy. První technický pokrok do rekonstrukce kleneb, k. křížovou, vneslo stavitelství románské v 11. až 12. století. První zárodky jsou v chrámu sv. Ambrože v Miláně (z pol. 11. století). Gotické stavitelství přineslo klenbu klášterní a renesance zdokonalila a k. kupolovitou.