Cena dříví v ČR pokračuje v citelném propadu. V letošním druhém čtvrtletí například metr krychlový palivového dříví jehličnanů zlevnil meziročně o 27,5 procenta, a to z 599 na 434 korun. Byl tak nejlevnější minimálně od roku 2011.
Už za celý loňský rok přitom cena dříví klesla nejvýrazněji minimálně v tomto desetiletí. Jehličnaté a listnaté dříví loni úhrnem zlevnilo meziročně o 15,8 procenta.
Za citelný propad může pokles cen jehličnatého dříví, zejména smrkového, méně pak borovicového a modřínového Jehličnaté dříví zlevnilo loni meziročně o 17,6 procenta. Listnaté dříví, dubové a bukové, naopak zdražilo, meziročně o tři procenta.
Důvodem popsaného vývoje jsou zejména probíhající problémy s přemnoženým kůrovcem. Kůrovcová kalamita gradovala kvůli extrémně suchému a teplému počasí v roce 2018. Napadené dřevo se nuceně kácí, což zvyšuje jeho nabídku na trhu. Zaplavení trhu tímto dřevem pak způsobuje pokles jeho ceny.
Připomeňme, že státní podnik Lesy České republiky loni zvýšil kvůli kůrovcové kalamitě těžbu dřeva o třicet procent na rekordních 13,89 milionu metrů krychlových z předchozích 10,65 milionu metrů krychlových. Těžba jen kůrovcového dřeva loni vzrostla o 62 procent na 9,71 milionu metrů krychlových.
V prvé řadě se kácení kůrovcem napadených stromů týká smrků, které jsou přemnoženým kůrovcem zasaženy nejvíce, částečně ovšem také borovic, nebo dokonce jasanů. Cena listnatého dříví, dubového a bukového, ovšem stagnuje, nebo roste i za této situace, neboť jeho vlastníci jej kvůli zaplavení trhu zejména smrkovým dřevem nechtějí na trh dodávat, aby jej zbytečně neprodávali pod cenou. To tedy v jisté míře omezuje dostupnost listnatého dříví.
Pokud se zaměříme na oblast čistě palivového dříví, je loňský propad ještě markantnější. Palivové dříví z jehličnanů zlevnilo loni meziročně o 20,7 procenta. Poměrně nezvykle zlevňovalo také palivové dříví listnáčů, a to o 3,6 procenta. V obou případech jde o nejvýraznější pokles minimálně v tomto desetiletí. Palivové dříví jehličnanů meziročně zlevňuje soustavně počínaje rokem 2016. Palivové dříví listnáčů ještě v letech 2017 a 2018 zdražovalo.
Průměrná cena palivového dřeva jehličnanů činila loni 587 korun za metr krychlový. V roce 2015 to přitom bylo 812 korun. Palivové dříví listnáčů ve stejném období v zásadě cenově stagnovalo, když jeden jeho metr krychlová zlevnil z 1111 na 1108 korun.
V době stále ještě zdražujících energií v čele s elektřinou představuje dramaticky zlevňující palivové dříví z hlediska mnohých domácností stále atraktivnější alternativu, například pro krbové vytápění či topení dřevokotlem.
Koronavirus srazil počet svateb na více než stoleté minimum, snížil i rozvodovost. Svatební salony a celá tato branže přišla o 1,23 miliardy korun
Obyvatelé ČR v letošním prvním pololetí uzavřeli jen 13,4 tisíce sňatků, meziročně o 9,6 tisíce sňatků méně. Vyplývá to z údajů k pohybu obyvatelstva, které dnes zveřejnil ČSÚ.
K nižšímu počtu sňatků přispěly zejména měsíce březen a duben, v jejichž průběhu byla možnost uzavření manželství silně omezena epidemiologickými opatřeními. V květnu, kdy opatření stále byla v nemalé míře v platnosti, je počet sňatků nižší každoročně, a to kvůli přetrvávající pověře, že májová svatba neústí ve šťastné manželství.
Březnových sňatků bylo jen 631, což představuje nejnižší měsíční počet sňatků za více než stoletou historii České republiky.
Loni činila průměrná konečná cena za svatbu v ČR 123 478 korun, jak plyne z šetření svatebního blogu svatbona.cz, realizovaném na vzorku 5 879 respondentů. Po zahrnutí letošní průměrné inflace v prvním pololetí, čítající 3,4 procenta, Češi v průměru od ledna do června utráceli za svatbu necelých 127 700 korun. To znamená, že svatební salony a další firmy a podnikatelé či OSVČ, které vydělávají na organizaci svatebních obřadů, přišli letos v prvním pololetí kvůli koronaviru o 1,23 miliardy korun. O tolik vyšší tržby by měly, pokud by počet sňatků dosáhl úrovně loňského prvního pololetí.
Pro salony, které se specializují na nákladnější svatby, které vyjdou na statisíce, je i ztráta několika klientů závažným výpadkem.
Pro některé salony a další firmy a podnikatele z branže tak může být současná situace až likvidační. Snoubenci v prvním pololetí – zejména březnu a dubnu – sňatek hojně překládali na pozdější termín.
Ochromené však byly i letní měsíce. Podstatná část svatebčanů nebo svatebních hostů se rekrutuje z řad cizinců, kteří se letos obecně mnohdy chtějí cestování vyhnout.
Opětovný rozmach svateb lze proto očekávat spíše až v příštím roce. Řada snoubenců hraje na jistotu a svatbu překládá právě až na rok 2021. Zmíněný zhruba 1,2miliardový výpadek, který letos v prvním pololetí branže pocítí, se tak z velké části vykompenzuje až příští rok.
Do té doby některé firmy z branže, jež nemají dostatečnou rezervu, nepřežijí.
V důsledku koronaviru klesl také počet rozvodů, byť v procentuálním vyjádření ne tak výrazně jako počet sňatků. Rozvodů bylo od ledna do června 10,2 tisíce, meziročně o 2,3 tisíce méně. Důvodem je i omezení činnosti soudů v době nouzové stavu, takže nelze vyloučit, že se nižší počet rozvodů kompenzuje jejich výraznějším početním navýšením v druhé polovině letoška či příští rok.
Letošní topná sezóna bude levnější než ta loňská, díky koronaviru. Koncem letoška a v příštím roce navíc výrazně zmírní i celkové zdražování v ekonomice
Inflace v Česku je stále nepříjemně vysoko. V srpnu sice zpomalila, ale jen nepatrně. Stále znatelně převyšuje cíl České národní banky ve výši dvou procent. Za normálních okolností by centrální banka na inflaci čítající meziročně 3,3 procenta, což právě je její srpnová úroveň, reagovala zpřísněním měnové politiky. Nyní však okolnosti samozřejmě rozhodně normální nejsou. Navíc lze očekávat, že inflace se v nadcházejících měsících postupně vrátí blíže k cíli ČNB, byť tato její cesta níže se protáhne hodně do příštího roku.
Citelná inflace v ČR především odráží poměrně vysokou úroveň jádrové inflace, tj. inflace bez regulovaných cen, bez kolísavých cen potravin či pohonných hmot. Tato inflace vykázala za srpen v meziročním vyjádření úroveň 3,6 procenta, tedy druhou nejvyšší za období minimálně od ledna 2007. Vyšší byla pouze letos v červenci. Mnohaletá maxima jádrové inflace odrážejí z převážné části stále to, co se dělo v době před úderem koronaviru. Tehdejší blahobytná léta šla ruku v ruce s citelným růstem reálných mezd, takže znatelně stoupala také kupní síla Čechů. Ta posilovala celkovou koupěschopnou poptávku v ekonomice. A stále ještě tak činí. Navíc, když rostou mzdy napříč ekonomikou, což byl případ éry prosperity před úderem koronaviru, rostou opravdu všem. Třeba i kadeřníkovi. Tudíž musí vzrůst cena ostříhání. To je jeden příklad za všechny.
Malá odbočka. Chodím ke stejnému kadeřníkovi až asi deset let. Za celou tu dobu nezdražil. Až někdy počátkem tohoto roku se mě ptal, co si o tom myslím. Odvětil jsem, že by vzhledem k pokračující prosperitě zdražit měl. I když by mi subjektivně samozřejmě vyhovovalo, aby cenu ponechal, kde byla. Dal na moji radu a cenu za ostříhání mi zvedl o stovku. Tohle čtvrtinové zdražení se tak v meziročním výpočtu inflace projevuje právě v těchto měsících.
Ano, vskutku, rychlá jádrová inflace odráží prosperitu let předešlých. V posledních měsících ji navíc na vyvýšené úrovni pomáhají udržovat vládní podpůrná opatření, zaváděná v rámci boje s ekonomickými dopady koronaviru. Výraznější zpomalení jádrové inflace přijde tehdy, až efekt těchto podpůrných opatření na podporu tuzemské ekonomiky, zaměstnanosti, a tedy i koupěschopné poptávky výrazněji odezní. Tak se viditelně stane až v posledním letošním čtvrtletí, kdy lze i kvůli efektu vyšší meziroční srovnávací základny očekávat citelnější zpomalení tempa inflace. Vyšší základna meziročního srovnání pak bude přispívat ke stlačení inflace i v příštím roce.
Vyšší srovnávací základna, stejně jako odeznění či zmírnění efektu všech těch koronavirových moratorií, kurzarbeitů, odkladů plateb pojistného či speciálního ošetřovného a související postupný růst míry nezaměstnanosti navrátí inflaci blíže k cíli ČNB, aniž ta by musela zvyšovat úrokové sazby. Za rok by tak dle současného konsensu trhu měla meziroční inflace činit 1,8 procenta. To ostatně reflektuje také samotná ČNB, která se na horizontu měnové politiky, tedy pro příštích dvanáct až osmnáct měsíců, obává spíše podstřelení inflačního cíle než toho, že by jej inflace nadále citelně převyšovala. Je to do jisté pozitivní i pro české domácnosti. Až v příštím roce budou čelit vyšší míře nezaměstnanosti a zvýšenému riziku propuštění a výpadku příjmu, alespoň třeba energie jim zdražovat nebudou. Většina forem vytápění vyjde v letošní topné sezóně levněji než v té loňské. Ušetří to, co topí plynem, dřevem, ale zřejmě také ti, co vytápí elektřinou.
Za pozornost stojí, že inflace se k cíli má přiblížit, aniž by výrazněji posílila koruna. Za rok touto dobou by se dle konsensu trhu mělo euro prodávat za 25,80 koruny. Česká měna tedy bude výrazně slabší než před úderem koronaviru.
Zkrátka tomu není tak, že by primárním hybatelem růstu cen v poslední době byla právě koronavirem oslabená koruna, jak někteří spekulovali. Ostatně v době koronavirové krize, konkrétně od února do července letošního roku, rostla inflace rychleji než v ČR dokonce i v některých zemích eurozóny, jako je Malta, Nizozemsko, Itálie či Portugalsko. Pokud by současná citelná inflace v ČR odrážela v zásadní míře to, že platíme korunou, a nikoli eurem, musela by být rychlejší než vesměs v zemích, které eurem platí. Oslabená koruna se sice inflačně projevuje částečně například v cenách ovoce, na celkovou inflaci má ale vliv jen velmi omezený. Klíčovým hybatelem zůstává zmíněná rychlá jádrová inflace, odrážející předkoronavirovou prosperitu. (13.9.2020)
