ČNB vydala dubnovou bankovní statistiku, v níž by se měly projevit dopady naplno probíhajících opatření proti šíření koronaviru, který ovlivnil chování jak domácností, tak nefinančních podniků, ale i bank.
Hlavní otázkou je, zda banky neomezily poskytování úvěrů tzv. credit crunch, který mívá na ekonomiku velmi negativní vliv a prohlubuje recesi?
Statistika alespoň prozatím ukazuje, že objem bankovních úvěrů rezidentům ke konci dubna 2020 dosáhl 6,176 bilionu korun a proti předchozímu měsíci tak vzrostl o 14 miliard korun. V březnu činil meziměsíční přírůstek dvacet sedm miliard korun.
Domácnosti dluží celkem 1,773 bilionu korun, s nepatrným měsíčním nárůstem o 5 miliard korun. Stále jasně dominují – s podílem téměř 76 % – úvěry na bydlení, jež dosáhly 1,356 bilionu korun. Jejich celkový objem se tak meziměsíčně zvýšil o 0,5 %.
Ani hypotéza o tom, že v časech nejistoty se domácnosti, které si to mohou dovolit, snaží snížit svoje dluhy, není do bankovní statistiky propsána nijak výrazně: spotřebitelské úvěry klesly jen o 0,8 % na 261 miliard korun. V případě domácností podíl úvěrů v selhání i v dubnu zůstal na nízkých 1,7 %, ale vypovídací schopnost tohoto důležitého ukazatele poznamenávají poskytnuté odklady splátek, ať již na základě dobrovolné dohody bank s klienty, anebo na základě nedávno přijatého zákona.
Totéž lze říct i v případě úvěrů v Česku působícím nefinančním podnikům, které oproti březnu stouply o 7 miliard na 1,171 bilionu korun, přičemž procento úvěrů v selhání stouplo jen o desetinu procenta na stále velmi nízkou hranici 3,2 %. Podíl dlouhodobých úvěrů, používaných pro financování podnikových investic, je 57 %. Velké programy provozních úvěrů, garantovaných ČMZRB a EGAP, známé pod označením Covid III a Covid+, se na financování podnikové sféry budou výrazněji podílet nejdříve v červnu.
Miroslav Zámečník, ekonomický analytik České bankovní asociace (29.5.2020)
