Odklady splátek
Podle statistik ČNB bylo k 3. červenci 2020 podáno 380 tisíc žádostí o odklad splátek. Schváleno jich bylo 341 tisíc. Počet nově přijatých žádostí se za poslední týden, od 26. června do 3. července, výrazně neliší od přírůstku počtu žádostí v několika předchozích týdnech a setrvává na výši mírně přes 8 tisíc. Zásadně se nemění ani nic na tom, že odklady se týkají jen o něco více než deseti procent celého stávajícího počtu úvěrů v bilanci bank.
Setrvale jen mírný nárůst počtu odkladů splátek v posledních týdnech potvrzuje, že ti klienti, kteří se v důsledku krize dostali bezprostředně do finanční tísně, si většinou již o odklad zažádali. Jde především o domácnosti, které utrpěly ztrátu příjmů ze zaměstnání nebo o osoby samostatně výdělečné činné a firmy, u nichž došlo k výpadku příjmů z podnikání. S přibývajícím časem, uplynulým od počátku koronavirové krize a s blížícím se koncem moratoria však bude stále naléhavěji vyvstávat otázka, zda klienti, kteří možnosti moratoria využili, budou schopni naskočit zpět do řádného splátkového režimu při honorování svých závazků.
Pavel Štěpánek, výkonný ředitel ČBA
Záruční programy COVID
Zatímco program COVID II, spravovaný ČMZRB, je ve fázi dočerpávání již schválených úvěrů (dosud načerpáno 8,8 z celkově schválených 9,9 miliardy korun), je náběh rozsahem podstatně většího programu COVID III, administrovaného přímo bankami, zatím pozvolný. Potvrzuje to nově zveřejněná statistika ČNB o stavu čerpání zaručených úvěrů s daty k 3. červenci. Dle ní objem přijatých žádostí stoupl za týden o 987 milionů korun na 16,098 miliardy; schválených o 500 milion na 1,714 miliardy a načerpaných o 435 milionů korun na 1,120 miliardy korun.
Statistika ČMZRB, disponuje novějšími daty, a to k 13. červenci. Podle ní činí objem přijatých žádostí v rámci programu COVID III 16,4 mld. Kč a objem schválených žádostí 2,6 mld. Kč.
Podle analýzy ČBA se firmy pro uchování či zlepšení likviditní pozice snaží využívat bezúplatných nástrojů, jako např. program Antivirus, případně požádaly o odklad splátek úvěrů, a o úvěry nové žádají velmi opatrně. Zejména patrný je podle šetření úvěrových podmínek bank, jenž provedla ČNB, pokles poptávky po investičních úvěrech, který souvisí s omezením investiční aktivity nefinančních podniků. To potvrzuje i průzkum Svazu průmyslu ČR mezi členskými podniky z konce letošního června, podle nějž je hlavní brzdou návratu k předkrizové produkci nedostatek zakázek – uvedly to bezmála tři čtvrtiny respondentů. Na to reagují podniky snižováním nákladů a omezováním investic (shodně po 66 %). Prozatím nejisté odbytové vyhlídky pak motivují podniky k redukci plánovaných investic i v příštím roce (43 %).
Ze všech těchto pramenů vyplývá, že firmy jsou extrémně obezřetné. Vzhledem k nižšímu objemu produkce nemají aktuálně potřebu čerpat úvěry v masivnějším rozsahu, a zcela racionálně se snaží hromadit hotovost na bankovních účtech. Úvěrové podmínky bank nejsou jakkoli významnou brzdou ekonomického oživení. Podnikatelský sentiment nedokáže otočit ani vláda, neboť svými zvýšenými výdaji, ať již do spotřeby obyvatelstva nebo prostřednictvím investic, je schopna ekonomický pokles tlumit, nikoli však zastavit. Obrat zejména v ekonomicky nejdůležitějším zpracovatelském průmyslu tak může přinést v podstatě jen výraznější příliv exportních zakázek a oživení v Německu, do jehož produkčního řetězce jsou podniky v Česku integrovány.
Miroslav Zámečník, ekonomický analytik ČBA
(14.7.2020)