Český bankovní sektor od vypuknutí pandemie masivně zvýšil náklady na úvěrové riziko, přesto si zachoval v prvních třech čtvrtletích solidní ziskovost.
I když je zřejmé, že razantní příchod druhé vlny poznamená schopnost podnikové sféry, zejména v nejvíce postižených oborech, splácet své závazky, a totéž lze říci i o části domácností, které čerpají spotřebitelské úvěry, první údaje o tom, jak se jejich finanční situace a ukončení splátkového moratoria promítne do kvality úvěrových portfolií bank, budou k dispozici v bankovní statistice ČNB až koncem roku.
Banky mají z minulých, vysoce ziskových let, vytvořený mohutný kapitálový polštář, který ke konci června převyšoval regulatorní požadavky o vysokých 200 miliard korun, a měl by tak s velkou rezervou vstřebat očekávaný růst úvěrů v selhání. Podle základního scénáře stress-testů odolnosti bank, provedeného ČNB, by banky zvládly několikanásobné zvýšení podílu úvěrů v selhání oproti úrovni, vykazované ke konci letošního září (domácnosti 1,6 % a podniky 3,2 %). Nehledě na tuto robustní kapitálovou pozici, která řadí český bankovní sektor k nejstabilnějším v Evropě, ČNB opět vyzvala banky k vysoké obezřetnosti při řízení rizik, mimo jiné i v dividendové politice, a při poskytování hypoték.
Jak prohlásil guvernér ČNB Jiří Rusnok při prezentaci Zprávy o finanční stabilitě, ceny rezidenčních nemovitostí jsou podle odhadů centrální banky nadhodnocené o 17 %, přičemž ve vybraných lokalitách, s vysokým podílem investičních bytů, až o čtvrtinu. ČNB ovšem nijak nepřitvrdila ve svých doporučeních poměrových ukazatelů používaných pro poskytování hypoték, a hodlá postupovat vůči bankám individuálně v rámci své dohledové činnosti.
Miroslav Zámečník, ekonomický analytik České bankovní asociace (26.11.2020)
