Letos se v Česku, tak jako v mnoha uplynulých letech, nenaplní zažitá představa motoristů, že před letní sezónou čerpací stanice šponují své ceny. Ostrý konkurenční boj mezi nimi, který je pro Česko charakteristický, jim v tom zabrání, stejně jako eskalace obchodního válčení amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ceny pohonných hmot v ČR se v uplynulém týdnu po čtyřech měsících prakticky nepřetržitého vzestupu citelně snížily. Za poslední týden zlevnil benzín Natural 95 o čtrnáct haléřů na 33,55 koruny za litr, zatímco nafta zlevnila o sedmnáct haléřů na 32,53 koruny za litr. Letošní letní motoristická sezóna žádné nepříznivé cenové „šoky“ tuzemským řidičům nepřinese. Naopak pravděpodobnější je, že ceny pohonných hmot budou během léta u nás, ale i ve vyhledávaných turistických oblastech sousedních zemí či států typu Chorvatska či Itálie dále klesat.
Cena ropy Brent se od začátku června drží v pásmu od 60 do 62 dolarů za barel. V červnu se tedy obchoduje zhruba o sedmnáct procent levněji v porovnání se svými letošními maximy ze sklonku dubna. Právě zejména květnový cenový pokles ropy se nyní s tradičním zpožděním několika týdnů promítá do zlevňování pohonných hmot v ČR. Poklesu cen pohonných hmot nahrává také vyřešení situace se znečištěnou ropou v ropovodu Družba. Do České republiky již od předminulého týdne proudí ropovodem neznečištěná ropa. Právě kontaminace ropy v Družbě a nutné odstavení dodávek se v uplynulých týdnech staly firmám v českém dodavatelském řetězci ropných produktů záminkou k navyšování marží.
Cena ropy na světových trzích klesla zejména z důvodu eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou. Aktuálně situaci nepomáhá stupňování rétoriky USA vůči projektu plynovodu Nord Stream 2. V krajním případě mohou Spojené státy uvalit sankce či cla na německé firmy či Německo jako takové, což by dále ochromilo mezinárodní obchod a dále stáhlo ceny ropy níže. Trhy neuklidňuje ani navýšené riziko takzvaného tvrdého brexitu.
To vše zvyšuje nejistotu ohledně investic a celosvětově podvazuje ekonomickou aktivitu, a tedy i poptávku po ropě. Tento tlak na pokles poptávky je tak silný, že převažuje tlak na nabídkové straně, spočívající ve výpadku dodávek z Íránu, Ruska či Venezuely. Převažuje i rostoucí pravděpodobnost snížení úrokových sazeb americké centrální banky již v letošním roce. Světový trh je navíc zaplavován stále větším objemem americké břidličné ropy, což pomáhá zesilovat tlak na pokles cen ropných produktů.
Kartel OPEC a další klíčoví těžaři v čele s Ruskem přitom nevykazují přílišnou jednotu ve věci dalšího postupu. Kartel se schází koncem června ve Vídni a Saúdská Arábie bude plédovat za pokračování současného omezování těžby, jež platí od počátku roku. Ruská strana se naopak vyjadřuje v tom smyslu, že omezováním těžby tradiční těžaři přepouštějí část tržního podílu právě americkým břidličným těžařům. Je proto možné, že Rusko na vídeňském zasedání OPEC a další tradiční těžaři již nezvednou ruku pro omezování těžby, případně jen v menším rozsahu. To by jen umocnilo tlak na pokles cen ropy na světových trzích a pohonných hmot v ČR.
Kromě eskalace obchodních válek, nejednoty OPEC a Ruska a rostoucí produkce amerických břidličných těžařů přispěje k poklesu cen pohonných hmot v ČR v příštích týdnech také ta skutečnost, že ustalo slábnutí koruny vůči dolaru, které zvyšovalo korunovou cenu barelu ropy. Koruna od konce května zpevnila vůči dolaru o 2,5 procenta, neboť tuzemská ekonomika vykazuje stále solidní výsledky, například v oblasti mzdového růstu, zatímco v USA, jak je zmíněno, roste pravděpodobnost již celkem brzkého snížení základní úrokové sazby – bylo by to první takové snížení od roku 2008. Koruna od konce května zpevnila z kurzu kolem 23,20 na současnou úroveň kolem 22,60 koruny za dolar.
V příštím týdnu lze tedy v ČR očekávat další pokles cen pohonných hmot, navzdory blížící se vrcholné motoristické sezóně, a to v rozsahu od deseti haléřů do dvaceti haléřů na litr. Pokles cen by pak měl pokračovat i na přelomu června a července. Záležet bude ovšem také na výsledku zmíněného jednání OPEC a dalších těžařů ve Vídni a na výsledku jednání skupiny zemí G20. To se koncem května uskuteční v Japonsku a přítomni budou vedle jiných státníků americký, čínský i ruský prezident.
Trump chce zablokovat dokončení plynovodu Nord Stream 2. Jazýčkem na vahách nyní bude Dánsko
Americký prezident Donald Trump stupňuje svoji kritickou rétoriku vůči projektu plynovodu Nord Stream 2. Včera pohrozil, že zváží sankce, které by celý projekt zablokovaly. Washington se obává zejména dalšího růstu závislosti podstatné části Evropy na ruském plynu.
Trh se však domnívá, že na zablokování projektu nebude mít Bílý dům dostatek sankční, celní či jiné „munice“. Téměř jistě však dojde k odložení dokončení plynovodu. Kolos Gazprom, z více než padesáti procent vlastněný ruskou vládou, se svými západoevropskými partnery jej plánují ještě před koncem letošního roku, ale takový cíl se zdá být stále méně realistický.
Pokud americká administrativa bude mít v úmyslu sankcionovat západoevropské partnery Gazpromu, kteří se projektu účastní, tedy společnosti Shell, OMV, Engie, Uniper a BASF, tyto podniky zřejmě svoji participaci přehodnotí. Gazprom však patrně bude mít dost finanční síly, aby jej dokončil sám. Trump zatím nespecifikoval, jaké přesně sankce zvažuje.
Odpor Spojených států k dostavbě plynovodu však není čistě jen záležitostí Trumpovy administrativy. Kritika se ozývá jak z řad republikánské, tak demokratické strany. Sněmovna reprezentantů USA schválila loni v prosinci rezoluci namířenou právě proti projektu Nord Stream 2. S podobnou rezolucí přišel letos v lednu i americký Senát.
Konsorcium Gazpromu a jeho zmíněných partnerů má již potřebná stavební a jiná povolení od německých, finských, švédských a ruských úřadů. Chybí tedy jen povolení dánské. Konsorcium jej musí získat před koncem třetího letošního čtvrtletí, jinak se plynovod letos rozhodně dokončit nepodaří. Dánsko však souhlas s projektem může vydat dost dobře třeba až příští rok. Bude-li se přitom Trumpova ofenziva vůči projektu stupňovat, Dánsko to od rychlého schválení spíše odradí.
Dánská politická reprezentace postupuje například v oblasti zavádění digitální daně, namířené zejména vůči velkým americkým digitálním platformám typu Googlu či Facebooku, velice opatrně. Více než řadě jiných zemí EU Dánsku leží na srdci zachování dobrých vztahů s USA. Kodaň se obává, že by jednostranným zavedením digitální daně – jaké plánují Francie, Španělsko a mnohé další země EU – ohrozila svůj obchodní vztah se Spojenými státy a své exportní možnosti. Nelze proto vyloučit, že bude mnohem zdrženlivěji přistupovat i k posvěcení Nord Streamu 2.
Dánské regulační úřady činí úkony nutné k vydání povolení od první poloviny roku 2017. V listopadu 2017 přitom dánští zákonodárci přijali legislativu, která příslušným úřadům umožňuje posuzovat dopady Nord Streamu 2 nejen z hlediska environmentálního, ale také z hlediska energetické bezpečnosti a z hlediska zahraničně-politického. Výstavba plynovodu je v současné době dokončena na takřka 60 procentech jeho celkového úseku, bez povolení Kodaně však pochopitelně dokončen být nemůže.
Lze předpokládat, že Washington nyní vyvine na Kodaň silný tlak minimálně v rovině diplomatické a neformální. Evropa loni meziročně navýšila dovoz zkapalněného zemního plynu o sedm procent. Pokud by bylo zprovoznění Nord Streamu 2 odloženo, američtí dodavatelé zkapalněného plynu budou moci počítat s vyšší poptávkou jejich evropských odběratelů. Spojené státy tedy na odložení Nord Streamu 2 mají i čistě ekonomický zájem. To zřejmě jen umocní jejich úsilí projekt blokovat.
Kde bude letos dovolená autem levnější? V Německu, Maďarsku či Polsku benzín meziročně citelně zdražuje, v Řecku či Bulharsku zlevňuje
Pohonné hmoty ve většině vyhledávaných turistických a dovolenkových destinací budou letos dražší než loni. Existují ale četné výjimky
V ČR samotné je dle dat Evropské komise benzín i nafta dražší než loni začátkem prázdnin. I když pouze docela nepatrně. Benzin, jenž stojí 33,58 koruny za litr, je v porovnání se začátkem loňského července dražší o zhruba 40 haléřů na litr. Nafta – stojí teď 32,59 koruny za litr – pak o necelých třicet haléřů na litr.
V Německu si návštěvníci ale připlatí v přepočtu o více než dvě koruny na litr než loni, benzín tam teď vyjde průměrně v přepočtu na 39,63 koruny za litr. Nafta ale v Německu zdražila za rok jen zhruba o dvacet haléřů na litr, stojí teď v přepočtu 33,15 koruny za litr.
Benzín je letos nepatrně, o pár haléřů dražší než loni i na Slovensku, nafta tam ale v korunách vyjde o zhruba sedmdesátník levněji než loni. Stejně tak je nafta letos levnější v Rakousku, benzín je tam ovšem o třicetník dražší než loni. Zhruba 1,50 Kč za litr navíc si ale řidiči letos v porovnání s loňskem připlatí v Polsku, jak za benzín, tak za naftu. Polsko tak zejména v případě nafty ztrácí svůj status ultralevné země.
O osmdesát haléřů na litr méně v případě benzínu a o čtyřicet méně v případě nafty letos čeští turisté zaplatí v Itálii. Ve Francii bude letos benzín dražší o osmdesátník, nafta zůstává stejně drahá. Výrazně zdražuje benzín v Maďarsku, meziročně o skoro 1,20 koruny na litr. Nafta je tam dražší o padesátník. O něco méně než v Maďarsku letos zdražují pohonné hmoty ve Španělsku.
Benzín je letos levnější ve Slovinsku, Chorvatsku, Bulharsku i Řecku, a to v rozmezí od 20 do 70 haléřů na litr. Nafta z těchto zemí zlevnila ve Slovinsku a Řecku, zdražila naopak v Chorvatsku a Bulharsku. Bulharsko ale letos zůstává z hlediska korunové ceny pohonných hmot nejlevnějším krajem.
Popsaný vývoj má na svědomí zejména vývoj cen ropy na světových trzích a pak také kursové pohyby jednotlivých měn příslušných zemí.
Bloomberg: Tradiční český nedělní oběd nikdy nebyl dražší
Agentura Bloomberg si dnes všímá rostoucích cen potravin v České republice. Ilustruje je na příkladu zdražování oblíbeného českého pokrmu, „vepřa-knedla-zela“, a také piva. Oboje pro řadu Čechů stále symbolizuje typický nedělní oběd.
Jak vepřo-knedlo-zelo, tak pivo, jsou nyní podle Bloombergu nejdražší v historii. Agentura vychází i ze včerejších čísel Českého statistického úřadu. Podle nich právě pivo bylo letos v květnu o více než sedm procent dražší než loni ve stejnou dobu roku. Důvodů citelného zdražování piva je více. Spojuje se loňská slabá úroda ječmene a chmelu, způsobená nevídaně teplým a suchým počasím, ale také růst cen energií a mezd, pochopitelně včetně těch v tuzemském pivovarnictví.
Slabá úroda roku 2018 stojí také za prudkým zdražením brambor. Ceny brambor jsou zvláště vyšponované od letošního února. Jeden kilogram brambor nyní stojí více než 26 korun a Česko v podstatě ve své novodobé historii nepamatuje takto soustavně vysoké ceny brambor, jaké pozorujeme ve všech měsících letošního roku.
Další nepostradatelná složka „vepřa-knedla-zela“, zelí, zdražuje taktéž prudce. Cena kilogramu hlávkového zelí bílého je letos podle ČSÚ zhruba dvojnásobná oproti stejnému období loňska. A podobně je tomu v případě cibule. Bez osmahnuté „cibulky“ si mnozí Češi rovněž své poctivé „vepřo-knedlo“ nedokážou představit.
Kapitolu samu pro sebe představuje vepřové. V květnu byly ceny masa podle ČSÚ meziročně dražší zatím jen o dvě procenta, avšak ještě letos nelze vyloučit růst až dvaceti procent. Důvodem je podle Bloombergu epidemie afrického moru prasat v Číně a dalších asijských zemích. Jen v Číně má být kvůli epidemii letos poraženo až 200 milionů prasat, tedy třetina čínského chovu, vyplývá z analýzy nizozemské banky Rabobank, která se specializuje na financování zemědělství.
Spotřebitelská inflace v Číně v květnu stoupla na patnáctiměsíční maximum, samotné ceny vepřového tam vzrostly meziročně o více než osmnáct procent, meziměsíčně pak o takřka čtyři procenta. V květnu také čínské ministerstvo zemědělství upozornilo na riziko možného kritického nedostatku vepřového v nadcházející době. S tím, že ceny tohoto masa v zemi by ještě před koncem letošního roku mohly předčít tamní historický cenový rekord. Už nyní přitom zdražující čínské vepřové vyvolává cenové tlaky po celém světě, včetně České republiky. Číňané jsou největšími konzumenty vepřového na světě a růst cen v zemi kompenzují zvýšeným dovozem z jiných částí světa.
Je tak pravděpodobné, že nákladnost „vepřa-knedla-zela“ v Česku letos dále poroste. (13.6.2019)
