Komentář Lukáše Kovandy: Ceny nemovitostí i nájmů porostou i v roce 2020, o pět procent

Ceny nemovitostí a nájmů v ČR porostou i v příštím roce. Klíčovým důvodem bude pokračující růst kupní síly obyvatelstva ČR a nadále omezená nabídka nemovitostí, daná zejména jejich příliš pomalou, legislativně brzděnou výstavbou.
Nelze vyloučit, že Česká národní banka ve druhé polovině roku zpřísní podmínky pro poskytování hypoték, podobně jako v roce 2018. To by znamenalo další tlak na růst cen nemovitostí, protože někteří zájemci o vlastnické bydlení uspíší své rozhodnutí, aby ještě stihli získat hypotéku za méně přísných podmínek.
Nemovitosti i nájmy však zdraží i tehdy, pokud ke zpřísnění podmínek nedojde. Růst by však měl mít pomalejší dynamiku než letos a než v uplynulých letech, ruku v ruce s tím, jak bude ekonomika zpomalovat. V průměru pro rok příští a další léta je třeba počítat se zhruba pětiprocentním ročním růstem cen nemovitostí. V některých lokalitách a v některých letech bude růst ještě rychlejší, jindy a jinde zase pomalejší. V atraktivních lokalitách, například v centrech měst, je třeba v roce 2020 počítat s dalším citelným růstem cen nemovitostí, což bude vyvolávat stále palčivější sociální otázky. Na periferiích měst a v obecně méně atraktivních lokalitách, například na venkově, lze očekávat mírnější růst, který někde přejde až ve stagnaci cen nemovitostí i nájmů.
Trh s nemovitostmi v ČR v roce 2020 nepochybně ochladne, byl však natolik rozžhavený, že ochlazení ještě nebude stačit na to, aby se zchladil do plošné stagnace, či dokonce do cenového poklesu. 
 
V povánočních výprodejích utratí Češi skoro tolik, co před Vánoci. Často výhodněji – s výraznější slevou, a přitom bez ztráty možnosti zboží reklamovat
Češi letos před Vánoci rekordně utrácí. Jen e-shopy vykazovaly v uplynulém týdnu tržby až 1,2 miliardy denně, vyplývá z údajů Asociace pro elektronickou komerci. Celkově letos v online obchodech Češi utratí zhruba o patnáct procent více než loni. V online obchodech přitom nakupuje stále jen část z nich, a to ještě jenom část dárků. Podle údajů Eurostatu v online obchodu loni uskutečnilo alespoň jeden nákup zhruba 60 procent Čechů, kteří jsou tak v tomto ohledu na průměru zemí Evropské unie. Letos bude číslo nepatrně vyšší, nepřesáhne však 65 procent. Pro srovnání, v roce 2008 uskutečnilo alespoň jeden nákup online jen 23 procent Čechů.
Tuzemští obchodníci se však letos mohou na podobné tržby těšit i po Vánocích. Jsou-li minulé Vánoce vodítkem, Češi utratí v povánočních výprodejích v e-shopech zhruba 95 procent toho, co utratili před Vánoci. Silný nápor v e-shopech bude po vánočních svátcích poprvé patrný zřejmě v pátek 27. prosince (25. a 26. prosince si Češi navzdory možnosti nákupu online dají ještě od velkého nakupování „pauzu“ a budou se spíše věnovat hodování, cukroví, návštěvám a rozjímání) a pak hlavně v týdnu od 6. ledna 2020, kdy už tedy půjde spíše o novoroční slevy. Během tří povánočních výprodejových týdnů utratí Češi v e-shopech o zhruba 70 procent více než v průměru během celého roku. V kamenných obchodech bude nápor poprvé patrný 27. prosince, protože na 1. i 2. svátek vánoční musí mít ty s plochou nad 200 metrů čtverečných ze zákona zavřeno. Povánoční slevy bývají často výhodnější než slevy předvánoční, například ty během akcií typu Black Friday. Značný pokles cen lze po vánocích čekat třeba u oděvů.
Poskytnutí slevy, ať už jde o slevu povánoční či novoroční, není důvodem k omezení zákazníkova práva zboží reklamovat nebo vrátit do čtrnácti dní v případě zakoupení online. Ať už zákazník nakoupí za jakoukoli cenu, vždy platí, že jej může reklamovat po dobu 24 měsíců od převzetí. Výjimkou jsou slevy poskytnuté individuálně na vadný kus. Vada a sleva musí být v takovém případě ovšem explicitně uvedeny na dokladu o koupi. Zákazník by však neměl otálet. V nejsilnější pozici vůči prodejci je tehdy, pokud zboží reklamuje už během šesti měsíců od převzetí. Pokud se totiž v této době vada projeví, má se za to, že existovala již před zakoupením; bezvadnost zboží bude muset prokazovat prodejce. Po uplynutí šestiměsíční lhůty už je to naopak zákazník, který musí prokazovat – to, že si vadu nezpůsobil sám.
Obchodníci někdy mohou reklamaci odmítat s tím, když zákazník zboží zakoupil v akci „X + 1 zdarma“. Mohou totiž argumentovat, že záruka se vztahuje pouze na zaplacené zboží, nikoli na darované. Pokud však oba kusy zboží od sebe nelze odlišit, jedná se o množstevní slevu a zákazník může reklamovat každý kus zvlášť.
Bezdůvodné vrácení zboží e-shopu ve čtrnáctidenní lhůtě po zakoupení není totéž, co uplatnění zákonného práva reklamace. Možnost bezdůvodného vrácení poskytují jen některé e-shopy (ale i některé kamenné prodejny), takže je vhodné se na toto možnost vždy informovat, ideálně ji mít potvrzenu písemně. Bez udání důvodu lze vrátit jen některé druhy zboží, například to, které nepodléhá rychlé zkáze. Těžko lze po čtrnácti dnech vracet třeba potraviny nebo květiny.
 
Koruna letos ze všech měn světa nejvíce oslabila vůči ukrajinské hřivně. Hrozí tedy masový odchod Ukrajinců zpět do vlasti a zrychlení inflace v ČR, třeba kvůli zdražení stavebních prací
Ze všech světových měn letos vůči koruně nejvíce posílila ukrajinská hřivna. Od 1. ledna do 20. prosince zpevnila vůči české měně o více než 21 procent. Ještě v první půli ledna bylo možné za korunu pořídit bezmála 1,27 hřivny, nyní už ani ne 1,02 hřivny. Druhé místo obsazuje ruský rubl. Vůči němu koruna za stejné období ztrácí bezmála čtrnáct procent. Posilování dalších dvou měn v pořadí pak letos nedělalo radost mnohým z tuzemských „dovolenkářů“. Vůči egyptské libře ztratila koruna rovněž necelých čtrnáct procent a v porovnání s thajským bahtem pak necelých deset procent. Během letoška tak kvůli tomu Čechům citelně zdražila dovolená v Egyptě a Thajsku.
Naopak ovšem čistě na základě kursového přepočtu zlevňovala Čechům dovolená v Turecku. Tamní lira letos vůči koruně oslabila o necelých devět procent, takže se řadí mezi desítku měn, které během roku 2019 vůči té české nejvíce znehodnotily. Suverénně nejvýrazněji ztratilo vůči koruně argentinské peso, letos takřka 36 procent.
Vůči koruně výrazně posilující hřivna a rubl není dobrou zprávou pro české zaměstnavatele. Pro Ukrajince a v menší míře také Rusy totiž přestává být práce v Česku atraktivní. V přepočtu na hřivny, resp. rubly za ni prostě nyní již inkasují výrazně méně než před rokem.  Už je to patrné i z dat, například těch ukrajinské centrální banky. Růst objemu peněz z výplaty, který Ukrajinci posílají do své vlasti ze zemí jako Česko či Polsko, letos meziročně citelně zpomaluje.
Exodus Ukrajinců do zemí EU zrychlil v roce 2017. Tehdy pro ně začala platit možnost bezvízového cestování do EU. Příliv Ukrajinců do Česka poté vrcholil v roce loňském. Za první tři čtvrtletí roku 2018 se jejich počet v ČR zvýšil podle dat Ředitelství služby cizinecké policie o 8,5 procenta. Za stejné období roku letošního to bylo již méně – o 7,5 procenta. Stále se jedná o citelný nárůst, avšak vrchol přílivu Ukrajinců je zjevně pryč. Bude-li hřivna dále vůči koruně citelně sílit, výrazná ztráta zájmu Ukrajinců o Česko na sebe nenechá dlouho čekat, dostavit by se mohla už v roce 2020.
Ještě zjevnější je ztráta zájmu Rusů o Česko. Letos poprvé za minimálně patnáct let zřejmě jejich počet v Česku klesne. Ke konci letošního třetího čtvrtletí jich v Česku pobývalo o 3,3 procenta méně než začátkem roku, což je v posledních patnácti letech poměrně ojedinělá situace. Běžné totiž je, že Rusů naopak přibývá, i když ne takovým tempem jako Ukrajinců.
Ztráta zájmu Ukrajinců nebo Rusů o práci v Česku může dále zvýraznit problém nedostatku vhodné pracovní síly na tuzemském trhu práce. Ten sice nyní mírně chladne, stále však vykazuje přes 300 tisíc volných pracovních míst, skoro nejvíce v historii ČR. Posilující hřivna tak může vést třeba ke zdražení stavebních prací v ČR, jejichž ceny už nyní citelně rostou zejména právě z důvodu nedostatku vhodné pracovní síly. Pokud budou Ukrajinci z českého stavebnictví ve větší míře mizet zpět do své domoviny, Češi si prostě za stavební práce – a nakonec nejen za ně – připlatí. Posilující hřivna je prostě dalším proinflačním tlakem v české ekonomice, která již tak čelí nejvýraznější inflaci od roku 2012.  
 
Zlato letos dosáhlo nejvyšší korunové ceny v dějinách, bitcoin vzrostl o skoro sto procent. Na burzách bylo letos větším uměním o peníze přijít, než je vydělat
Pokud v posledních dnech roku nedojde k nečekanému zvratu, investoři po celém světě, včetně Česka, zaznamenají nejlepší výnos svých investic za poslední desetiletí. Takřka všechno v letošním roce vydělávalo, tedy samozřejmě kromě vkladů na bankovních účtech.
K dnešnímu dni třeba taková ropa vydělala investorům od 1. ledna 34 procent, americké akcie 27,5 procenta, světové akcie pak 22,9 procenta, zlato patnáct procent, akcie rozvíjejících se ekonomik přes čtrnáct procent, vládní dluhopisy rozvíjejících se ekonomik denominované v dolarech přes dvanáct procent, celosvětový dluh přes desetinu, americké dluhopisy skoro sedm procent, suroviny v souhrnu necelých pět procent, průmyslové kovy pak půldruhého procenta. Přes pokles ke konci roku se dařilo třeba i bitcoinu, který zhodnotil o takřka 96 procent.
Jedná se o dolarové výnosy. Výnosy v korunách jsou ještě výraznější, protože koruna letos vůči dolaru oslabila, k dnešnímu dni zhruba o 2,3 procenta. Takže třeba zlato v korunách letos investorům vyneslo přibližně osmnáct procent. Počátkem září letošního roku se zlato dostalo na svoji nejvyšší korunovou cenu v dějinách, když jedna unce uzavírala na ceně necelých 36 500 korun. Nyní unce zlata stojí necelých 34 tisíc korun. Což je ale pořád od dost více než letos 1. ledna, kdy stála jen lehce přes 28 700 korun. 
V letošním roce tedy bylo na burzách „uměním“ spíše o peníze přijít, než je vydělat. To je ovšem do značné míry dáno výjimečně dobrým letošním čtvrtým čtvrtletím. Světově významné centrální banky totiž v posledních měsících roku opět provozovaly extrémně uvolněnou měnovou politiku. Evropská centrální banka od listopadu provádí kvantitativní uvolňování, americká centrální banka zase provozuje jakési zastřené kvantitativní uvolňování, takzvané „not QE“ (i když americká centrální banka trvá na tom, že o kvantitativní uvolňování nejde, jeho podpůrný efekt na trhy a ceny aktiv je obdobný).
Tato „tištění peněz ve velkém“ přispívají k nafukování cen aktiv, a i díky tomu tedy investoři letos bohatnou prakticky na všem. Také je třeba si uvědomit, že letošní rok začínal z velmi nízkého základu, protože konec roku 2018 byl příznačný naopak až panickými výprodeji mnoha druhů aktiv. Opticky pak srovnání s nízkou základnou začátku ledna taktéž přifukuje dnešní ceny, a tedy i výnosy. Pokud srovnáme nynější ceny třeba s těmi z konce září 2018, už to taková sláva nebude. (23.12.2019)