Zákonná pravomoc stanovovat podmínky pro získání úvěrů na bydlení trh s hypotékami prakticky nezmění. ČNB sice dosud mohla dávat bankám „pouze“ doporučení, resp. jistá omezení, jak mají hypoteční úvěry poskytovat, nicméně centrální banka má u bank velkou autoritu a disponuje takovými donucovacími pravomocemi, že se banky těmito doporučeními řídily. V opačném případě by si ČNB vynutila plnění doporučení prostřednictví svého dohledu. Je ale jasné, že zákon je vymahatelnější než doporučení, navíc daleko jednoznačněji a také rychleji.
Nejdůležitějším omezením hypotečních úvěrů ze strany ČNB stanoveným v minulosti právě formou doporučení bylo to, že žadatel o úvěr musel složit 20 % z ceny nemovitosti v hotovost (tzv. LTV). Logikou tohoto opatření je, že 100% úvěr, tj. na celou cenu nemovitosti, vykazuje vždy větší riziko. Zmíněných 20 % je spoluúčast dlužníka a toto riziko výrazně snižuje. ČNB přitom na podporu hypotečního trhu při vypuknutí pandemie před rokem tento ukazatel zmírnila na 10 %. A to zatím stále platí. Další dva ukazatele, taktéž stanovené formou doporučení, DTI (poměr výše dluhu a čistého příjmu žadatele o úvěr) a DSTI (limit pro poměr mezi měsíční splátkou veškerých úvěrů proti celkovému čistému měsíčnímu příjmu), se centrální banka prozatím rozhodla neuplatňovat.
Co se týče dostupnosti hypoték, je ČBA toho názoru, že na ni tato novela nebude mít žádný vliv. Dnes přijatá změna zákona (24. 3.) totiž nebude mít bezprostřední dopad na posuzování úvěruschopnosti žadatelů o hypoteční úvěr, neboť je ve vlastním zájmu bank, a také to pro ně vyplývá ze zákona o spotřebitelském úvěru, aby posuzování úvěruschopnosti i nadále prováděly s maximální obezřetností a pečlivostí.
Vladimír Staňura, hlavní poradce ČBA (24.3.2021)
