Objem bankovních úvěrů rezidentům ke konci září 2020 dosáhl 6,070 bilionu korun, což představuje pokles o 120 mld. oproti srpnovým 6,190 bilionu korun. Také vklady rezidentů poklesly, a to na 5,355 bilionu korun ze srpnových 5,524 bilionu korun.
Domácnosti dluží celkem 1,828 bilionu korun, s měsíčním nárůstem o 11 miliard korun. Stále jasně dominují – s podílem 77 % – úvěry na bydlení stouply na 1,403 bilionu korun (podle ČNB meziměsíční nárůst o 0,7 %), zatímco spotřebitelské úvěry meziměsíčně stouply na 265 miliard korun z 264 miliard Kč (přírůstek 0,2 %).
V případě domácností podíl úvěrů v selhání i v září setrval na 1,6 %, na této úrovni se drží od června
V případě úvěrů v Česku působícím (nefinančním) podnikům zaregistrovala ČNB nárůst o 11 miliard korun na 1,162 bilionu korun, přičemž podíl dlouhodobých úvěrů, používaných pro financování podnikových investic, klesl o bod na 56 %.
Procento úvěrů v selhání se stále drží blízko historických minim i přesto, že mírně vzrostlo na 3,2 % (srpen 3,1 %).
Vypovídací schopnost tohoto důležitého ukazatele (úvěry v selhání) poznamenají poskytnuté odklady splátek podniků i domácnostem, ať již na základě dobrovolné dohody bank s klienty, anebo přímo ze zákona. Jeho účinnost vyprší ke konci října 2020.
Oproti vývoji úvěrů je vhodné porovnávat vývoj v kladů v bankovním systému, kde září přineslo další vzestup korunových úložek i depozit v cizí měně. To platí jak ve vztahu k nefinančním podnikům (o 17,8 miliardy na 1188,6 miliardy Kč), tak i domácnostem (o 20,7 miliardy na 2733,3 miliardy Kč), a živnostníkům (o necelé 2,5 miliardy na 161 miliard korun). Nadále se tak projevuje snaha o hromadění pohotových finančních rezerv, vyvolaná přetrvávající nejistotou ohledně ekonomického vývoje.
Miroslav Zámečník, ekonomický analytik České bankovní asociace (30.10.2020)
