Oživování americké ekonomiky přibrzdilo, eurozóna je v recesi, náskok naopak získává Čína. Ukazují to statistiky HDP za první čtvrtletí. Masivní očkování proti koronaviru snad světovou ekonomiku výrazně rozpohybuje už v druhém pololetí letošního roku – boj s virem přesto vyhraný není. Ohlédněme se za uplynulými dvanácti měsíci a najděme ponaučení, díky nimž může lidstvo předejít podobným škodám v budoucnu.
Virus stále do velké míry určuje světový vývoj. To, jak si jednotlivé státy v boji s ním vedou, totiž ovlivňuje nejen zdravotnictví, ale i makroekonomiku. Dnes jsou na tom lépe státy, které byly přísné. Čínu pandemie zasáhla loni v zimě, jen o několik měsíců dříve, než vpadla do USA a Evropy. Ale čínská ekonomika se vrátila na běžný výkon už ve druhé polovině loňska. Oproti tomu USA na plný plyn pojedou až letos ve druhém kvartálu, Evropa až ve třetím.
Na Čínu roční ztráta. Proč tomu tak je?
Každý z těchto tří hráčů šel na věc jinak. Čína nebezpečí tvrdě a systematicky minimalizovala a mohla tak „otevřít“ dřív. Amerika i starý kontinent byly liknavější – váhaly, zda epidemie může udeřit znovu. Chyběla důslednost. Zdravotníci sice před rychlým ekonomickým uvolňováním varovali, politici ale nebyli dost tvrdí. Nejvíc na to paradoxně doplatily firmy a domácnosti.
Chvíli to vypadalo nadějně, na podzim a v zimě ale přišla nová vlna nemoci a další uzavírky. Předchozí rychlé otevírání ekonomiky se USA i Evropě vymstilo. Průmysl sice více méně jel dál, stejně tak zahraniční obchod, utrpěl ale motor z nejsilnějších – služby a spotřeba domácností. Oživování ve Spojených státech se zabrzdilo a Evropa spadla do obnovené recese.
Ano, Čína čelí kritice, že před virem nevarovala dříve a víc nahlas. Podmínky k reakci však měla západní polokoule stejné. Škody napáchané v prvních vlnách a několika měsících po nich jsou proti tomu, co nastalo na podzim a v zimě, zanedbatelné.
Ponaučení? Spojené státy, Velká Británie nebo třeba Izrael rychle rozjely očkování ve velkém a zdá se, že se jim podařilo pandemii zkrotit. Rychlejší oživování americké ekonomiky podporuje rovněž soustředěný a silný fiskální stimul prezidenta Bidena.
Evropa sice spustila fond obnovy EU příští generace (Next Generation EU), je však násobně skromnější než podpůrné balíčky USA – a nic moc na tom nemění ani fiskální stimuly jednotlivých států. A navíc: fond se zaměřuje na strukturální změny v ochraně životního prostředí a digitalizaci a jeho zapojení bude postupné a začne až ve druhém pololetí letošního roku. Oproti tomu USA investovaly i do okamžité podpory domácností a připravují také sociální balíček na podporu vzdělání a chudších rodin s dětmi.
Američané chápou – poučeni i vzpomínkami na světovou finanční a hospodářskou krizi z let 2008 a 2009, po níž ekonomika ožívala velmi pomalu –, že jde také o čas. Každý měsíc recese totiž přináší těžké zdravotní i ekonomické ztráty. První účinky cílené státní pomoci jsou ve výsledcích ekonomiky vidět už teď.
Kontinentální Evropa očkuje pomaleji a potýká se s horší distribucí vakcíny, k tomu dvě největší země – Francii a Německo – začátkem jara postihlo další zvýšení nákazy. Alespoň je vidět, že evropští (díkybohu i čeští) politici si začínají uvědomovat, jak důležité je upřednostnit dlouhodobé přínosy nad okamžitým prospěchem. Proto nové koronavirové vlny zastavují důsledněji a ekonomiku otevírají opatrněji.
Podle mne z toho všeho plyne jedna velká naděje pro nás všechny – díky masivní vakcinaci i výše popsaným ponaučením můžeme očekávat, že trvalejší a komplexnější oživení ekonomiky přijde (už) po polovině letošního roku.
Autor je analytik společnosti SFG Holding (14.5.2021)
