Objem bankovních úvěrů rezidentům ke konci ledna 2020 dosáhl 6,120 bilionu korun. Oproti závěru minulého roku tak podle statistik České národní banky povyskočil o 513 miliard, ale nejde o nečekané číslo, ani důkaz prudkého nárůstu úvěrové emise, ale o každoroční úkaz, který má regulatorní kořeny.
Úvěry v Česku působícím nefinančním podnikům oproti prosinci v podstatě stagnovaly na hladině bilionu korun (vzestup o 9 miliard na 1 129 miliard korun). Podíl dlouhodobých úvěrů, používaných pro financování podnikových investic, je 57 %. Navzdory horším zprávám, přicházejícím ze zpracovatelského průmyslu, podíl firemních úvěrů v selhání poklesl meziměsíčně o desetinu procentního bodu na 3,1 % (z někdejších 9 % v prosinci 2010), což je velmi dobré číslo i v celoevropském srovnání.
Domácnosti dluží celkem 1,753 bilionu korun, kde stále jasně dominují s podílem téměř 76 % úvěry na bydlení, jež dosáhly 1,336 bilionu korun. Jejich celkový objem se tak meziměsíčně zvýšil o 0,4 %. I v případě domácností zůstává podíl úvěrů v selhání s 1,7 % rekordně nízký, navíc v případě hypoték se splácí ještě lépe. Na druhé straně je zjevné, že trh s hypotékami vzhledem k regulacím ČNB, ale hlavně vysokým cenám nemovitostí nedosahuje rekordních hodnot nedávné minulosti, a to jak počtem, tak i objemem skutečně nových obchodů. Obrat může přinést teprve podstatné zvýšení nabídky dostupných nemovitostí na trhu. V přepočtu na 1000 obyvatel se v Praze, kam se koncentruje poptávka a kde jsou ceny nejvyšší, nestaví ani polovičním tempem oproti třeba Varšavě nebo Vídni.
Miroslav Zámečník, ekonomický analytik České bankovní asociace (28.2.2020)
