Kluzáky lodní

R. 1849 obdrželi něm. patent V. Daelen a A. Kühne na loď mající na spodu celou soustavu kuliček. Takovou loď sestrojil r. 1895 franc. inž. Bazin. R. 1877 obdržel E. Hoppe z Berlína něm. patent na loď pohybující se na soustavě válečků uložených na spodu ve šroubovici. Podobnou konstrukci si dal patentovat A. Huet z Delfu (1880). Kolem r. 1870 navrhl angl. duchovní Ramus loď se zvláštní konstrukcí dna, umožňující rychlé klouzání lodi po vodě. R. 1919 se objevil kluzák Američanů Bella a Baldwina se „žaluziemi“ ponořenými pod vodu na přídi i na zádi. R. 1927 užil Dán J. Plun na zádi člunu, nad vrtulí, jakési ploutve, která vyvozovala vztlak a nadnášela člun. Německý konstruktér motorů A. Boerner navrhl r. 1927 – a téměř zároveň s ním Američané C. M. Paxton a H. Y. Haden – kluzák poháněný vodou zvířenou turbínou v hlavě kluzáku a vyrážející po obou stranách; při tom narážela na boky s černými výstupky jakou u žraločí kůže.