Celková zaměstnanost v ČR se ve 3. čtvrtletí 2020 meziročně snížila o 72,9 tis. osob a dosáhla 5 233,3 tis. osob. Počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) vzrostl o 39,0 tis. a počet ekonomicky neaktivních se zvýšil o 54,9 tis.
Zaměstnanost
Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, ve 3. čtvrtletí 2020 proti 2. čtvrtletí 2020 vzrostl o 1,1 tis. osob.
Počet pracujících ve věku 15 a více let se meziročně snížil o 72,9 tis., tj. o 1,4 % na 5 233,3 tis. Počet mužů se snížil o 15,5 tis. a počet žen o 57,4 tis. Počet zaměstnanců poklesl o 60,9 tis. na 4 347,4 tis. Zároveň klesl i celkový počet podnikatelů (sebezaměstnaných) o 12,6 tis., a to v důsledku snížení jak počtu podnikatelů se zaměstnanci (zaměstnavatelů) o 8,4 tis., tak počtu podnikatelů bez zaměstnanců (pracujících na vlastní účet) o 4,1 tis. Zaměstnanost se snížila ve všech pětiletých věkových skupinách v mladším produktivním věku do 45 let, celkem o 109,9 tis. osob. Pokles byl markantní zejména u žen v tomto věku (o 89,6 tis.).
Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích byl podle údajů za 3. čtvrtletí 2020 v ČR rozdílný. V sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví se zaměstnanost meziročně snížila o 22,6 tis. na 1 950,1 tis., zejména v důsledku poklesu počtu pracujících ve zpracovatelském průmyslu (o 56,7 tis.). Naopak se meziročně zvýšil počet pracujících ve stavebnictví (o 22,9 tis.). V terciárním sektoru služeb celková zaměstnanost klesla o 47,7 tis. na 3 145,2 tis. Snížil se zejména počet pracujících osob v sekci doprava a skladování (o 30,9 tis.) a v ubytování, stravování a pohostinství (o 24,2 tis.). Zřetelný byl pokles zaměstnanosti i v sekci kulturní, zábavní a rekreační činnosti (o 12,3 tis.). Naproti tomu vzrostl počet pracujících ve veřejné správě a obraně a povinném sociálním zabezpečení (o 15,4 tis.) a v sekci informační a komunikační činnosti (o 13,6 tis.). V primárním sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství počet pracujících stagnoval, zaměstnaných v sektoru bylo 138,0 tis. Podle klasifikace zaměstnání CZ-ISCO ve 3. čtvrtletí poklesl zejména počet pracovníků ve službách a prodeji a v hlavní třídě úředníků, naopak nejvíce se zvýšil počet pracujících na pozici specialistů.
Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15–64letých) se ve 3. čtvrtletí 2020 v porovnání se stejným obdobím minulého roku snížila o 0,9 p. b. na 74,4 %. U mužů klesla o 0,4 p. b. na 81,7 %, u žen o 1,4 p. b. na 66,7 %.
Nezaměstnanost
Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO, očištěný od sezónních vlivů, ve 3. čtvrtletí 2020 v porovnání se 2. čtvrtletím 2020 vzrostl o 14,3 tis.
Celkový počet nezaměstnaných ve věku 15 a více let se meziročně zvýšil o 39,0 tis. a dosáhl 153,9 tis. osob. Došlo jak k nárůstu počtu nezaměstnaných žen o 17,5 tis. na 80,7 tis., tak k nárůstu počtu nezaměstnaných mužů o 21,5 tis. na 73,2 tis. Přitom počet nezaměstnaných jeden rok a déle se meziročně prakticky nezměnil a dosáhl 30,8 tis. osob.
Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných na pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) ve 3. čtvrtletí 2020 meziročně stoupla o 0,8 p. b. na 2,9 %.
Z regionálního pohledu byl meziroční nárůst míry nezaměstnanosti nejvyšší v kraji Libereckém (o 1,7 p. b. na 3,6 %) a v hlavním městě Praze (o 1,5 p. b. na 2,7 %). Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla ve 3. čtvrtletí 2020 v kraji Karlovarském (5,4 %), Ústeckém (4,1 %) a Moravskoslezském (3,9 %), nejnižší byla míra v kraji Jihočeském (1,4 %).
Ekonomická neaktivita
Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let se meziročně zvýšil o 54,9 tis. na 3 600,1 tis. Počet ekonomicky neaktivních žen vzrostl výrazně více než počet ekonomicky neaktivních mužů (ženy nárůst o 45,6 tis, muži nárůst o 9,4 tis.). Zvýšil se zejména počet ekonomicky neaktivních žen ve věku do 45 let (o 45,0 tis.). Podle stupně dosaženého vzdělání se jedná především o vysokoškolačky a ženy se středním vzdělání bez maturity. Zvýšení počtu neaktivních mužů bylo způsobeno nárůstem především ve věkové skupině 60 a více let (o 12,5 tis.).
Od dubna letošního roku doplnil Český statistický úřad standardní Výběrové šetření pracovních sil o otázky týkající se dopadu koronavirové krize na trh práce. Údaje za 3. čtvrtletí bezprostředně odrážejí určité zvýšení optimismu respondentů v období letních měsíců. Negativní vliv zdravotní a sociální situace pociťovala méně než polovina osob samostatně výdělečně činných (44,7 %, tj. o 15,5 p. b. méně než ve 2. čtvrtletí). Tento pokles se projevil ve všech odvětvových sekcích. Negativně se nejčastěji vyjadřovali podnikatelé v odvětvové sekci ubytování, stravování a pohostinství (ve 3. čtvrtletí 82,5 %), kulturní, rekreační a zábavní činnosti a dále v sekcích ostatní činnosti a ve vzdělávání.
Obdobně jako v kategorii podnikatelů se v létě snížil podíl negativních dopadů na situaci ve skupině zaměstnanců. Proti jarním měsícům klesl podíl zaměstnanců negativně pociťujících vliv koronavirové krize o 14,0 p. b. na 29,2 %. Podíl zaměstnanců pociťujících negativní vliv této krize byl nejvyšší v ubytování, stravování a pohostinství (20,9 %) a v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech. (3.11.2020)
