Benzín se nyní v Česku prodává v průměru nejlevněji za posledních takřka jedenáct let. Vyplývá to z dnešních údajů společnosti CCS. Průměrná cena litru benzínu Natural 95 klesla na tuzemských čerpacích stanicích ke včerejšímu dni na 26,38 Kč. Levněji se tento druh benzínu v ČR prodával naposledy 11. května 2009, tedy před takřka jedenácti lety.
Nafta se včera v průměru prodávala za 26,58 Kč za litr. Je tak nadále nejlevnější „pouze“ za období od května 2016.
Cena benzínu se v době koronavirové krize ocitá pod větším tlakem než cena nafty, neboť nafta se využívá také třeba v průmyslu. Její využití tak není dotčeno tak výrazně současnými omezeními jako využívání benzínu v osobní automobilové dopravě. Nafta se také využívá v dopravě nákladní a kamionové, která je z důvodu nutnosti zásobování omezena méně než osobní doprava.
Cena pohonných hmot v ČR ovšem bude klesat i nadále. Prodejci paliv totiž ve svých cenách ještě nezohlednili nejnovější pokles cen ropy, k němuž došlo v tomto týdnu. Barel ropy Brent, z jejíž ceny vychází i ceny paliv v ČR, zlevnil v přepočtu do české měny na zhruba 408 korun za barel. To je nejnižší korunová cena barelu Brentu od 10. března 1999. Lze tedy předpokládat, že během nadcházejícího týdne zlevní litr benzínu dokonce pod 26 korun za litr. Nafta pak klesne na úroveň mírně nad 26 korunami za litr.
Světový trh s ropou prošel v uplynulém týdnu historicky bezpříkladným šokem, když kontrakt na květnové dodání americké lehké ropy WTI klesl poprvé v dějinách do záporného cenového pásma. Důvodem bylo čtvero příčin: ochabnutí celosvětové poptávky po ropě v důsledku šíření koronaviru a příslušných opatření, dramatický nárůst nabídky způsobený nedávno ukončenou cenovou válkou Saúdské Arábie a Ruska, kritický nedostatek uskladňovacích kapacit, zejména v USA, a konečně také vyprchávající lhůta pro obchodování právě s termínovým kontraktem na dodání ropy v měsíci květnu 2020.
Současně se však v tomto týdnu objevují některé první náznaky možné budoucí stabilizace na světovém trhu s ropou. Saúdskoarabský ropný podnik Saudi Aramco zahájil redukci své těžby, a to před 1. květnem, od kdy platí mezinárodní dohoda o omezení těžby, jež právě ukončila cenovou válku Rijádu a Moskvy. Saúdská Arábie bude na základě dohody těžit místo dosavadních dvanácti milionů barelů ropy denně pouze 8,5 milionu. Už v posledních dubnových dnech by země měla těžit právě jen 8,5 milionu barelů denně.
Zároveň se objevují náznaky, že poptávka po ropě a obecně energiích se ocitá na svém dně a bude dále už spíše růst. Například němečtí průmysloví giganti typu Volkswagenu nebo BASF signalizují, že poptávka po energiích nyní poroste, ruku v ruce s pozvolným opětovným otevíráním nejsilnější evropské ekonomiky.
Home office využívají v EU spíše ženy a starší lidé, Češi jsou podprůměrní. Po koronavirové krizi zřejmě nastane boom
Jedním z důsledků koronavirové krize pravděpodobně bude rozšíření fenoménu „práce z domova“, tedy na bázi „home office“. Před úderem koronaviru, v loňském roce, vykazovalo Česko v rámci EU podprůměrný podíl zaměstnaných osob pracujících obvykle právě z domova. Podíl odpovídal jen 4,6 procenta osob. Vyplývá to z údajů, které nově zveřejnil Eurostat.
Průměrný údaj za celou Evropskou unii přitom odpovídal 5,4 procenta. Práce z domova je tedy v ČR rozšířena nakonec jen mírně podprůměrně v porovnání s EU jako celkem. Je navíc třeba vzít v potaz strukturu ekonomiky, která Česko v rámci mezinárodního srovnávání spíše znevýhodňuje. Vysoký podíl průmyslové produkce na hrubé přidané hodnotě tuzemské ekonomiky, prakticky nejvyšší ze všech zemí EU, totiž pochopitelně poměrně citelně omezuje možnost práce na bázi „home office“, neboť ta je v průmyslové výrobě prakticky vyloučena.
Nejrozšířenější je v rámci EU práce z domova v Nizozemsku a Finsku, kde loni takto obvykle pracovalo 14,1 procenta zaměstnaných osob. Silně je práce na bázi „home office“ zastoupena také v Lucembursku (11,6 procenta) a v Rakousku (9,9 procenta). V nových zemích EU je práce z domova mnohem méně častý model. V Bulharsku z domova pracuje nejméně lidí v EU, pouze 0,5 procenta. Podobně jako na tom Rumunsko, kde podíl osob zaměstnaných na „home office“ dosahuje pouze 0,8 procenta. Nízké číslo dále vykazují také Maďarsko, Kypr, Chorvatsko či Řecko.
Podíl zaměstnaných osob pracujících obvykle z domova se v posledních deseti letech v EU pravidelně pohybuje kolem úrovně pěti procent. Od roku 2009 však narostl podíl těch osob, které pracují z domova alespoň občas, a to z šesti na devět procent v loňském roce.
V důsledku koronakrize tedy v příštích letech zřejmě dojde k poměrně znatelnému navýšení podílu jak těch osob, které pracují z domova obvykle, tak zejména těch, které takto pracují alespoň občas.
Z domova doposud pracovaly spíše ženy než muži, ačkoli rozdíl v procentuálním zastoupení dle pohlaví je jen mírný (5,7 vs 5,2 procenta). Z domova také pracují spíše starší osoby. Těch ve věku 50 až 64 let takto v EU pracuje 6,6 procenta, zatímco ve věkové skupině 25 až 49 let je 5,2 procenta a ve věkově skupině od patnácti do 24 let pouze 2,1 procenta zaměstnaných osob. (26.4.2020)
