Osmi z deseti Čechu by zásadně vadilo, pokud by se nahrávaly jejich hovory s finančním poradcem a měla by k nim mít přístup další osoba. Téměř každý druhý se bojí, že by nahrávání hovorů mohlo být zneužito. Třetina lidí to dokonce považuje za nástroj pro šmírování klientů a jejich poradců (31 %). Pro každého třetího Čecha by to byl dokonce důvod, proč takovou transakci neuskutečnit. Vyplynulo to z aktuálního bleskového výzkumu agentury IPSOS mezi 850 obyvateli ČR pro Českou asociaci společností finančního poradenství a zprostředkování (ČASF), který proběhl na konci února 2020.
Povinnost nahrávat veškeré telefonické hovory mezi finančními poradci a jejich klienty má zavést novela zákona o kapitálovém trhu, která byla v listopadu schválena těsnou většinou v Poslanecké sněmovně. Zpět k projednání ji vrátil Senát, který se přiklonil k tomu, jak vnímá nahrávání hovorů široká i odborná veřejnost – postavil se proti plošnému nahrávání a vrátil do Sněmovny novelu zákona s jediným pozměňovacím návrhem. Ten ruší právě povinnost plošného nahrávání. Hovory, kde se investiční služby reálně uskutečňují, se nahrávaly a nahrávají.
„Telefonické hovoryve kterých investiční služby provádějí se nahrávají a budou se nahrávat dál. V tom žádný rozpor není. Úprava novely, kterou Senát vrátil Poslanecké sněmovně, a budou o ní na této schůzi PSP hlasovat poslanci, pouze odstraňuje povinnost nahrávat a archivovat plošně všechny hovory, tedy i soukromé a citlivé informace. Považujeme to za hlas zdravého rozumu,“ řekl Marek Černoch, výkonný ředitel ČASF.
Stejný hlas zaznívá i ze strany české veřejnosti, kdy podle aktuálního výzkumu IPSOS Instant Research osmi z deseti Čechu zásadně vadí, pokud by se nahrávaly jejich hovory s finančním poradcem a měla by k nim mít přístup další osoba.
Téměř dvě třetiny Čechů (63 % dotázaných) nepovažuje nahrávání telefonních hovorů s finančním poradcem a jejich několikaleté ukládání za vhodný způsob ochrany spotřebitele.
Naopak považují to za riziko, protože se bojí, že by nahrávání hovorů mohlo být zneužito – myslí si to téměř každý druhý z občanů ČR (44 % respondentů). Třetina lidí to dokonce považuje za nástroj pro šmírování klientů a jejich poradců (31 %).
„Povinnost nahrávat všechny hovory, tedy včetně soukromých informací, je brutální průlom do soukromí klientů. Nyní se nahrávají telefonáty, kde reálně k obchodům dochází. Ale povinnost nahrávat všechny hovory, tedy včetně soukromých informací o rodině, dětech, zdravotním stavu nebo třeba pracovních věcech, to je neakceptovatelné. Klienti nechtějí, aby důvěrné informace někdo nahrával, měla k nim přístup třetí osoba a nahrávka povinně někde ‚ležela‘ pět let“. řekl Marek Černoch, výkonný ředitel ČASF.
Přes 40 % Čechů by vnímalo za riziko pro své soukromí, kdyby jejich hovor s finančním poradcem musel být nahráván a několik let uchováván. Vysloveně za zásah do svého soukromí by to považoval každý druhý (48 %). Za bezpečnostní riziko pro své finance pak čtvrtina Čechů (27 %) a vysloveně za porušení ochrany osobních údajů každý čtvrtý (28 %).
„Takový krok by byl opravdu jen fatálním prolomením ochrany osobních údajů, bez jakékoli přidané hodnoty. Z GDPR by udělal jen „cár papíru“. Pro představu – jednalo by se o desítky milionů archivovaných hovorů a soukromých informací ročně. Proti tomu stojí druhé faktické číslo: v roce 2018 bylo na ČNB podáno pouhých 50 stížností ze strany klientů finančních poradců. Je tedy kvůli 50 stížnostem nutné zavést plošné šmírování všech?“ uvedl Marek Černoch, výkonný ředitel ČASF.
Novela by podle výzkumu zásadně podkopala to, na čem je finanční poradenství založené – důvěru mezi klientem a poradcem. Přes 80 % Čechů by totiž omezilo informace, které o své finanční situaci a svých záměrech ohledně investic řeší po telefonu s finančním poradcem v případě, že by jejich hovor byl nahráván a několik let uchováván. Pro každého třetího Čecha by to byl dokonce důvod, proč takovou transakci neuskutečnit.
O tom, že novela může zásadně ovlivnit celý sektor finančního poradenství, svědčí nejen vybudování zdi nedůvěry mezi klientem a poradcem, ale i to, že polovina respondentů se obává, že náklady na nahrávání a uchovávání hovorů po dobu několika let budou finanční poradci nuceni promítnout do cen svých služeb.
A novela může být v konečném důsledku pro některé finanční poradce i likvidační. Pro malé společnosti s desítkami finančních poradců dosáhnou roční náklady na nahrávání a desetileté uchování hovorů stovek tisíc korun ročně. Zatímco u velkých poradenských společností dosáhnou náklady 42 % zisku před zdaněním dosaženého v roce 2017, u středně velké firmy to bude 73 % a u malé 59 %. (2.3.2020)
