Lidé v ČR sice v březnu meziročně navýšili své útraty v obchodech, jenže ne tolik, jak se čekalo. Zatím se tedy v jejich útratách neodráží to, že mají díky zrušení superhrubé mzdy více peněz. Zrušení superhrubé mzdy totiž způsobuje, že zaměstnancům zůstává po zdanění citelně více peněz než ještě loni. Ovšem tyto peníze, které mají „navíc“, zatím v míře vyšší než očekáváné dávají do úspor, místo aby je utráceli.
Tržby maloobchodu proto letos v březnu v porovnání s březnem loňským narostly pouze o 6,6 procenta, vyloučíme-li motoristický segment. Obecně se ovšem čekal růst až takřka o deset procent. Letošní březen poznamenaly protipadnemická opatření, takže tržby maloobchodníků srazil například zákaz volného pohybu mezi okresy.
Protipandemická opatření částečně poznamenala už březen loňský, kdy Česko začalo s koronavirovou nákazou výrazně bojovat. Zatímco loni v březnu se kvůli šířící se pandemii země ocitla v šoku, letos už bylo patrné, to že se obyvatelstvo i maloobchodní prodejci na pandemické podmínky do určité míry adaptovali. Dále proto výrazně narůstaly například tržby e-shopů. Jejich statistická položka eviduje za březen více než třetinový nárůst. Pandemie zkrátka mnohé Čechy naučila – a stále ještě učí – nakupovat právě online.
V dalších měsících roku lze s postupující vakcinací očekávat zlepšení kondice maloobchodu. Částečně by se nakonec mělo projevit ukončení odkládání spotřeby, které charakterizuje nynější dobu pandemických uzavírek řady kamenných prodejen a provozoven, a také zmíněné zrušení superhrubé mzdy. Maloobchodní tržby tak letos narostou meziročně o jedno procento, v příštím roce by pak měly přidat více než pět procent.
ČNB je výrazně pesimističtější než trh. V pomalejší vakcinaci vidí pětkrát větší problém
Česká národní banka ladí poměrně ponurou notu ohledně letošního vývoje tuzemské ekonomiky. Podle dnes zveřejněné prognózy předpokládá růst pouze 1,2 procenta. Přitom ještě její prognóza zveřejněná začátkem února počítala s růstem 2,2 procenta.
O procentní bod slabší vyhlížený růst má na svědomí zejména pomalejší než očekávaný postup vakcinace a souvisejícího otevírání ekonomiky – jak u nás, tak mnohde v relevantním zahraničí.
Nutno ovšem říci, že trh samotný – tedy analytici tuzemských i mezinárodních finančních institucí – podle šetření ČNB předpokládali ještě i nyní v dubnu letošní růst tuzemské ekonomiky čítající 3,2 procenta. Vzhledem k tomu, že v lednu počítali s 3,4procentním růstem, v pomalejším tempu vakcinace a otevírání ekonomiky tedy zdaleka nevidí takový problém jako centrální banka, resp. vidí v něm problém asi tak pětkrát menší. Zatímco totiž svůj odhad letošního růstu od ledna snížili jen o 0,2 procentního bodu, ČNB právě hned o celý procentní bod.
ČNB je ovšem také spolutvůrcem očekávání veřejnosti. Pokud by ve své nynější prognóze hýřila optimismem, dost možná by ještě povzbudila již nastartovaný růst inflačních očekávání. A musela pak dříve dupnout na brzdu zvýšením základní úrokové sazby.
Trh zatím předpokládá, že letos dojde na jedno až dvě zvýšení základní úrokové sazby, přičemž příští rok k dalším třem až čtyřem. Takto agresivně trh na růst úrokových sazeb v následujících zhruba 20 měsících sázel naposledy před deseti lety, v květnu 2011. Pesimistický výhled ČNB stran letošního ekonomického růst má tedy zřejmě představovat, alespoň zčásti, komunikační prostředek sloužící k zamezení dalšímu růstu inflačních očekávání, a tedy i k zamezení dalšímu růstu očekávání ohledně zpřísňování měnové politiky.
Benzín i nafta zdražují a zdražovat budou
Sezona dovolených by totiž letos mohla být v USA i mnohde v Evropě poměrně živá, navzdory skličující situaci v Indii.
Benzin i nafta v Česku v uplynulém týdnu mírně zdražily. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 31,58 koruny, před týdnem byl o sedm haléřů levnější. Průměrná cena nafty stoupla o tři haléře, na 29,56 koruny za litr. Podle údajů společnosti CCS, která ceny sleduje, je benzin o 5,42 koruny na litru dražší než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili o 3,21 Kč na litru méně.
V příštím týdnu pohonné hmoty mírně zdraží, zejména pak benzín, a to v rozsahu do deseti haléřů na litr. Ropa Brent totiž zdražuje, včera se její cena opět přiblížila úrovni 70 dolarů za barel, když se prodávala až za 69,95 dolaru, a je tak blízko svého maxima, tedy ceny lehce přes sedmdesát dolarů, za celé období od první poloviny roku 2019.
Koruna navíc vůči dolaru v posledních zhruba dvou týdnech přestala zpevňovat, takže kurs již nebude zdražování pohonných hmot tlumit – efekt sílící koruny již nebude brzdit růst ceny barelu ropy.
Aktuální výraznější zdražení benzínu v porovnání s naftou nastává proto, že s koncem zimní sezóny v jarních měsících tradičně ochlazuje poptávka po topné naftě. Tento vliv bude přítomný i v dalších sedmi dnech. Celkově letos nafta zdražuje méně výrazně než benzín kvůli snížení spotřební daně právě z ní.
Cena ropy Brent stoupá, jelikož Spojené státy a některé evropské země se s postupující vakcinací znatelně zotavují z pandemické krize, přičemž v těchto zemích panuje naděje na poměrně živou letní sezónu dovolených, která by pochopitelně podpořila poptávku po ropě, ropných produktech, palivech a pohonných hmotách. Tato pozitivní naděje je tak silná, že její příznivý efekt – projevující se na trhu s ropou růstem cen – předčí obavy plynoucí zejména ze situace v Indii a dalších asijských zemích mimo Čínu, kde se nákaza nyní dramaticky šíří.
Banka Goldman Sachs navíc prognózuje bezprecedentní nárůst globální poptávky po ropě během následujících šesti měsíců, a to o 5,2 miliony barelů denně. Důvodem nárůstu má být post-pandemické zotavování při stále omezované nabídce ropy na světových trzích. Výsledkem bude citelné zdražení ropy Brent na 80 dolarů za barel. Benzín v ČR by takovém případě zdražil zhruba o další dvě koruny na litr, na 33,50. Nafta by se pak prodávala za cenu kolem 31,30 koruny za litr.
Pohonné hmoty budou v nadcházejících sedmi dnech mírně zdražovat i v dalších evropských zemích. Aktuálně je benzín levnější než v ČR tradičně v Bulharsku, Rumunsku a v Polsku, ale také v Maďarsku, a dokonce ve Slovinsku. Cenově srovnatelný je v Rakousku. Na Slovensku, v Chorvatsku či v Německu nebo v Itálii je dražší. Nafta vyjde řidiče levněji v Rumunsku a v Bulharsku. V Polsku a v Rakousku stojí přibližně stejně. Na Slovensku, ve Slovinsku, v Chorvatsku, v Německu či Itálii je pak dražší.
Po pandemii v Česku udeří velká inflace, až desetiprocentní, varují experti mezinárodní poradenské společnosti
České restaurace chystají zdražení až o dvacet procent.
Češi si musí po pandemii připravit na tak rychlé znehodnocování svých úspor, na jaké absolutně nejsou zvyklí. Podle expertů poradenské společnosti PwC může spotřebitelská inflace v ČR vystoupat až na deset procent. Takové tempo růstu cen Češi naposledy pocítili v létě roku 1998. Celá jedna generace tak vůbec nemá s takovým růstem cen zkušenost.
Zdražení až o dvacet procent chystají po otevření po pandemii hospody a restaurace v ČR. Vyplývá to z předpokladu Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Budou se snažit dohnat ztracené tržby. Zároveň se budou snažit využít euforie natěšených zákazníků a jejich ochoty utrácet více než dříve i z důvodu jisté sounáležitosti s podnikateli v gastronomii. Ti patří v důsledku pandemických opatření k nejhůře zasaženým.
Na druhou stranu pandemie Čechy naučila například oblíbené pivo konzumovat doma, takže je otázka, zda budou ochotni vyšší ceny tolerovat i po odeznění prvotní euforie z otevření hospod.
PwC je zkráceným názvem PricewaterhouseCoopers, což je mezinárodní síť renomovaných poradenských společností, které poskytují auditorské, daňové a konzultační služby.
Čechům tikají poslední chvíle na to, aby bezpečně objednali levné zboží z čínského e-shopu
Čechům odtikávají poslední hodiny, aby si bezpečně objednali drobné zboží z čínských e-shopů. To do Evropy, ke konečnému zákazníkovi často putuje až dva měsíce. Přitom letos 1. července končí osvobození levných a drobných čínských zásilek do 22 eur od DPH. Poslanecká sněmovna by dnes měla projednávat „překlopení“ příslušné evropské legislativy do tuzemského právního řádu.
V praxi zavedení této legislativy znamená například to, že balíček z Číny, který nyní vyjde na 1000 korun, bude od léta stát 1452 korun. K ceně zboží je totiž třeba připočítat také ještě poplatek za plné celní odbavení, 200 korun, a pak samotnou DPH, tedy v tomto případě 252 korun.
Vzhledem k tomu, že doba doručení zásilek z některých čínských e-shopů představuje až dva měsíce od objednání, měli by si zájemci pospíšit. Pro posouzení, zda zboží již bude podléhat DPH, totiž není rozhodující okamžik objednání, ale termín, kdy dorazí do EU. Čínské e-shopy staví sice v Evropě sklady, aby přísnější daňové předpisy obešly, ale i tak platí, že zboží zasílané přímo z Číny je levnější než to z evropských skladů čínských e-shopů.
Češi z Číny zhusta objednávají například kabely nebo kryty, nabíječky, ochranná sklíčka, sluchátka či další příslušenství mobilních telefonů. V období před pandemií Češi z Číny ročně objednávali bezmála 40 milionů drobných zásilek bez DPH.
Rozvod Gatesových bude nejdražší v dějinách
Dělit se bude částka 130 miliard dolarů neboli 2,8 bilionu korun – dva roční rozpočty ČR .
Rozvod Melindy a Billa Gatesových, který pár oznámil včera, bude velmi pravděpodobně nejdražším v historii. Rozdělovat by se při něm mohlo zhruba 130 miliard dolarů. To je suma odpovídající 2,8 bilionu korun. Přitom roční příjmy státního rozpočtu ČR jsou letos plánovány na 1,49 bilionu korun. Gatesovi tedy budou zhruba dělit peníze, jež vláda získává na dvouletý provoz České republiky.
Majetek Billa Gatese, spoluzakladatele Microsoftu, činí k dnešnímu dni 145,8 miliardy dolarů. Vyplývá to z údajů agentury Bloomberg, která data o jmění nejbohatších lidí planety aktualizuje denně. Po Jeffu Bezosovi, Elonu Muskovi a Bernardu Arnaultovi je tak Gates momentálně čtvrtým nejbohatším člověkem na světě.
Dosud byl nejdražším rozvodem ten, jenž před dvěma lety ukončil manželství zmíněného Bezose a jeho choti Mackenzie. Mackenzie Scottová je po rozvodu jednou z nejbohatších žen planety. Podle údajů Bloombergu činí její majetek 59,9 miliardy dolarů, což z ní dělá 21. nejbohatšího člověka světa. V rámci rozvodového vyrovnání získala Mackenzie čtyřprocentní podíl v Amazonu, jejž její exmanžel zakládal, takže ukončení manželství jí jen v hodnotě tohoto podílu tehdy vyneslo 38 miliard dolarů. Tento majetek je stále i dnes základem jejího enormního bohatství.
Jenže zatímco Bezosovi se brali v době, kdy se Jeff k nebohatším lidem planety svým majetkem rozhodně ani neblížil, Gatesovi za sebou měli po svatbě roku 1994 sotva líbánky, když se Bill stal nejbohatším Američanem. Tehdy s majetkem 9,4 miliardy dolarů.
Ačkoli byl v době krátce po svatbě Gates již nejbohatším Američanem, jeho majetek získaný v době před uzavřením manželství, do nějž podle všeho vstupoval bez předmanželské smlouvy, činil pouze 6,4 procenta majetku současného.
Pokud by se uvedená suma 9,4 miliardy dolarů upravila o inflaci, k níž v USA od poloviny 90. let došlo, naroste na necelých sedmnáct miliard dolarů. To znamená, že Gates v době svého manželství rozhojnil majetek o 146 – 17 = 129 miliard dolarů. Pokud by se tedy dělila striktně suma získaná během manželství, bude se dělit právě již zmíněná částka odpovídající necelým 130 miliardám dolarů.
Podle legislativy amerického státu Washington, kde Gatesovi bydlí, by se majetek získaný během manželství měl pojímat jako vlastněný rovnocenně oběma manželi. To však neznamená, že se při rozvodu bude automaticky dělit napůl. Konečné slovo bude mít soud. Veřejnost se ani nikdy nemusí dozvědět, jak pár svůj majetek vlastně přesně rozdělil.
Celou věc dále komplikuje to, že Gates vložil podstatnou část svého majetku do společné nadace, kterou s Melindou vede a podle všeho hodlá vést po rozvodu i nadále. Do nadace převedl značnou část svého podílu v Microsoftu, takže akcie této firmy nyní představují pravděpodobně méně než pětinu jeho vlastního majetku. Největší položkou Gatesova vlastního jmění je nyní holdingová společnost Cascade Invesment, která spravuje majetek získaný prodejem akcií Microsoftu a z jeho dividend. Gates skrze tento holding vlastní například nemovitosti nebo akciové podíly v různých společnostech, například v největší kanadské železniční společnosti nebo ve společnosti Deere.
Z hlediska toho, jaký majetek připadne Melindě, jsou tedy klíčové dvě záležitosti. Zaprvé ta, zda oba exmanželé budou dále společně rozvíjet svoji nadaci. Znalci podobných situací mají za to, že nakonec jim toto odhodlání nevydrží. Zřejmě by se pak musel dělit i majetek nadace.
Zadruhé bude zásadní to, jak rozhodne soud, resp. jakou částku ze sumy 129 miliard dolarů případně Melindě přiřkne. Zřejmě to nebude rovná polovina, tedy 64,5 miliardy dolarů, na druhou stranu je pravděpodobné, že Melinda z rozvodového řízení vyjde se sumou vyšší než uvedených 38 miliard, které připadly Mackenzie Scottové po rozvodu s Bezosem. Pravděpodobně tak půjde opravdu o nejdražší rozvod dějin.
Je ale současně otázkou, zda Melinda svým majetkem překoná současný zhruba šedesátimiliardový majetek Mackenzie Scottové, který se jí od rozvodu zejména díky citelnému růstu ceny akcií Amazonu dále rozrostl.
Pokud ano, Melinda Gatesová by se mohla ocitnout mezi dvacítkou nejbohatších lidí světa. Bill Gates by pak ze čtvrtého místa pravděpodobně sestoupil na začátek druhé desítky žebříčku nejbohatších lidí světa.
Emisní povolenky EU jsou rekordně drahé, poprvé v historii stojí 50 eur
Trh má za to, že podraží až nad 100 eur, což by znamenalo, že Liberty Ostrava je prodala poměrně nevýhodně.
Cena emisních povolenek Evropské unie 4. 5. pokořila dosavadní historický rekord. Hodnota referenčního kontraktu, prosincového, prvně v historii dosáhla a překonala úroveň 50 eura za ekvivalent tuny oxidu uhličitého vypuštěného do ovzduší. Jen v letošním roce tak emisní povolenky EU zdražily o více než padesát procent. Podle německé banky Berenberg se do konce letošního roku budou povolenky prodávat za zhruba 110 eur.
Právě také v důsledku dramaticky zdražujících povolenek rapidně stoupá cena silové elektřiny v Německu, jehož trh je úzce propojený s tím českým. Megawatthodina elektřiny s dodáním v příštím roce nyní stojí v Německu přes 60 eur, což je nejvíce od listopadu 2008. Cenu německé elektřiny žene vzhůru nejen zdražování emisních povolenek, ale také postupující uzavírání tamních uhelných a jaderných elektráren. Letos se v Německu odstaví další tři uhelné elektrárny. Elektřinu rovněž letos přestanou vyrábět tři ze zbývajících šesti jaderných reaktorů.
Zdražování silové elektřiny v Německu se projevuje také růstem její ceny v Česku. Na pražské energetické burze je v těchto dnech silová elektřina rovněž nejdražší od listopadu 2008. Česko je de facto součástí německé energetické soustavy, takže ceny silové elektřiny v ČR vlastně „kopírují“ ty německé. Od cen silové elektřiny se odvíjí cena elektřiny pro domácnosti. Češi tak nesou náklady za německou čistou energii, ačkoli sami do očištění své elektřiny zdaleka tolik neinvestují.
V očišťování výroby zaostává tuzemské hospodářství šířeji, nejen v oblasti produkce elektřiny, ale třeba v hutnictví. Problematická situace britské skupiny GFG Alliance, jež se ocitá pokraji bankrotu, navíc vyhlídku rychlé modernizace českého hutnictví dále zatemňuje. Má to souvislost opět také s emisními povolenkami. Skupina minulý týden prodala milion povolenek z majetku hutě Liberty Ostrava, kterou vlastní, sesterské huti v Rumunsku, aby ta se tak nedostala do prekérní hospodářské situace. Celý převod ovšem svojí nouzovou povahou dokumentuje vážné problémy celé skupiny, jež bojuje o přežití.
Pokud by cena povolenek narostla do konce letošního roku na výše uvedených více než sto eur za kus, znamená to, že ostravská huť přijde o značný objem prostředků potenciálně určených k modernizaci výroby. Modernizace by přitom umožnila environmentálně šetrnější výrobu.
Za čtyři měsíce roku je schodek státního rozpočtu na úrovni schodku za celý rok 2009, kdy vrcholila světová finanční krize
Vláda nepřichází se strategií ozdravení veřejných financí a ratingovým agenturám dochází trpělivost.
Státní rozpočet je po prvních čtyřech měsících roku v rekordním schodku 192 miliard korun. Loni deficit činil za měsíce leden až duben „pouze“ necelých 94 miliard. Letos je tedy schodek o takřka sto miliard hlubší než za stejné období loňského roku. Pandemickou situací ovšem loni na rozdíl od letoška prakticky nebyl dotčen vývoj státních financí v měsících lednu a únoru. I tak je letošní situace závažná.
Schodek za první čtyři měsíce roku 2021 prakticky odpovídá deficitu za celý rok 2009, v němž vrcholila světová finanční krize. Deficit roku 2009 byl přitom až právě do loňska historicky rekordní a obecně se mínilo, že jen tak překonán nebude.
Problémem tuzemských veřejných financí však nyní není ani výše deficitu, ani výše veřejného dluhu, dokonce ani ne samotné tempo zadlužování, i když je varovné, ale otálení vlády s předložením věrohodné strategie postupného ozdravování veřejných financí. Tato strategie by měla být dlouhodobého rázu a pokrývat tak například léta 2022 až 2032. Je nutné, aby jí vláda předložila co nejdříve.
Od příštího roku už ratingové agentury nebudou tak shovívavé, jako byly loni a jako jsou letos. Dnes „zdvihla prst“ agentura Moody’s, která upozornila na to, že mezinárodní investorská obec postrádá právě věrohodnou strategii ozdravování tuzemských veřejných financí. Pokud vláda bude s jejím předložením dále otálet, hrozí nakonec až zhoršení ratingu tuzemského dluhu, což by vládě prodražilo půjčování na mezinárodních trzích. Už nyní si přitom česká vláda půjčuje na deset let za třetí nejvyšší úrok v celé EU. Vyšší úrok platí pouze Rumunsko a Maďarsko. (6.5.2021)
