V uplynulém týdnu ceny pohonných hmot v ČR jen velmi nepatrně klesly. Benzín zlevnil o tři haléře na litr a prodává se nyní v průměru za 32,86 koruny za litr, zatímco nafta zlevnila o haléř na cenu 31,98 koruny za litr. Ceny pohonných hmot jsou v uplynulých týdnech „nejstojatější“ v tomto roce. Za poslední měsíc se změnily jen minimálně, benzín zlevnil o šestnáct haléřů na litr, nafta pak o třináct. Pohonné hmoty se prodávají v souhrnu nejlevněji od letošního dubna.
Řidiči se zdražování obávat nemusí. Může za to překotný vývoj na světových trzích v uplynulých dnech. Houstnoucí strach mezinárodních investorů z táhlé nejen obchodní, ale také měnové války mezi Spojenými státy a Čínou je vede k přeskupování investic. Zbavují se těch rizikovějších, investují naopak do takzvaných bezpečných útočišť. Ropa je obětí tohoto jejich jednání. Její cena se včera propadla nejníže od počátku letošního roku.
Propad cen ropy znervózňuje v prvé řadě Rijád. Představitelé Saúdské Arábie se nyní snaží urgentně zmobilizovat další světově významné těžaře ropy, aby společně zakročili. Rozhodně nelze vyloučit, že alespoň někteří těžaři budou usilovat o další škrty v ropné produkci. A to navzdory tomu, že současné limity mají platit až do roku 2020. Klíčoví těžaři v čele se Saúdskou Arábií a Ruskem by se měli setkat v září v Abú Zabí.
Zlevňování pohonných hmot v ČR sice částečně brání poměrně slabá úroveň koruny vůči dolaru, avšak pokud se rychle a nečekaně nerozjasní světový ekonomický výhled či pokud těžaři překvapivě hbitě nezasáhnou ve prospěch vyšších cen ropy, lze výraznější zlevňování pohonných hmot v ČR čekat ještě během měsíce srpna. V příštím týdnu pohonné hmoty v ČR zlevní zhruba o pět haléřů na litr.
Český trh práce překonává sám sebe. Už i na Mostecku je nižší míra nezaměstnanosti než v Dánsku či Lucembursku
Míra nezaměstnanosti se v červenci vyvíjela plně v souladu s očekáváním trhu, když vykázala úroveň 2,7 procenta. Došlo tedy ke zvýšení míry nezaměstnanosti v porovnání s červnovou úrovní 2,6 procenta, jež byla nejnižší od druhé poloviny 90. let. Nárůst míry nezaměstnanosti mezi červnem a červencem je ale běžným jevem tuzemského trhu práce. Od roku 2005 k němu dochází každoročně, s výjimkou jediného roku, 2014, kdy červencová míra nezaměstnanosti setrvala na úrovni červnové.
Důvody letošního červencového nárůstu jsou rovněž „tradiční“. Jedná se o přechod části zaměstnanců ze školství na pracovní úřady, o nižší nábor zaměstnanců kvůli celozávodním dovoleným a částečně také o příchod čerstvých absolventů na pracovní trh. Rozhodně zatím z nárůstu míry nezaměstnanosti nelze usuzovat na zhoršování situace na trhu práce, k tomu dojde až příští rok, vlivem zhoršování mezinárodní ekonomické situace.
Naopak, příznivé je v ČR to, že počet volných pracovních míst, ke konci července jich bylo 346 563, se po červnovém propadu opět zvýšil, a překonal tak dosavadní květnový rekord, byť pouze jedenáct evidovaných volných pracovních pozic. To svědčí o tom, že trh práce v ČR stále zůstává nadmíru utažený, což představuje tlak na citelný růst mezd.
Za celý letošní rok vykáže míra nezaměstnanosti hodnotu 2,8 procenta. Česká republika v mezinárodním srovnání letos podle všeho vykáže nejnižší míru nezaměstnanosti nejen mezi země EU, ale také mezi zeměmi OECD. V letošním prvním pololetí vykázala citelně nižší míru nezaměstnanosti i než Japonsko a Island, což jsou v daném ohledu největší konkurenti uplynulých let. I takové Německo má o více než procentní bod vyšší míru nezaměstnanosti než ČR.
Kromě Karviné a Ostravy-města vykazovaly v červenci všechny okresy ČR nižší míru nezaměstnanosti než pět procent, což je mezinárodně nebývalý stav a stav nevídaný od 90. let, kdy ovšem ekonomika procházela transformačním procesem a loučila se s dobou příživnictví a povinného zaměstnání.
I na takovém Mostecku, v minulosti poměrně těžce zkoušeném okrese, je v současnosti nižší míra nezaměstnanosti než ve světově nejvyspělejších a vysoce úspěšných ekonomikách typu Dánska nebo Lucemburska.
Zájem Číňanů o Česko slábne, může za to obchodní válka. Tuzemský cestovní ruch ale i tak letos vyhlíží další rekordní rok
Turistický ruch v ČR úspěšně navazuje na loňský historicky rekordní rok. Je to patrné z čísel za aktivitu v oblasti cestovního ruchu v letošním druhém čtvrtletí, která zveřejnil Český statistický úřad. Počet hostů v tuzemských hromadných ubytovacích zařízeních se ve druhém kvartále meziročně zvýšil o 4,9 procenta.
Přitom loňský rok byl rekordní jak z hlediska počtu domácích hostů, tak hostů zahraničních. V obou případech se jich loni ubytovalo zhruba 10,6 milionu. Počet zahraničních hostů tak v roce 2018 poprvé v historii překonal počet obyvatel České republiky. Jinými slovy, tuzemský cestovní ruch letos s velkou pravděpodobnosti čeká další rekordní rok.
Za letošní první pololetí je celkový počet ubytovaných hostů meziročně o 2,7 procenta vyšší. V řadě aspektů tuzemského cestovního ruchu se zrcadlí globální ekonomické faktory. Jistým překvapením druhého čtvrtletí je nízký nárůst počtu čínských návštěvníků. Tento vývoj souvisí s nepříznivým tlakem, pod kterým se čínská ekonomika ocitá v důsledku již přes rok trvající obchodní války s USA.
Od dubna do června také došlo k meziročnímu poklesu návštěvníků z Británie, což je dáno nejistotou spjatou s brexitem, která podvazuje obecnou aktivitu ostrovní ekonomiky a zatemňuje Britům vyhlídky stran vlastní ekonomické budoucnosti.
Po loňském silném roce vykazují letos snížení návštěvnosti hosté z Jižní Koreje, což opět alespoň částečně souvisí s obchodní válkou. Korea patří kvůli své ekonomické provázanosti s Čínou v daném ohledu mezi nejzranitelnější ekonomiky.
Naopak například v návštěvnosti polských hostů se odráží dobrý výkon jejich ekonomiky, který v uplynulých čtvrtletích vysoce předčil výkon ekonomiky české. Symbolem zájmu polských návštěvníků o Česko se loni na jaře a v létě stal jejich nápor v Adršpachu, kvůli němuž několik dní v řadě kolabovala místní doprava. Podobné situace a neustálý nárůst intenzity turistického ruchu, který je díky celosvětovému ekonomickému růstu prakticky globálním fenoménem, však vyvolává stále častěji debatu o nutnosti zásadní regulace turismu.
Ministerstvo financí plánuje "stravenkovou revoluci". Prospěla by celé české ekonomice, měla nastat už dávno
Plán ministerstva financí na zásadní změnu v oblasti stravenek je třeba vnímat pozitivně. Zaměstnanci by o nic nepřišli, místo toho by měli širší možnost volby, jak se svými penězi naložit. Zvyšuje se tedy míra spotřebitelské volby, což v konečném důsledku svědčí ekonomice jako celku, neboť každý člověk sám nejlépe ví, co s vlastními penězi dělat. Zda je utratit za jídlo v restauraci, či za něco jiného.
Pokud by návrh vstoupil do praxe, jednalo by se o nepříznivou zprávu pro stravenkové firmy. To však není výrazná újma, neboť podnikání těchto firem nepřináší z celospolečenského hlediska žádný výrazný užitek. Vlastně jenom zaplňují prostor uměle vytvořený příslušnou legislativní úpravou a ekonomika by se bez nich snadno obešla.
Je třeba si uvědomit, že existence stravenek má hmatatelný neblahý dopad na ty zaměstnance, kteří tento benefit nemají. Existence stravenek nutně zvyšuje cenovou hladinu v pohostinství. Toto navýšení je zdrojem zisku stravenkových firem, jenže zároveň představuje břímě pro zaměstnance, kteří stravenky nedostávají. Ti v restauraci platí vyšší cenu, než by platili při neexistenci stravenek.
Plán ministerstva financí by při své realizaci popsaný stav částečně korigoval, jelikož by omezil poptávku držitelů stravenek právě v pohostinství, čímž by vytvořil tlak na pokles cenové hladiny v něm. Ovšem nepříznivě dotčeny by byly stravenkové firmy a jejich zaměstnanci.
Nelze také vyloučit, že celý návrh je uměle vytvořenou „bouří ve sklenici vody“. Lobbystické firmy a PR agentury, které pracují pro stravenkové firmy, už léta vytvářejí jakési umělé vlny, které mají opodstatnit smysluplnost jejich podnikání. Důvtipným ovlivňováním politického zákulisí vytváří dojem, že stravenky jsou ohroženy, což stravenkové firmy vede k tomu, že služeb daných lobbistů a PR agentur dále využívají, aby „ohrožení odvrátili“. To se v minulosti zatím vždy – jaká náhoda – podařilo. (8.8.2019)
