Hypotéční trh v květnu zamrzl. Banky poskytly nejméně hypoték za uplynulých deset let, a sice 6203. Posledním ještě slabším květnem z hlediska počtu poskytnutých hypoték byl ten z roku 2010.
Důvodem je pochopitelně koronavirová krize. V květnu se na hypotečním trhu teprve projevilo březnové a dubnové „vypnutí“ podstatné části ekonomiky a opatření pro boj s koronavirem. Proces poskytnutí hypotéky totiž zpravidla trvá řádově týdny, takže v květnových číslech se zrcadlí slabší březnová a dubnová poptávka po nových hypotékách, daná právě opatřeními pro boj s koronavirem, ale také nejistotou ohledně vývoje cen nemovitostí a ohledně daně z nabytí nemovitosti.
Co ale ani v květnu nezamrzlo, byly úrokové sazby hypoték. Banky pokračovaly v jejich snižování, a to zrychleným tempem. Průměrná sazba hypoték – Fincentrum Hypoindex – klesla na úroveň 2,3 procenta, tedy nejníže za skoro 2,5 roku, od ledna 2018. Zlevňování hypoték navíc bude pokračovat.
Poprvé od loňského září lze totiž letos v červnu hovořit o opravdu plošném zlevňování hypoték. Od 1. června citelně snížila své hypoteční sazby Komerční banka. Připojila se tak k dalším velkým bankám, které podobný krok v poslední době učinily.
U pětiletých fixací nabízí nově, od 15. června, nejnižší sazbu Fio banka, a to 1,78 procenta. Pod dvěma procenty při této fixaci nabízejí své hypotéky ještě také UniCredit Bank a mBank (viz žebříček níže). Ke snížení sazeb pod hranici dvou procent se tyto banky uchýlily v důsledku koronavirové krize, která zprostředkovaně způsobuje snižování tržních úrokových sazeb, od nichž banky odvozují své hypoteční sazby.
Před koronavirovou krizí naposledy některá z bank nabízela hypotéky s pětiletou fixací za nižší než dvouprocentní úrok začátkem roku 2018. Velké banky tyto hypotéky nabízely za méně než dvě procenta naposledy na sklonku roku 2017.
Je pravděpodobné, že hypotéky budou zlevňovat i nadále a do konce příštího roku klesnou jejich sazby v průměru na své nové dějinné minimum, tj. pod úroveň 1,77 procenta. Banky to samozřejmě naplno neřeknou, protože by tím podnítily potenciální klienty, aby s žádostí o hypotéku ještě vyčkali. Ale přesně to se nyní jeví jako nejrozumnější postup. Kdo nemovitost opravdu nutně nepotřebuje hned teď, měl by s jejím pořízením vyčkat. A s hypotékou také. Za rok touto dobou budou jak nemovitosti, tak hypotéky citelně levnější než dnes (i pokud by se ceny nemovitostí vůbec nezměnily, člověk ušetří alespoň práce na splátkách hypotéky). Dokonce se rýsuje generační příležitost k jejich koupi. Od roku 2022 je totiž pravděpodobný opětovný citelný růst cen nemovitostí. Člověk tak ušetří třeba statisíce za samotnou nemovitost a třeba i tisíce na měsíční splátce hypotéky.
Nejlevnější hypotéky na českém trhu právě teď (pětileté fixace), k 15. 6. 2020, v procentech:
1. Fio banka 1,78
2. UniCredit Bank 1,79
3. mBank 1,94
4. Banka Creditas 2,09
5. ČSOB a Hypoteční banka 2,19
Německo si na boj koronavirem letos astronomicky půjčuje, zhruba „jednu celou českou ekonomiku“. Česku je „štěstím v neštěstí“, že má za hranicemi zemi, která dává nejvíce ze všech
S mírnou nadsázkou lze říci, že Německo si pro boj s koronavirem půjčuje jedno celé Česko. Německá vláda dnes schválila dodatečný rozpočet k financování opatření na podporu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí, v jehož rámci si hodlá půjčit dalších 62,5 miliardy eur. Celková hodnota nových půjček by tak měla v letošním roce dosáhnout rekordních 218,5 miliardy eur. To je v přepočtu 5,8 bilionu korun, což je více, než kolik činil loňský hrubý domácí produkt České republiky – zhruba 5,7 bilionů.
Německo si tak na boj s koronavirem letos půjčí více než „jednu celou českou ekonomiku“.
Německá vláda na mimořádné schůzi minulý týden schválila dočasné snížení daně z přidané hodnoty, od července do konce letošního roku klesne DPH z nynějších 19 na 16 procent. Snížená sazba pak klesne ze sedmi na pět procent. Jen toto opatření vyjde německou veřejnou kasu na zhruba 20 miliard eur.
Plošné snížení německé DPH těší všechny ty české zákazníky, kteří vyhledávají německé příhraniční obchody a hypermarkety. Nakupují v nich zejména potraviny a drogistické zboží. Nejen kvůli ceně, ale i kvůli leckdy vyšší kvalitě a „poctivosti“.
Snížením DPH chce vláda přimět Němce k utrácení a opět roztočit kola ekonomiky, která se zadrhla kvůli koronaviru. Těžit z něj pochopitelně budou i čeští zákazníci. Zlevnění zboží v německých obchodech bude alespoň zčásti kompenzovat efekt oslabení koruny vůči euru, k němuž během koronakrize došlo. Lépe na tom budou právě třeba čeští pendleři, kteří vydělávají eura, a mohou tak za ně pak i rovnou v Německu nakupovat, bez ohledu na kurs. Eurový účet mají pochopitelně i mnozí další Češi, další si pak dávají eurovou hotovost stranou právě třeba pro případ nákupů v Německu.
Efekt oslabení koruny budou Čechům, kteří jezdí za nákupy přes německé hranice, kompenzovat levnější pohonné hmoty. Toto léto bude z hlediska cen benzínu a nafty v ČR nejlevnější za posledních skoro dvacet let.
V Německu po snížení DPH zlevní nejen potraviny nebo drogistické zboží, ale také třeba oděvy, nábytek nebo elektronika. Výhodnější tak bude pro Čechy rovněž nakupování na německých e-shopech. Češi v nich nejčastěji nakupují zboží pro děti, třeba pleny, ale také elektroniku, elektrospotřebiče nebo oblečení. Například v případě elektroniky může být zlevnění z titulu nižší německé DPH opravdu citelné.
Problémem nakupování v německých e-shopech je tradičně poměrně vysoké mezinárodní poštovné. To však lze obejít zřízením virtuální adresy v Německu, z níž pak je zboží posláno až třeba se sedmdesátiprocentní slevou na poštovném do ČR. Na trhu existují společnosti, které zajistí zřízení virtuální adresy v Německu i přeposílání zboží původem z německého e-shopu do ČR. Na zahraničních e-shopech ročně nakupuje zhruba 1,3 milionu Čechů. Z e-shopů v EU jsou nejvyhledávanější právě německé.
Německo v uplynulém desetiletí postupuje v oblasti rozpočtové politiky přímo učebnicově a mohlo by být vzorem pro většinu z ekonomicky nejvyspělejších zemí světa. V letech prosperity před úderem koronaviru dodržovalo politiku nulového schodku, takže podstatně snížilo svůj dluh v poměru k HDP.
Jenom tři další země EU – Irsko, Malta a Nizozemsko – snižovaly v letech 2013 až 2019 svůj veřejný dluh v poměru k HDP rychleji než právě Německo. Berlín tak má nyní „z čeho brát“, aby ekonomiku sanoval a podporoval.
Německý balík opatření pro boj s ekonomickými dopady koronaviru, na který si nyní Berlín astronomicky půjčuje, je nejobjemnější v rámci ekonomicky vyspělých zemí. Po přepočtu na HDP předčí i fiskální balík, jímž se Trumpova administrativa snaží podpořit americkou ekonomiku.
Snížení sazby DPH, které je součástí německého balíku, umožní tamním firmám udržet si v náročném období více peněz na účtu, přičemž spotřebitelé dostanou impuls ke spotřebě. Lze totiž předpokládat, že z redukce sazby bude zčásti těžit německá podniková sféra a zčásti tamní spotřebitelé, neboť podniky a firmy budou moci snáze snížit své konečné ceny. Redukce německé DPH přispěje také k zotavení české ekonomiky, která je silně závislá na poptávce německých podniků i spotřebitelů.
V celém „neštěstí koronakrize“ je Česku jedním z největších „štěstí“, že je tak mocně ekonomicky provázána zrovna se zemí, jež neváhá razantně svoji poptávku podpořit. Německý daňový poplatník, z jehož daní je německý balík opatření financován, také právě díky snížení DPH z nezanedbatelné části pomůže na nohy i české ekonomice. Díky růstu německé poptávky i po českém zboží nebo díky snížení německé DPH i pro české zákazníky.
V důsledku ovšem německý veřejný dluh v poměru k HDP vzroste letos z 60 na 77 procent. Český veřejný dluh k HDP by měl letos vzrůst z 30 na necelých 40 procent, měl by tedy zůstat zhruba poloviční oproti německému. Česko by tak mělo zůstat zemí, jež patří mezi ty úplně nejméně zadlužené v EU.
Ovoce zdražuje nejvíce za posledních minimálně deset let. Šampionem v tempu zdražování jsou letos kiwi, mango, mandarinky a limetky
Letos v květnu zdražilo ovoce nejvýrazněji za celé období minimálně od začátku roku 2010. Jeho tuzemští pěstitelé hlásí o 91,3 procenta vyšší ceny než loni v květnu. Ceny jsou tedy takřka dvojnásobné. Současně citelně zdražuje většina dováženého ovoce.
Zdražování navíc pokračuje i nyní v červnu, jak plyne z dat Státního zemědělského intervenčního fondu. „Přeborníkem“ ve zdražování jsou kiwi, mango, mandarinky a limetky. Tyto druhy ovoce velkoobchodně zdražily jen během letošního roku, od začátku ledna do začátku června, o 109,2 procenta, resp. 84,2 procenta, resp. 79 procent, resp. 75,7 procenta.
Naplno se ukazuje, jak příliš je ovocnářství v celé Evropské unii, nejen v ČR, závislé na zahraničních pracovnících, třeba z balkánských zemí, Ukrajiny nebo severní Afriky. Kvůli horší propustnosti hranic, způsobené koronavirem, se letos těchto pracovníků nedostává. Musí se zapojit domácí obyvatelstvo, které je zpravidla citelně dražší a v řadě případů méně pracovně zdatné a výkonné. Sklizeň tak trvá delší dobu – je tedy „dražší“ časově – a k tomu je samozřejmě dražší finančně. To se pak promítá i do cen, velkoobchodní a následně maloobchodních, u nás i v zahraničí.
Ruční práce sběračů a dalších pracovníků, kteří ovoce sklízí, je zatím jen obtížně nahraditelná technologiemi. Existují sice rybízové kombajny či setřasače višní či švestek určených k pálení, avšak návratnost těchto strojů je slabá. Běžní spotřebitelé, a tedy i obchodní řetězce navíc pochopitelně – a stále intenzivněji – tlačí na to, aby bylo prodávané ovoce co nejčerstvější. Čerstvost na pultu si ovšem žádá ruční práci v sadu či zahradě. A je nenahraditelná například pro sklizeň jablek či meruněk.
Ceny ovoce tak zůstanou na poměrně vysoké úrovni minimálně po celý letošní rok.
Pražské letiště patří k těm, kterým koronavirus vzal v celé EU vůbec nejvíce cestujících. Trpí také regionální česká letiště, jsou ohrožena až likvidačně
Letiště Václava Havla v Praze-Ruzyni patří k těm letištím EU, která vůbec nejvíce zasáhl propad objemu letecké dopravy v důsledku opatření pro boj s šířením koronaviru. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil Eurostat.
V březnu letošního roku klesl počet odbavených cestujících v Praze-Ruzyni meziročně o 0,8 milionu, což odpovídá propadu o 65 procent. Výrazněji se počet odbavených cestujících propadl jen na sedmi evropských letištích, převážně německých. Největší propad, o 3,5 milionu cestujících, vykázalo frankfurtské letiště.
Žádné z tuctu letišť EU, kde nastal největší absolutní propad počtu odbavených cestujících, navíc nevykazuje hlubší procentuální propad než pražská Ruzyně. Stejný propad, taktéž o 65 procent, ovšem vykazují ještě mnichovské letiště a berlínská letiště Tegel a Schönefeld.
