Rizikem je déletrvající nestřídmá rozpočtová politika vlády a nezvládnuté výzvy plynoucí ze stárnutí obyvatelstva a z transformace autoprůmyslu.
Světově významná ratingová agentura Fitch Ratings opět potvrdila 22. 1. hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni AA-. Česko tak vykazuje stejný stupeň spolehlivosti svého zadlužení jako Belgie, Spojené království nebo jako Estonsko, což je nejméně zadlužená země EU.
Česko tak v hodnocení tří světově významných ratingových agentur – vedle Fitch Ratings ještě Moody’s a Standard & Poor’s – zůstává nejlépe hodnocenou zemí ze všech států bývalého sovětského bloku. Zmíněné Estonsko totiž hůře než ČR hodnotí agentura Moody’s. Česko si svůj nynější rating od agentury Fitch Ratings udržuje od srpna 2018, kdy mu jej agentura zlepšila po více než deseti letech setrvalého hodnocení stupněm A+.
Agentura Fitch Ratings ve svém aktuálním hodnocení zachovává nejen stávající rating, ale také výhled. To znamená, že nepředpokládá v oblasti veřejných financí vývoj, který by mohl vést ke zhoršení ratingu. Výhled udržitelnosti českých veřejných financí, a tedy i úvěrové spolehlivosti, považuje za stabilizovaný.
Hodnocení zmíněných světově významných ratingových agentur bedlivě sledují investoři po celém světě. Zhoršení ratingu nebo i výhledu zpravidla vytváří tlak na růst úroku, za který si vláda dané země na mezinárodních trzích půjčuje. Vláda pak musí dávat více peněz právě na splátky úroků, takže ji méně zbývá na příslovečné školy, dálnice, nemocnice a železnice.
Zachování ratingu i výhledu ze strany agentury Fitch Ratings je tedy pro Českou republiku pozitivní zprávou, a to zvláště v této náročné době. Agentura ve svém hodnocení bere v potaz dopad daňového balíčku schváleného koncem loňského roku. Očekává však, že i přes jeho schválení a dopad, který budou mít jednotlivá opatření, jež obsahuje, se na horizontu prognózy úroveň veřejného zadlužení v poměru k hrubému domácímu produktu stabilizuje na úrovni 47,9 procenta. To je úroveň stále nižší než střední hodnota daného ukazatele zemí, které agentura Fitch Ratings momentálně hodnotí stejně jako ČR, tedy stupněm AA-.
Hodnocení agentury Fitch Ratings tak znamená, že agentura nevyhlíží „rozvrat veřejných financí“, před kterým někteří čeští ekonomové a politici varovali v souvislosti se schválením daňového balíčku, zejména pak s takzvaným zrušením superhrubé mzdy.
Klíčová rizika, která by mohla výhledově vést k zhoršení hodnocení, spatřuje agentura ve střednědobě nekonsolidovaném stavu veřejných financí, tedy v delším období nestřídmé rozpočtové politiky, doprovázené matným ekonomickým výkonem, a v nezvládnutých výzvách plynoucích ze stárnutí obyvatelstva a ze silné závislosti na technologicky a regulatorně rapidně se měnícím autoprůmyslu.
Nezaměstnanost v lednu rychle roste, už činí 4,4 procenta. Za první dva týdny roku 2021 stoupl počet nezaměstnaných v ČR o 30 tisíc, na 320 tisíc. Pandemie přitom drtí spíše ženy než muže
Míra nezaměstnanosti v ČR v lednu citelně narůstá. Aktuálně dosahuje úrovně 4,4 procenta. Uvedla to 21. 1. ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová ve vysílání České televize. Upřesnila, že se jedná o údaje z pátku minulého týdne, tedy z poloviny ledna. Přitom ještě koncem prosince 2020 činila míra nezaměstnanosti rovná čtyři procenta. V první polovině ledna tak v Česku přibylo zhruba 30 tisíc nezaměstnaných. Maláčová totiž uvedla, že zmíněným 4,4 procenta odpovídá v absolutním vyjádření počet zhruba 320 tisíc osob. Koncem prosince 2020 bylo v ČR necelých 292 tisíc nezaměstnaných.
Míra nezaměstnanosti je tak nyní nejvýše od dubna 2017. V růstu míry nezaměstnanosti se odráží pochopitelně zejména pandemická situace, která způsobuje propouštění v sektoru služeb, v segmentu turistického ruchu, gastronomie, ubytování nebo dopravy. Zároveň je však patrná také probíhající zimní sezóna, která každoročně zapříčiňuje nárůst míry nezaměstnanosti z důvodu omezování pracovních činností v exteriéru, tedy v zemědělství, v lesnictví, v povrchové těžbě či ve stavebnictví.
Prosincová čísla potvrzují, že pandemická krize tíživěji zasahuje ženy než muže. Od ledna do prosince 2020 stoupla míra nezaměstnanosti žen z rovných tří procent na 4,1 procenta, tedy o 1,1 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti mužů ovšem za stejnou dobu vzrostla jen z 3,1 na 3,9 procenta, tedy o 0,8 procentního bodu. Klíčovým důvodem je právě to, že pandemickou krizí je předně zasažen sektor služeb, v němž jsou ženy zastoupeny v porovnání se dalšími sektory typu průmyslu ve srovnání s muži výrazněji.
Nasazují si na „financích“ až příliš růžové brýle? Ministerstvo financí vidí loňský výkon ekonomiky optimističtěji než jiné instituce, zlepšilo hlavně odhad výkonu zahraničního obchodu
Nová, lednová makroekonomická prognóza ministerstva financí je poměrně optimistická ohledně loňska, ohledně letoška již tolik ne. A je také ovšem optimističtější než poslední, zářijová prognóza téhož úřadu. A to zejména díky lepšímu než ještě v září předpokládanému výkonu tuzemského zahraničního obchodu, který ve druhé polovině loňského roku zaznamenal nečekaně silný „finiš“.
Ministerstvo financí předpokládá, že tuzemská ekonomika loni v reálném vyjádření poklesla pouze o 6,1 procenta. V září ještě počítalo s poklesem o 6,6 procenta.
Analytici tuzemských i mezinárodních bank a dalších finančních institucí přitom v nejnovějším, prosincovém šetření České národní banky počítají s poklesem české ekonomiky v roce 2020 v pásmu od šesti do osmi procent, přičemž průměr odpovídá hodnotě sedmi procent. Samotná Česká národní banka předpokládá ve své aktuální prognóze, zveřejněné ovšem již na počátku listopadu, propad ekonomiky ČR v roce 2020 čítající dokonce 7,2 procenta.
Pesimističtější než ministerstvo financí jsou ale také mezinárodní instituce. Například OECD na začátku prosince odhadovala rozsah propadu tuzemské ekonomiky na 6,8 procenta. Evropská komise zase na základě své listopadové prognózy počítá za rok 2020 s poklesem české ekonomiky o 6,9 procenta.
Nutno ale říci, že v samotném závěru roku a také začátkem roku letošního například některé mezinárodní banky upravovaly odhad výkonu české ekonomiky v roce 2020 ve směru příznivějších hodnot, resp. tedy o něco mělčího propadu. Tyto odhady reflektují ten samý vývoj, který mělo možnost zohlednit již také právě ministerstvo financí. Tento vývoj je příznačný zejména tím, že se loni ke konci roku nenaplnily pesimističtější obavy ohledně tíživosti dopadu druhé vlny pandemie nového typu koronaviru na klíčové obchodní partnery ČR v čele s Německem.
Tuzemský zahraniční obchod tak v říjnu a listopadu vykazoval takřka nejvyšší měsíční přebytek v historii ČR, přesahující třicet miliard korun, přičemž za celý loňský rok bude přebytek pravděpodobně historicky rekordní. Právě solidní výkon zahraničního obchodu se nejvýrazněji promítl do zlepšení prognózy ministerstva financí.
V zářijové prognóze totiž ministerstvo počítalo s propadem ekonomiky ČR v roce 2020 čítajícím zmíněných 6,6 procenta. Oproti zářijové prognóze přitom v té lednové ministerstvo zhoršuje svůj odhad loňské spotřeby domácností (z poklesu -5 na pokles -5,1 procenta) i vlády (z růstu 3,8 na růst 2,1 procenta). Rovněž investice mají nakonec vykázat hlubší pokles, než se čekalo v září (-8,2 místo -7,5 procenta), stejně jako příspěvek změny stavu zásob (-1,4 místo -1,3 procentního bodu). Zahraniční obchod si ale naopak polepšuje. Ministerstvo financí totiž počítá se zmírněním negativního příspěvku čistých vývozů k propadu ekonomiky, a to z -1,7 na -0,6 procentního bodu.
Ministerstvo financí ale naopak zhoršuje svoji prognózu růstu tuzemské ekonomiky v letošním roce, a to ze zářijové hodnoty 3,9 na lednovou hodnotu 3,1 procenta. Částečně je ovšem „vinna“ navýšená základna roku 2020, kterou právě lednová prognóza oproti té zářijové popsaným zlepšením odhadu navyšuje. Ministerstvo i tak zůstává výrazně optimističtější než Česká národní banka, jež pro letošek počítá s růstem 1,7 procenta, i než OECD, jež počítá s růstem ČR v roce 2021 dokonce jen o 1,5 procenta. Ministerstvo přitom vidí letošní rok stejně jako Evropská komise, která rovněž předpokládá růst české ekonomiky čítající 3,1 procenta. Analytici oslovení ČNB ve zmíněném šetření z loňského prosince jsou největšími optimisty, neboť počítají s letošním výkonem českého hospodářství v růstovém pásmu od dvou do 6,6 procenta, přičemž průměr jejich odhadů činí 3,5 procenta – a je tedy optimističtější než aktuální odhad ministerstva financí.
Biden oslabí dolar, posílí tedy korunu, zlevní Čechům benzín i elektroniku. Dlouhodobě ovšem jeho důraz na zelenou ekonomiku může průmyslovému Česku spíše přitížit
Biden v Bílém domě je dobrou zprávou pro české motoristy či milovníky elektroniky. Alespoň přechodně. Dlouhodobě jeho důraz na zelenou ekonomiku může průmyslovému Česku spíše přitížit.
Dnes už bývalý prezident Donald Trump nevídaným způsobem napadal podle svého mínění až příliš silný dolar, čímž se záměrně pokoušel srážet jeho hodnotu po přepočtu do jiných měn. Nyní se americká administrativa vrátí pod Bidenovým vedením k běžnému přístupu a nechá dolar bez slovních intervencí, takže by jeho sílu měly volněji ovlivňovat tržní síly.
To může být na první poslech špatná zpráva pro české motoristy nebo třeba tuzemské milovníky spotřební elektroniky. S ropou se v americké měně obchoduje, stejně jako je dolar určující právě pro cenu všemožné elektroniky. Takže pokud by nyní měl Washington méně než za Trumpa intervenovat a tweetovat za slabší dolar, jeho výsledná silnější úroveň zdraží Čechům benzín, naftu, mobily, televizory či ledničky.
OBŘÍ BALÍK POMOCI
Jenže to, oč se Trump pokoušel explicitně slovy, se Bidenovi, tedy jeho administrativě, může zdařit činy jakožto "vedlejší produkt" jeho rozmáchlé rozpočtové politiky.
Minulý týden totiž Biden představil svůj balík rozpočtových opatření v objemu 1,9 bilionu dolarů. Obsahuje mimo jiné peníze na zvýšení přímých plateb Američanům v souvislosti s ekonomickými dopady koronavirové pandemie, ale také třeba dodatečně finanční prostředky na zajištění distribuce covidové vakcíny. Pro srovnání, balík rozpočtových opatření prezidenta Baracka Obamy, který měl zmírnit dopad finanční krize vrcholící před třinácti lety, vyšel americkou veřejnou kasu "jen" zhruba na 800 miliard dolarů. Bidenův zmíněný balík navíc následuje po dvoubilionovém balíku z března a devítisetmiliardovém z prosince loňského roku. Tyto tři covidové balíky vyjdou americkou veřejnou kasu celkem tedy na 4,8 biliónu dolarů. To odpovídá zhruba 104 bilionům korun. To je přibližně osmnáctinásobek hodnoty veškerého zboží a služeb, jež se v Česku vyprodukovaly během celého roku 2019.
VELKÉ ZADLUŽOVÁNÍ
Jedná se o tak masívní peníze i na americké poměry, že minimálně po určitou přechodnou dobu Bidenův balík dále dolar oslabí, případně zamezí jeho zhodnocování. Americká vláda z balíku poskytne lidem i firmám v USA novou dolarovou hotovost. Dolarů tedy bude v ekonomice zase o dost víc, což vyvolá tlak na pokles ceny, tedy kursu americké měny. Ta přitom citelně oslabovala už loni. Index ICE U. S. Dollar, který měří hodnotu americké měny vůči koši světových měn, ztratil loni přes šest procent. Ocitla se tak nejníže za tři roky.
I když se tedy od Bidena nedá čekat intervenování za slabší dolar a případně ani tweety naříkající nad jeho přílišnou silou, jaké posílal do světa Trump, nový šéf Bílého domu zjevně nebude mít problém s dalším enormním zadlužováním. To by mělo dolar oslabovat také, aniž by byla potřeba jej tlačit dolů slovy či tweety. V letošním roce tak lze očekávat, že koruna proti dolaru posílí o několik desetihaléřů, což čeští motoristé, konzumenti spotřební elektroniky nebo milovníci amerických e-shopů uvítají.
PRŮMYSLOVÉ ČESKO
Dlouhodobě je však Biden pro českou ekonomiku spíše špatnou zprávou. Tedy ani tak on sám, jako spíše skutečnost, že Ameriku nakonec přelije "modrá vlna". Demokraté totiž ovládnou Kongres kompletně – Sněmovnu reprezentantů i Senát. To je dobrá zpráva pro "zelené tituly", tedy firmy soustředící se na vývoj environmentálně šetrných technologií, do nichž Biden nasměruje obrovský balík veřejných peněz.
Přílišné zelenání našich geopolitických spojenců v západní Evropě a USA Česko dostane do nekomfortní polohy, neboť je stále prakticky nejprůmyslovější zemí EU. Už jen proto je "zazeleňování" ekonomiky v příštích desetiletích zatíží více než drtivou většinu jiných zemí Evropské unie.
Je tedy v našem zájmu, aby nutné zazeleňování někdo tlumil, či alespoň neurychloval. A tím někým by mohl být republikánský Senát. Ten by totiž zajistil, že prosazování transatlantické zelené agendy se neuskuteční v míře, která by naši ekonomiku poškodila. Česko by tak mohlo v rámci dojednávání dodatečné zelené agendy na evropské úrovni ukázat na USA s tím, že ani ony přece nezazeleňují svoji ekonomiku nejrychlejším tempem.
Jenže "modrá vlna", jež se přelévá přes USA, znamená, že prezidenta Bidena nebude nic svazovat v prosazování jeho programu. V důsledku letošní volby do dvou senátních křesel ve státě Georgie totiž republikáni ztratili právě i horní komoru amerického Kongresu.
Umírněný demokrat Biden se tedy bude muset tím spíše podvolit tlaku extrémnějších křídel Demokratické strany. Nebude už moci požadavky extrémnějších demokratů, volajících po radikálnějších krocích, odrážet s tím, že kvůli republikánskému Senátu je nucen hledat kompromisní a konsensuální řešení. Spojené státy tak jistě nebudou tolik tlumit prosazování zelené agendy, jako kdyby Senát zůstal republikánský.
KLID NA OBCHODNÍ FRONTĚ
Biden v Bílém domě současně znamená klid zbraní na transatlantické obchodní frontě. Ten Česku svědčí pochopitelně také, a ještě více než řadě jiných zemí Evropské unie. Česko je na plynulosti mezinárodního obchodování mimořádně závislé. Trumpovy výhrůžky novými cly vnášely mezi exportéry starého kontinentu ochromující nejistotu.
Ta však s Bidenem vezme zasvé.
Zda dlouhodobě klid v transatlantickém obchodu vyváží tlak, pod nějž se Česko dostane kvůli presu na rychlejší zelenání, to se teprve uvidí. Sázet na to rozhodně nelze. (24.1.2021)
