Kombinací solárních panelů a pěstování plodin lze podle nového výzkumu zvýšit výnosy a zisky zemědělců

Podle nové analýzy energetického think-tanku Ember by zemědělci ve střední Evropě mohli kombinací pěstování plodin se solárními panely (agrovoltaika) zvýšit výnosy ovoce až o 16 % a vydělat 1 268 eur na hektar pšenice.

Agrovoltaika umožňuje zemědělcům získat další zdroj příjmů z prodeje elektřiny a zároveň zachovat půdu pro zemědělské účely. Zlepšuje také zadržování vody v případě sucha a chrání plodiny před extrémními výkyvy počasí. Rostlinám, které dávají přednost stínu, může přinést významné výhody. Analýza ukazuje, že agrovoltaika nad malinami zvyšuje výnosy až o 16 % a zároveň vyrábí 63 % elektřiny, kterou by poskytla tradiční solární farma. Stačilo by přitom využít jen 9 % potenciálu agrivoltaiky a i tak by pokryla energetickou spotřebu zemědělství.

„Jsme svědky stále častějších such a extrémních výkyvů počasí a agrovoltaika může pomoci ochránit plodiny. Instalace solárních panelů v kombinaci se zemědělskou výrobou může také stabilizovat příjmy zemědělců, kteří se starají o potravinovou bezpečnost Evropy,“ uvedl jeden z autorů analýzy, Dr. Paweł Czyżak.

Plodiny, jako je pšenice a oves, jsou na zastínění citlivější, ale vertikální solární panely díky velkým vzdálenostem mezi řádky udržují ztráty na úrodě pod 20 % a zároveň umožňují využití zemědělských strojů.

Analýza společnosti Ember ukazuje, že prodej elektřiny ze solárních panelů více než kompenzuje případné ztráty na úrodě. Případová studie z Polska ukazuje, že při kombinaci solárních panelů s pšenicí mohou být příjmy z hektaru dvanáctkrát vyšší než při pěstování samotné pšenice. To znamená potenciální roční zisk 1 268 eur/ha z kombinovaného prodeje elektřiny a pšenice. Pro zemědělce může tato kombinace představovat stabilnější obchodní model, protože samotná produkce pšenice (bez agrovoltaiky) může být ztrátová.

Střední Evropa má pro agrovoltaiku obrovský potenciál

Analýza zdůrazňuje, že agrovoltaika by mohla ve střední Evropě představovat velkou příležitost. Na Českou republiku, Maďarsko, Polsko a Slovensko připadá pětina (19 %) orné půdy EU. Analýza společnosti Ember odhaduje, že v těchto zemích by mohlo být instalováno 180 GW agrovoltaiky, zatímco v současnosti je celková solární kapacita 25 GW.

Výroba elektřiny z agrovoltaiky by v České republice, Maďarsku, Polsku a na Slovensku mohla dosáhnout 191 TWh ročně. To je desetkrát více než roční spotřeba elektřiny pro zemědělství a potravinářství v regionu (17 TWh), takže zemědělci by mohli přebytečnou elektřinu prodávat i do národních sítí.

Regulace na podporu agrovoltaiky stále chybí

V Evropě již bylo realizováno více než 200 agrovoltaických projektů. Většina z nich se nachází v Německu, Francii, Itálii a Nizozemsku, kde předpisy umožňují sdílení půdy pro zemědělské účely a výrobu elektřiny bez ztráty dotací. Podle nedávného průzkumu je nyní více než 70 % zemědělců v Německu připraveno zavést agrovoltaiku, aby stabilizovali své finanční podmínky a zajistili si úrodu.

Na rozdíl od těchto zemí nejsou ve střední Evropě plně zavedeny směrnice a předpisy podporující rozvoj agrovoltaiky. Zemědělská půda zapojená do výroby solární energie je vyloučena z dotací a není již využívána pro výrobu potravin. Nedávné zavedení předpisů o agrovoltaice v České republice vyvolalo debatu na toto téma. Maďarsko, Polsko a Slovensko však stále nemají žádné předpisy týkající se agrovoltaiky.

„Agrovoltaika přináší zemědělcům výhody energetické transformace, ale je naléhavě zapotřebí regulace, která by zemědělcům pomohla experimentovat s novými obchodními modely,“ řekl Dr. Pawel Czyzak.

Odhady zohledňují odstupy od silnic, budov, elektrického vedení, přírody a dalších citlivých oblastí a také blízkost místa připojení k síti.

Tomáš Brýdl, investor v agrovoltaice, Školky Litomyšl

„Využití solární energie ve spojitosti s ochranou a zastíněním rostlin jak proti extrémním přívalovým srážkám tak i nadměrnému slunečnímu svitu semitransparentními solárními panely, to je ideální náhrada za jiné typy ochrany, jako jsou např. ochranné sítě. Po 2 letech vývoje, výzkumu a získávání zkušeností z našeho pilotního projektu v Okrasných školkách Litomyšl to můžeme jen potvrdit. Pro větší využití těchto agrivoltaických systémů však vidíme jako největší úskalí v prodeji vyrobené elektrické energie na trhu za odpovídající ceny, tak aby bylo dosaženo smysluplné návratnosti investorovi.”

Jiří Bím, vedoucí sekce agrovoltaiky v Solární asociaci

„V Česku máme jeden z nejlepších zákonů pro agrovoltaikou v Evropě, který vzešel z úzké spolupráce státu se sektorem a zemědělci. Agrovoltaika bude jednou z možností, jak stavět tolik potřebné pozemní solární parky tak, aby se pod panely zachovala zemědělská produkce. Z hlediska půdního fondu to zabere zlomek procenta. Plný potenciál však bude využit teprve, když se umožní instalace vertikálních panelů, s čím vláda počítá až v pozdějších krocích, podle nás ale není důvod čekat.“

Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky

„Zemědělství bude i ve střední Evropě stále více vystaveno dopadům změny klimatu. Jen v letošním roce už museli farmáři čelit celé řadě extrémních projevů počasí, které způsobily obrovské škody na úrodě. Díky agrovoltaice mohou zemědělci získat nástroj, jak se proti nevyzpytatelnému počasí alespoň částečně chránit. Solární panely umístěné například v sadech, nad borůvkovými plantážemi nebo na vinicích totiž chrání plodiny před příliš silným letním sluncem, krupobitím i třeba neočekávanými mrazíky, které mohou úrodu ohrozit. Plusem agrovoltaiky je také další ekonomická příležitost pro zemědělce, kteří mohou z jednoho hektaru současně sklízet potraviny i čistou energii, kterou spotřebují sami nebo dodají do sítě.“

Pavel Mikuš, zástupce projektu agrovoltaiky v Hodoníně

„Náš projekt byl zahájen začátkem května 2024 na ploše 2 000 m² na pozemku, který byl revitalizován po těžbě ropy. Pod FVE bylo vysazeno celkem 1 500 sazenic odrůd Ryzlink rýnský a Donauriesling ve sponu (vzdálenost mezi jednotlivými sazenicemi) 2 x 0,6 m. Podle našich zkušeností není znát, že by FVE měla negativně ovlivňovat růst sazenic oproti srovnatelně vysazeným vinicím v letošním roce mimo FVE a mohli jsme bez problémů použít stroje na přípravu půdy v meziřadí a mezi sazenicemi. Při výstavbě fotovoltaické konstrukce je ale nutné zabránit nadměrnému utužení půdy stavebními stroji. Fotovoltaické panely musí být instalovány tak, aby z nich voda nestékala přímo na řádek sazenic ale do zatravnění meziřadí z důvodu půdní eroze.“ (29.8.2024)