Objem bankovních úvěrů rezidentům ke konci srpna 2020 dosáhl 6,190 bilionu korun, což představuje nárůst o 13 mld. oproti červencovým 6,177 bilionu korun. Také vklady rezidentů vzrostly, a to na 5,524 bilionu korun z červencových 5,493 bilionu korun.
Domácnosti dluží celkem 1,817 bilionu korun, s měsíčním nárůstem o 10 miliard korun. Stále jasně dominují – s podílem 77 % – úvěry na bydlení, jež stouply o podle ČNB 0,6 % z 1,385 bilionu korun na 1,394 bilionu korun, zatímco spotřebitelské úvěry meziměsíčně stouply o 0,3 % na 264 miliard korun.
V případě domácností podíl úvěrů v selhání v srpnu setrval na 1,6 %, na této úrovni se drží od června, ale vypovídací schopnost tohoto důležitého ukazatele poznamenávají poskytnuté odklady splátek, ať již na základě dobrovolné dohody bank s klienty, anebo přímo ze zákona.
V případě úvěrů v Česku působícím (nefinančním) podnikům zaregistrovala ČNB nárůst o 5 miliard korun na 1,151 bilionu korun, přičemž podíl dlouhodobých úvěrů, používaných pro financování podnikových investic, je stále 57 %. Procento úvěrů v selhání se drží blízko historických minim a setrvalo na 3,1 %. Banky již sice v důsledku tvorby rezerv a opravných položek hlásí výrazný meziroční pokles zisků o 40 %. I když zhoršení kvality úvěrových portfolií se reálně projeví nejspíše až po ukončení splátkového moratoria v říjnu, a propíše se do bankovní statistiky za listopad tohoto roku, bankovní systém je zcela stabilní a nadále velmi dobře kapitalizovaný. Výsledný obraz se pravděpodobně nebude odchylovat od základního scénáře, který ČNB zveřejnila začátkem července, když aktualizovala svoje stress-testy.
Pozoruhodný je vývoj v případě korunových i cizoměnových vkladů, kdy nefinanční podniky zvedly svoje úložky meziměsíčně o bezmála dvacet miliard korun, živnosti o miliardu, a domácnosti o 13,3 miliardy.
Bohužel nemáme k dispozici jemnější členění, ale vklady rostou i v odvětvích, které dostaly vinou pandemie velmi tvrdý zásah. Platí to jak pro ubytovací a stravovací služby, tak i pro zpracovatelský průmysl i činnosti v oblasti nemovitostí. Ve všech těchto případech zůstatky na vkladových účtech meziročně vzrostly, v případě realitního podnikání dokonce o desetinu.
Statistiky COVID
Statistiky ČNB nadále potvrzují pomalý nárůst přijímaných i schvalovaných úvěrů v rámci programu COVID III. Ten je spravován komerčními bankami a určen malým a středním podnikům. K 18. září banky podle ČNB přijaly žádosti v celkovém objemu za 25,26 miliardy korun a šlo o týdenní nárůst ve výši 0,8 mld. korun. Objem v případě schválených úvěrů v programu COVID III byl 10,75 miliardy korun s týdenním nárůstem 0,55 mld. korun, a skutečný objem načerpaných prostředků po týdenním nárůstu o 0,59 mld. korun činil 8,38 miliardy korun.
V programu COVID EGAP, kde jsou záruky za úvěry poskytovány státní exportní pojišťovnou EGAP, byl
objem přijatých žádostí 10,53 miliardy korun a šlo přitom o týdenní nárůst ve výši 1,08 mld. korun. Skutečný objem čerpání dosáhl 1,62 mld. korun.
Miroslav Zámečník, ekonomický analytik ČBA (30.9.2020)
