Akcie antivirové společnosti Avast zažívají nejhorší týden od vstupu firmy na burzu v květnu 2018. Během dnešního obchodování se zatím na londýnském parketu propadají o necelých osm procent. To odpovídá zhruba 24procentnímu poklesu od začátku tohoto týdne.
Investory tak zatím příliš neuklidňuje dnešní krok Avastu, který oznámil, že okamžitě zavírá svoji kontroverzní divizi Jumpshot. Časopis PCMag přinesl v uplynulých dnech zprávu, že Avast předává Jumpshotu, kterou většinově vlastní, data o uživatelích, přičemž tyto uživatele lze prý konkrétně identifikovat. Ač Avast možnost konkrétní identifikace odmítá, divizi, která měla citlivá data prodávat svým klientům, nyní zavírá.
Akcie Avastu nyní na burze v Londýně stojí zhruba 420 pencí. Analytici oslovení Bloombergem přitom v konsensu odhadují, že za dvanáct měsíců bude akcie Avastu stát zhruba 520 pencí. Nepočítají tedy s tím, že by nynější kauza zanechala trvalejší šrám na reputaci a celkovém výkonu a ziskovosti společnosti. Naprostá většina z nich doporučuje akcie nadále nakupovat. Promptní zavření Jumpshotu hodnotí analytici zpravidla jako pozitivní signál, neboť vnímají, že jde o rozhodné, pročež za daných okolností poměrně přesvědčivé řešení náročné situace.
Koronavirus zlevňuje Čechům benzín i naftu. Celkově ale každého z nich nejspíše připraví až o více než tři tisíce korun – za předpokladu, že se nákaza významněji nerozšíří mimo Čínu
Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu navázaly na zlevňování z týdne předchozího. Benzín zlevnil o šest haléřů na litr, nafta o osm, takže se benzín aktuálně prodává za průměrnou cenu 32,26 koruny za litr, zatímco nafta za 31,95 koruny za litr.
Dá-li se v případě šíření koranavirové infekce hovořit alespoň o něčem, co není vyloženě jen negativní, pak o tom, že i českým řidičům zlevní pohonné hmoty. V příštím týdnu lze očekávat další zlevňování, v rozsahu od deseti do dvaceti haléřů. Obava z dalšího šíření nákazy totiž ochromuje zejména čínskou ekonomiku, která je největším světovým dovozcem ropy. Pokud tedy tento dovozce zaznamená kvůli koronaviru významný a trvalejší výpadek ekonomické aktivity, tamní dopravy i průmyslu, o ropu bude celosvětově citelně nižší zájem. A právě tato možná vyhlídka ji už nyní zlevňuje. Ropa typu Brent se v uplynulém týdnu prodávala i za 58,50 dolaru za barel, což byla její nejnižší cena za uplynulé více než tři měsíce. Nyní je jen nepatrně výše, na úrovni 58,80 dolaru za barel.
Zlevnění pohonných hmot v ČR, jež kvůli koronaviru nastane, je jenom jedním z projevů obavy z čínského ekonomického zpomalení. Další projev tohoto zpomalení už je vyloženě nepříznivý i pro peněženku řadového Čecha. Vykáže-li totiž letos čínská ekonomika kvůli koronaviru místo růstu ve výši šesti procent růst jen čtyřprocentní, což je zatím ten pesimističtější scénář, česká ekonomika dle modelu České národní banky přijde o 33 miliard Kč, tedy o 3100 Kč na osobu. Předpokládá to ovšem, že nákaza se významněji nerozšíří mimo Čínu. Tato ztráta zpravidla Čechům více než „vykompenzuje“ úsporu z o něco levnějšího benzínu či nafty. Pokud se navíc nákaza významněji rozšíří mimo Čínu, bude ztráta v přepočtu na řadového Čecha mnohem vyšší. Její horní hranici lze v tuto chvíli jen těžko domýšlet, neboť ani epidemiologové nemají jasno v tom, jakého rozsahu nákaza nabude.
Problémem českého zemědělství zůstala i loni poměrně nízká přidaná hodnota domácí produkce, která prohlubuje schodek agrárního zahraničního obchodu. Třeba v případě skotu a hovězího se snad blýsklo na lepší časy
Dnešní čísla ČSÚ k zemědělské produkci v loňském roce souzní s již dříve zveřejněnými údaji ministerstva zemědělství, podle nichž celková produkce českého zemědělství v roce 2019 vzrostla na 151 miliard korun, což je meziročně o devět miliard více.
ČSÚ dnes potvrzuje převážně růstovou tendenci loňské živočišné zemědělské produkce. O necelá dvě procenta meziročně vzrostla výroba hovězího masa. Příznivé z hlediska dlouhodobého rozvoje tuzemského zemědělství a ostatně i potravinářství je to, že se produkce hovězího zvýšila navzdory klesajícímu počtu skotu ve výkrmu. Důvodem je snížení vývozu a naopak zvýšení dovozu zvířat určených k porážce. Jedná se tedy o posun žádoucím směrem, neboť dlouhodobým problémem českého zemědělství a potravinářství je vývoz nízké přidané hodnoty, například živých zvířat, při současném nepřiměřeně vysokém dovozu vyšší přidané hodnoty, například již zpracovaného masa. Česko tak tedy často dováží vyšší přidanou hodnotu, tedy i práci zahraničního zpracovatele, než jakou vyváží, což zásadním způsobem prohlubuje schodek agrárního zahraničního obchodu. K jeho prohloubení však došlo i loni.
Výroba loni mírně rostla také v případě drůbežího masa, meziročně o více než dvě procenta. Naopak mírně klesla v případě vepřového. Celosvětový trh s vepřovým, prasaty a selaty byl ovšem loni poznamenán šířící se epidemií afrického moru prasat, která propukla v roce 2018 a loni se šířila nejen v Asii, ale i v některých evropských zemích, včetně třeba Polska.
Tuzemské zemědělství loni celkově, i při zahrnutí rostlinné výroby, vykázalo solidní výsledek své celkové produkce, a to zejména vzhledem k nepříznivým podmínkám, které loni panovaly. Klimatické podmínky byly sice příznivější než předloni, ale přesto sucho, mrazy a další neblahé situační vlivy představovaly zásadní výzvu z hlediska tuzemských zemědělců.
Z nákladových položek zemědělce trápí zejména vzestup mzdových nákladů, nájemného z budov a pozemků, navýšení pachtů a růst cen osiv a hnojiv. Zemědělci obecně čelí a čelit budou růstu cen energií v čele s elektřinou. To vše se v letošním roce projeví růstem cen potravin pro domácnosti až o dvacet procent, některé z položek zdraží jen nepatrně, takzvaně „o inflaci“. Cenové tlaky by letos měly z důvodu relativně dobré sklizně polevit oproti loňskému roku u brambor, naopak zesílí u masa, zejména vepřového. Klíčovou výzvou českému zemědělství a veterinární správě je zamezení zavlečení zmíněné epidemie afrického moru prasat do Česka. Vepřové maso v ČR může v jejím důsledku letos v ČR zdražit o dalších až dvacet procent, v podobném rozsahu přitom zdražovalo už loni.
Klíčovým problémem českého zemědělství zůstala i v roce 2019 vzpomínaná prohlubující se záporná bilance zemědělského zahraničního obchodu. Ta plyne do značné míry z té skutečnosti, že přidaná hodnota českého vývozu je nižší než přidaná hodnota agrárního dovozu do ČR. Jde o letitý bolák českého zemědělství, který je způsoben předně nastavením společné zemědělské politiky EU a dotačních programů a politik jednotlivých členských zemí. Primárním problémem českého zemědělství tedy není to, že bylo hluboce nesoběstačné, nýbrž to, že struktura tuzemské zemědělské výroby je až příliš vychýlena ve směru produkce, a tedy i vývozu agrárního zboží nízké přidané hodnoty. (30.1.2020)