Klíčový ukazatel amerických akcií, index Standard & Poor’s 500, během dnešního obchodování překonal svůj historický uzavírací rekord. Důvodem jsou lepší než očekávané výsledky amerických firem v letošním prvním čtvrtletí. Ty zatím naznačují, že podnikové sféře v USA se daří, a to navzdory obavám ze zpomalování ekonomiky.
Dnes příznivé výsledky ohlásily firmy jako Twitter, Lockheed Martin nebo Hasbro. Je tedy vidět, že americkým firmám se daří napříč sektory. Ať už jde o sociální sítě, vojenskou techniku a letadla či hračky. Vlastně jediným sektorem, jehož akciím se v rámci indexu Standard & Poor’s 500 letos příliš nevede, je zdravotní péče. Právě společnosti z tohoto segmentu, které jsou součástí indexu, vykazují dnes ještě nižší cenovou úroveň než na Štědrý den 2018. Právě loni 24. prosince index Standard & Poor’s 500 sestoupil na své dno a od té doby už prakticky jen roste.
Od Štědrého dne povyrostl do dneška zhruba o 25 procent, přičemž tahouny růstu jsou technologické firmy Facebook, Apple, Microsoft, Amazon a Alphabet, což je mateřská společnost Googlu. Dohromady tyto firmy zodpovídají za 22 procent zmíněného nárůstu indexu Standard & Poor’s 500.
Problémové boeingy budou uzemněny asi až do října. České vzdušné přepravě tedy hrozí o to větší ztráty a komplikace
Je to špatná zpráva pro českou leteckou přepravu, její zaměstnance i pasažéry. Uzemnění problémových letadel Boeing 737 MAX by mohlo trvat až do října. Dosud se přitom mělo za to, že odstávka by mohla skončit už v květnu nebo v červnu, tedy ještě před prázdninami.
Pokud by uzemnění skončilo až po sezóně dovolených, bude to značit závažné problémy v dané oblasti i v Česku. Samotnou firmu Boeing by odstávka jen za letošní první čtvrtletí mohla vyjít až na miliardu dolarů. Každý další měsíc, dubnem počínaje, ale firmu vyjde na 1,5 až 1,75 miliardy dolarů. Pokud by uzemnění trvalo až do října, přijde Boeing minimálně o deset miliard dolarů.
Pokud odstávka skončí po prázdninách, celá letošní sezóna dovolených v Česku a v Evropě i světě obecně jí bude poznamenána. Tisícům Čechů se zkomplikují dovolené. Už o velikonočním víkendu se jedna z komplikací dostavila. Letadlo společnosti Smartwings muselo nouzově kroužit kvůli závadě, nakonec přistálo se zpožděním půldruhé hodiny. Na další let se pak vydalo s pětihodinovým zpožděním. Smartwings totiž nemá dostatek náhradních strojů, právě kvůli uzemnění Boeingů 737 MAX.
Co hůř, zejména při delší odstávce hrozí v české vzdušné přepravě propouštění, ztráty tuzemských aerolinek či regionálních letišť – ty by zaplatil daňový poplatník.
Dominantní tuzemský letecký přepravce v důsledku uzemnění přišel zhruba o třetinu letounů. To už se musí projevit. O práci se strachuje personál aerolinek. S nástupem sezóny dovolených ovšem množství komplikací rapidně vzroste, protože aerolinky či cestovní kanceláře s problémovými boeingy počítají i pro své charterové lety.
Uzemnění letadel typu Boeing 737 Max současně ohrožuje česká regionální letiště a jejich zaměstnance. Ve vážných hospodářských potížích, spojených s propouštěním, se v letošní sezóně může ocitnout například Letiště Leoše Janáčka Ostrava nebo pardubické letiště.
Nově vyšlo najevo, že v Ostravě Smartwings proškrtají třináct procent spojů k moři. Kvůli odstavení problémových boeingů zruší celkem 124 letů z Ostravy. Z Pardubic letos Smartwings nebude operovat lety do dovolenkových destinací v Řecku, Turecku či Bulharsku.
Lety regionálních letišť ovšem ruší nejen společnost Smartwings, která kvůli nucenému uzemnění zmíněných typů boeingů plánuje letos zrušit osm procent letů. Smartwings má ve flotile sedm letadel Boeing 737 Max a dalších devět měla společnost obdržet do začátku letní sezóny. Nová letadla Boeing 737 Max tak měla v letní sezoně činit zhruba jednu třetinu flotily.
Lety ale ruší také třeba aerolinka Ryanair, která ze své nabídky stahuje lety z Pardubic do Londýna.
Zrušené lety znamenají pro pardubické či ostravské letiště závažný výpadek tržeb. Už loni přitom pardubické letiště bylo ve ztrátě zhruba 20 milionů korun, letos může být až dvojnásobná. Akcionáři letiště jsou město Pardubice a Pardubický kraj, tudíž ztráta je nepříznivě poznamená zejména obecní, resp. krajský rozpočet. V konečném důsledku ji ale ponese daňový poplatník. Ani jeho kapsa není bezedná, takže části zaměstnanců letiště hrozí propouštění, aby se ztráta zmírnila.
Ostravské letiště zase přijde celkem až o třicet procent letních charterových letů. Kvůli uzemnění boeingů ruší své lety jak letecké společnosti, tak cestovní kanceláře.
Regionální letiště přitom i bez uzemnění poslední dobou bojují o přežití. Potýkají se se stále nedostatečným počtem odbavených pasažérů a nízkým počtem linek. Karlovarské letiště musel loni finanční injekcí stavět na nohy kraj, a to kvůli odlivu ruské klientely. Ostravské letiště decimuje blízká polská konkurence, takže za posledních patnáct let se mu nepodařilo výrazněji navýšit počet linek – navzdory miliardám, které do něj kraj nasypal.
ČR má čtvrté nejzdravější veřejné finance v EU a suverénně nejlepší v rámci Visegrádu. Plné zotavení z důsledků globální krize ale neproběhlo
Česká republika měla v loňském roce čtvrté nejzdravější veřejné finance v Evropské unii. Veřejný dluh v poměru k hrubému domácímu produktu se jí totiž podařilo snížit na úroveň 32,7 procenta. Vyplývá to z dnes zveřejněných, mezinárodně srovnatelných údajů Eurostatu. Nižší úroveň veřejného zadlužení loni v EU vykázaly pouze Estonsko (8,4 procenta HDP), Lucembursko (21,4) a Bulharsko (22,6). Za solidní výsledek vděčí Česká republika nejen relativně střídmé fiskální politice posledního desetiletí, ale také vývoji veřejných financí v samotném roce 2018. Pouze šest zemí EU totiž loni vykázalo ještě vyšší přebytek veřejných financí než Česko. Kromě dvou malých ekonomik Lucemburska a Malty jde ještě o Bulharsko, Německo, Nizozemsko a Řecko. Přebytek veřejných financí loni v ČR činil 0,9 procenta HDP.
Česká republika vykazuje suverénně nejnižší míru veřejného zadlužení také v rámci Visegrádské čtyřky. Polsko a Slovensko za loňský rok vykazují poměr veřejného dluhu k HDP ve shodné výši 48,9 procenta, zatímco Maďarsko dokonce 70,8 procenta. Zrovna tak Česko jako jediné ze zemí Visegrádské čtyřky vykázalo přebytek veřejných financí. Ostatní země Visegrádské čtyřky skončily ve schodku, ve zvláště výrazném pak Maďarsko.
Tento fakt je třeba brát v potaz při porovnávání úrovně ekonomického růstu jednotlivých zemí Visegrádské čtyřky. Z nich sice ČR rostla loni nejpomaleji, avšak po přihlédnutí ke střídmé fiskální politice se závažnost tohoto nedostatku poněkud vytrácí. Jestliže ostatní země Visegrádské čtyřky aktivněji provozují fiskální politiku, pročež jsou ovšem také zadluženější, je zřejmé, že se to projeví rychlejším ekonomickým růstem. Například v Maďarsku právě i díky této fiskální expanzi nyní disponují v porovnání s Českem více než 2,5násobkem kilometrů dálnic v přepočtu na obyvatele. Přitom ještě začátkem tisíciletí tento ukazatel hovořil ve prospěch ČR.
Jestliže ovšem právě i poměrně intenzivní výstavba dálniční sítě v Maďarsku přispívá k citelně horšímu stavu veřejných financí, než je tomu v ČR, nelze zdrženlivější přístup českých vlád vidět jako jednoznačné negativum. Nízká úroveň veřejného dluhu v poměru k HDP potenciálně České republice umožní výrazně svoji ekonomiku fiskálně stimulovat při případném útlumu ekonomiky. Takovou možnost stimulace prostě Maďarsko, a ani jiné země Visegrádské čtyřky, mít nebude.
Českou republiku by však obstojný stav veřejných financí neměl ukolébat. Stále ještě nedokázala stlačit úroveň veřejného zadlužení pod hodnotu třiceti procent HDP, kdy teprve by bylo možné začít hovořit o zotavení českých veřejných financí z dopadů světové finanční krize z doby před deseti lety. (23.4.2019)