To je ale mimo, na tu už myslí řádná valorizace.
Vládní koaliční partneři, hnutí ANO a ČSSD, ústy svých předsedů slibují důchodcům prosincovou výplatu jednorázového bonusu ve výši 5000 korun. Šéf ANO Andrej Babiš ještě minulý týden opatření zdůvodňoval „stresem“, jemuž důchodci v době vrcholné koronavirové krize čelili.
Nejnověji však opatření hájí – stejně jako předseda ČSSD Jan Hamáček – raději poukazem na vyšší „důchodcovskou inflaci“. To je na první pohled přece jenom exaktnější – a měřitelnější – argumentace. „Důchodcovskou inflaci“ lze opravdu měřit, na rozdíl od nejednoznačného, vágního pojmu „stres“, pod nímž si každý představí něco jiného.
Český statistický úřad každý měsíc zveřejňuje nejen údaj za obecnou spotřebitelskou inflaci, o níž se dočítáme v médiích, ale také právě za specifičtější typ inflace, a sice právě za inflaci, které čelí domácností důchodců. Důchodci jsou natolik početnou sociální skupinou, jejíž spotřební koš je navíc znatelně odlišný od toho obecné populace, že se statisticky sladuje právě i „důchodcovská inflace“.
Babiš s Hamáčkem mají pravdu v tom, že „důchodcovská inflace“ je nyní na poměry posledních let citelně výše než inflace obecná. Podle nejnovějších dat ČSÚ, těch červencových, čelili důchodci meziročnímu růstu cenové hladiny čítajícím 3,9 procenta. Přitom obecná inflace činila jen 3,4 procenta. To představuje rozdíl 0,5 procentního bodu. Mimochodem, v dubnu byl tento rozdíl ještě o něco vyšší, a sice 0,6 procentního bodu, což může vyvolávat otázku, proč vláda nepřihodila důchodcům už tehdy.
V letošním roce pak v průměru čelí domácnosti obecně meziroční inflaci 3,4 procenta, zatímco domácnosti důchodců inflaci 3,8 procenta.
Z těchto čísel by se mohlo zdát, že důchodci si opravdu nějaké přilepšení zasluhovat mohou. I když rozhodně ne hned 5000 korun, ale spíše násobně nižší sumu. Ačkoli i tak by to byl nesystémový a nekoncepční krok. Nelze prostě na každé zrychlení inflace nad rámec inflace obecné reagovat zvláštními bonusy. Právě proto, že to třeba může svádět k předvolebnímu uplácení.
I proto, aby k předvolebnímu uplácení nedocházelo, řídí se přidávání na důchodech určitým řádem. Valorizačním řádem. Valorizace vychází z výpočtu pevně zakotveného v legislativě, což má právě celé věci dát řád. Tento výpočet přitom jako klíčovou proměnnou bere v potaz obecnou inflaci a také právě „důchodcovskou inflaci“. Pro výpočet valorizace se přitom použije ta z těchto dvou inflací, která vykazuje vyšší tempo. V současnosti se tedy použije „důchodcovská inflace“, neboť je vyšší než inflace obecná.
Ano, správně, čím více tedy rostou důchodcům ceny – čím vyšší je důchodcovská inflace nad rámec té obecné –, tím více dostávají důchodci řádně, „ze zákona“ přidáno na své penzi.
Sečteno, podtrženo, pětitisícový bonus důchodcům nelze zdůvodňovat vyšší inflací, které nyní objektivně čelí, neboť na tu již pamatuje legislativně ukotvená řádná valorizace.
Pro obhajobu tak mimořádného kroku, jakým je bonus 5000 korun, by tedy vláda měla použít něco docela jiného než to, co už dávno ošetřuje řádná legislativa.
Češi mají letos rekordní zájem o stavební spoření. Kvůli koronaviru i obavě z dalšího zdražování nemovitostí
Češi v letošním prvním pololetí měli historicky rekordní zájem o stavební spoření. Podle nových údajů ministerstva financí bylo za prvních šest měsíců roku v ČR uzavřeno 237 579 nových smluv o stavebním spoření. Přitom celková hodnota cílové částky těchto smluv činí 103,5 miliardy korun. Tak vysoká tato částka v prvním pololetí v historii ČR nikdy nebyla. Dosud bylo rekordní první pololetí roku 2008. Tehdy daná částka činila 98 miliard korun. V té době vrcholil nemovitostní boom a éra prosperity před úderem světové finanční krize v roce 2009.
Částka 103,5 miliardy představuje meziročně o 18,2 procenta vyšší údaj. Cílová částka je suma peněz, kterou bude mít účastník stavebního spoření po splnění podmínek tohoto spoření k dispozici k řešení svých bytových potřeb. Rovná se součtu vkladů účastníka, státní podpory, úvěru ze stavebního spoření a úroků z vkladů a státní podpory, přičemž se odečítá daň z příjmu z těch úroků. Cílová částka tedy vyjadřuje celkovou budoucí potřebu peněz pro realizaci bytových potřeb účastníka stavebního spoření.
Růst celkové cílové částky nového stavebního spoření znamená jednak to, že lidé jsou ochotni více spořit, ale také to, že si v budoucnu plánují vzít úvěr na bydlení ve vyšším objemu, než tomu bylo v minulých let. Rostoucí výše plánovaných úvěrů souvisí s předpokladem zdražování bytů v příštích letech. Jinými slovy, Češi si více spoří a očekávají také, že si budou brát vyšší úvěr – obojí kvůli předpokládanému dalšímu růstu cen nemovitostí v příštích letech.
Za růst obliby stavebního spoření může z podstatné části ale i koronavirus. Češi se kvůli jeho dopadům zároveň obávají své finanční budoucnosti, což je motivuje k dodatečnému spoření, včetně toho právě prostřednictvím stavební spořitelny. Pokles úrokových sazeb, který kvůli koronaviru v ekonomice nastal, navíc stavební spoření relativně zatraktivňuje vůči jiným srovnatelným finančním produktům. A to i proto, že stát stavební spoření finančně podporuje.
Ministerstvo financí letos již stavebním spořitelnám poskytlo roční zálohu na státní podporu stavebního spoření jednotlivých klientů v celkové výši 4,1 miliardy korun. To je nejvyšší objem podpory od roku 2016. I z toho je patrné, že stavební spoření se „vrací do módy“. U šestiletého stavebního spoření jeho účastník může od státu získat až 12 tisíc korun.
Pivo zdražuje, Češi si však zamilovali i jeho nealkoholickou variantu
Plzeňský Prazdroj 28. 8. oznámil „tradiční“ podzimní zdražení. Lze předpokládat, že na něj navážou i další, menší pivovary, neboť plzeňský výrobce je lídrem trhu.
Navzdory rostoucím cenám však Češi pivo stále milují. Především právě díky jejich neutuchající přízni vyrobili loni tuzemské pivovary pivo v historicky rekordní celkové hodnotě zhruba 29,2 miliardy korun, jak plyne z aktuálních údajů Eurostatu. Pro srovnání, o deset let dříve, v roce 2009 činila celková hodnota piva vyprodukovaného v ČR 26,6 miliardy korun.
Mnohem dramatičtější nárůst obliby zaznamenává nealkoholické pivo. Ještě v roce 2014 činila hodnota v tuzemsku vyrobeného nealkoholického piva necelých 870 milionů korun. Loni už to byl více než dvojnásobek, a sice zhruba 1,85 miliardy korun. To odpovídá nárůstu o 112,6 procenta. Hodnota produkce alkoholického piva za stejnou dobu stoupla pouze o 6,1 procenta, a to z 27,5 na zmíněných 29,2 miliardy.
Nealkoholické pivo tak ukusuje čím dále tím větší část trhu, kterou dosud prakticky výlučně opanovávalo běžné pivo, tedy pivo alkoholické. Zatímco v roce 2014 představovala hodnota produkce nealko piva pouze 3,2 procenta celkové hodnoty produkce alkoholického piva, loni už to bylo 6,3 procenta.
Objem produkce nealko piva vzrostl mezi lety 2014 a 2019 z 45,2 milionu litrů na 97,6 milionu litrů. To odpovídá nárůstu o 115,9 procenta. Pro srovnání, ve stejném období stoupl objem produkce alkoholického piva v ČR z 1,82 miliardy litrů na 1,92 miliardy, což značí nárůst o 5,5 procenta.
Dramatický růst produkce i hodnoty vyrobeného nealko piva v porovnání s tím alkoholickým do značné míry odráží efekt nižší základny. Jinými slovy, z nízkých úrovní se roste snáze než z vyšších. Trh s alkoholickým pivem je obecně nasycenější než ten s pivem nealkoholickým, které stále představuje určitou novou, „módní záležitost“. Češi si ovšem stále radši dávají nealkoholické pivo i z toho důvodu, že roste jejich povědomí a celkový důraz na zdravější životní styl a životosprávu. Nealko pivo tak vnímají jako méně zdravotně škodlivou variantu jejich oblíbeného moku, která se navíc mnohdy běžnému pivu chuťově stále výrazněji přibližuje. (1.9.2020)
