Úrok na hypotékách spadl po letech pod úroveň dvou procent, avšak třeba na Slovensku jsou hypotéky stále levnější.
Koronavirus sráží úroky na hypotékách. Ty tak byly letos v listopadu nejlevnější od března 2017. Poprvé od té doby totiž jejich průměrná úroková míra spadla pod úroveň dvou procent, konkrétně na hodnotu 1,98 procenta, jak vyplývá z dnes zveřejněných údajů Fincentrum Hypoindex. V evropském měřítku však i tak patří české hypotéky k těm spíše dražším, neboť například průměrná sazba hypoték se splatností nad deset let činila v eurozóně v říjnu – podle nejnovějších dostupných dat Evropské centrální banky – pouze 1,36 procenta. Na Slovensku jsou hypotéky nad deset let k mání pouze za 1,24 procenta, vyplývá také z dat Evropské centrální banky.
To, že koronavirová krize hypotéky zlevní, se víceméně čekalo. Mnohem překvapivější je obrovská chuť Čechů se v takto ekonomicky náročné době zadlužovat, leckdy na desítky let. Právě hypotéky totiž pro mnohé znamenají zadlužení na podstatnou část života. Přesto jsou Češi ochotni do takového zadlužení jít, a to v historicky rekordní míře. Letos tak bankéři podle všeho poskytnou lidem v ČR historicky rekordní objem hypoték. Od ledna do listopadu 2020 poskytli hypotéky za 224,5 miliardy korun. V dosud rekordním roce 2016 poskytli hypotéky za 225,8 miliardy korun. Je tak vysoce pravděpodobné, že už v těchto dnech, v polovině prosince, je tato rekordní úroveň pokořena.
Bankéřům rvou hypotéky z rukou, a ti si je spokojeně mnou. Jenom v listopadu poskytli hypotéky za bezmála 27 miliard. V celé historii poskytování hypoték v ČR, tedy od poloviny 90. let minulého století, existuje jen jeden jediný ještě úspěšnější měsíc, co se objemu poskytnutých hypoték týče. Jedná se o listopad 2016, kdy tuzemské banky poskytly hypotéky za bezmála 30 miliard korun. To byl však zcela výjimečný měsíc, jelikož 1. prosince 2016 nabýval účinnosti nový zákon o spotřebitelském úvěru. Ten zaváděl levnější možnost předčasného splacení hypotéky, na což banky v rámci kompenzace reagovaly zdražením hypoték. Lidé se tak tedy v listopadu 2016 „předzásobovali“ hypotékami, aby si je stihli vzít ještě při nízkém úroku, který byl právě v listopadu 2016 historicky nejnižší – nikdy předtím, ani nikdy od té doby nebyly hypotéky v Česku tak laciné. Průměrná sazba hypoték činila dle Fincentrum Hypoindex v listopadu 2016 pouze 1,77 procenta.
Letos v listopadu tato sazba činila tedy zmíněné 1,98 procenta. V listopadu přistoupily ke zlevnění hypoték ovšem již jen dvě z tuzemských bank, a to Equa Bank a Moneta Money Bank. Banka Creditas své hypoteční sazby dokonce zvýšila. Na trhu je tak nyní celkem sedm bank, které při pětileté fixaci nabízejí hypotéky se sazbou nižší než dvě procenta (viz tabulka níže). Doba koronavirového zlevňování hypoték ovšem v listopadu pomalu, ale jistě končila. Nelze předpokládat, že průměrná sazba hypoték ještě jakkoli výrazněji klesne. Nelze počítat s tím, že by hypotéky zlevnily na, nebo dokonce pod svoji zmíněnou rekordně levnou úroveň z listopadu před čtyřmi lety.
Zřetelně to signalizuje vývoj „ceny peněz“. Například desetiletý úrokový swap je momentálně prakticky na svém maximu za celé období od letošního března, kdy koronovairová krize propukala. Opětovný růst „ceny peněz“ je projevem postupného zotavování naší i zahraničních ekonomik, resp. toho, že se nenaplňují pesimističtější z prognóz stran ekonomického dopadu druhé vlny koronavirové pandemie.
Růst „ceny peněz“, například právě sazby zmíněného úrokového swapu, znamená, že bankám zdražují zdroje, kterými hypotéky kryjí. Na maximu za celé období od letošního dubna je nyní dále výnos z desetiletých vládních dluhopisů ČR. Pro banky tak dává stále menší smysl hypotéky dále zlevňovat: jednak jim zdražují vlastní zdroje, jednak je stále atraktivnější zhodnocovat prostředky skrze investice do bezpečných vládních dluhopisů.
Za růstem úrokových sazeb zmíněných swapů či dluhopisů je zejména naděje vkládaná do brzkého vyvinutí již stoprocentně účinné a široce dostupné koronavirové vakcíny. Vyvinutí takové látky by znamenalo postupný konec současného stavu, kdy je kvůli karanténním a protipandemickým opatřením ekonomika u nás i v zahraniční ochromena. Ruku v ruce s příznivější vyhlídkou se již nyní vrací očekávání rychlejšího ekonomického růstu české i zahraničních ekonomik, což podněcuje vzestup inflačních očekávání, a tedy také právě úrokových sazeb. Mezinárodní investoři také vyhledávají rizikovější aktiva, takže klesá jejich zájem o investice například právě do českých vládních dluhopisů. Výnos těchto dluhopisů tak roste.
Je tak opravdu pravděpodobné, že hypotéky v Česku už příliš zlevňovat nebudou a že v první půli příštího roku začnou zase zdražovat, byť mírně. Kdo tedy vyčkává s tím, že by hypotéky mohly ještě výrazněji zlevnit, nejspíše už se nedočká.
Zlevňující hypotéky ale nyní pohání enormní zájem o koupi nemovitosti. I kvůli dostupným hypotékám tak reality v Česku dále zdražují, meziročně až o desítky procent.
Lidé v Česku do realit zhusta investují ještě i z jiných důvodů, než jsou levné hypotéky. Uvědomují si, že v době nízkých úrokových sazeb je výnos z nemovitostí, ročně třeba kolem čtyř nebo pěti procent, ještě lákavější alternativou. Také se obávají výraznější inflace, kterou v nadcházející době může způsobit expanzivní politika vlád i centrálních bank. Peníze uložené v nemovitostech jsou před inflací chráněny lépe než ty uložené na spořícím nebo termínovaném účtu. Koronavirus také umocnil zájem Čechů o chaty a chalupy, které představují stále vítanější únik nejen před ruchem velkoměsta, ale také před jeho novým rizikem, tím pandemickým. Někteří se také obávají ztráty zaměstnání v nadcházející době, případně zhoršení své finanční situace, a tedy toho, že by jim banka nemusela již hypotéky poskytnout – chtějí to tedy stihnout ještě, než se tak stane. V neposlední řadě zájem o reality podněcuje letošní uvolnění podmínek České národní banky pro poskytování hypoték a rovněž letošní zrušení daně z nabytí nemovitosti.
Nejlevnější hypotéky na českém trhu
(v %, pětileté fixace, k 2. 12. 2020):
Fio banka 1,58
mBank 1,64
UniCredit Bank 1,69
Sberbank, Equa, Moneta 1,89
Air Bank 1,99
Na evropské poměry jsou české hypotéky stále spíše dražší
(data: Evropská centrální banka)
Česká vláda vyhodí oknem přes miliardu korun, plyne ze závěru amerických vědců
Antigenní testy totiž podle nich nejsou plošně účinné.
Od dnešního dne se mohou obyvatelé České republiky nechat dobrovolně a bezplatně antigenně testovat na přítomnost koronaviru způsobujícího onemocnění covid-19. Doposud se nechávali otestovat pedagogičtí pracovníci. Celkem by se mohly v ČR nechat otestovat zhruba 2,5 milionu dospělých lidí. Někteří však půjdou na test vícekrát. Celkový počet testů tak může činit zhruba tři miliony. Zdravotní pojišťovny proplatí nemocnicím a ordinacím 350 korun za test. Veřejnou kasu by tak jen toto proplácení vyšlo na více než miliardu korun.
Pokud však platí závěr editorialu listopadového vydání odborného časopisu Journal of Clinical Microbiology, česká vláda tuto více než miliardu vyhodí oknem. Autoři článku, Matthew Pettengill z filadelfské Univerzity Thomase Jeffersona a Alexander McAdam z Bostonské dětské nemocnice, totiž varují, že antigenní testy nejsou v plošném měřítku účinné. „Snaha využít ve větším měřítku antigenních testů k zamezení šíření koronaviru je jako snaha zabránit globálnímu oteplování na základě předpovědi počasí,“ uvádějí.
Podle obou vědců jsou v zamezení šíření nákazy důležitá laciná, snadno dostupná opatření, jako je nošení roušek, dostatečná hygiena rukou, dodržování vzdálenostního odstupu při setrvání a pohybu mezi více lidmi či důsledná izolace nemocného. Primárním cílem testování by podle nich mělo být monitorování účinku těchto dostupných opatření. Testování má samozřejmě být také součástí péče o příznakové pacienty nebo součástí úkonů předcházejících lékařskému vyšetření či nebo přijetí do nemocnice.
Klíčovým problémem plošnějšího antigenního testování je podle autorů studie jeho poměrně vysoký podíl falešně pozitivních výsledků. Tento podíl je podle nich tak vysoký, že obyvatelstvo v závěr testů nezíská dostatečnou důvěru. To se projeví tím, že nebude na základě jejich výsledku v uspokojivé míře jednat. Pozitivně testovaní například nebudou dodržovat zásady dostatečné izolace od ostatních. Obecně nižší spolehlivost testů – nižší například v porovnání s laboratorními PCR testy – může vést ale také k tomu, že výsledek bude falešně negativní, přičemž testovaný člověk, ačkoli ve skutečnosti pozitivní, přestane dodržovat prověřená opatření jako nošení roušky nebo dodržování sociálního odstupu.
Bitcoin poprvé v historii stojí více než 20 tisíc dolarů
Bitcoinu pomáhá k cenovému růstu to samé, co Babišově vládě k enormnímu zadlužování.
Bitcoin, nejrozšířenější kryptoměna světa, dnes pokořila svůj dosavadní cenový rekord a také poprvé v historii překonala psychologickou cenovou hranici 20 tisíc dolarů za kus. Podle údajů serveru Coindesk bitcoin překonal tuto hranici dnes odpoledne středoevropského času, krátce před 14:45.
Bitcoinu svědčí současná vysoce expanzivní měnová politika centrálních bank, které vyvolává obava ze znehodnocení konvenčních úspor a peněz jako takových. Expanzivní měnová politika centrálních bank stlačuje úrokové sazby, včetně těch na vládních dluhopisech, a umožňuje tak vládám se dále rapidně zadlužovat. Případně je připravena odkupem dluhopisů v režimu kvantitativního uvolňování vládám úroky na dluhu stlačovat. To je i případ České republiky. Daňový balíček, který v listopadu schválila Sněmovna, by nebyl myslitelný právě bez vysoce expanzivní měnové politiky centrálních bank. Česká národní banka může od letošního jara v případě potřeby na sekundárním trhu odkupovat i dlouhodobé české vládní dluhopisy. Proto je jen těžko představitelný „rozvrat českých veřejných financí“, před nímž v souvislosti s přijetím balíčku nyní někteří politici a ekonomové varují.
Například expanzivní měnová politika Evropské centrální banky vytvořila stav, kdy jsou investoři ochotni platit dokonce i Řecku za to, že mu (na tři roky) půjčují – a to přitom Řecko má dle říjnové prognózy Evropské komise letos vykázat dluh zhruba 207 % HDP, více než pětinásobný oproti ČR.
Je tak prakticky nepředstavitelné, že by mohl v ČR v jakkoli dohledné době nastat rozvrat veřejných financí, když s pohodlným zajištěním svého financování nemá problém mnohonásobně zadluženější Řecko.
Z dlouhodobého pohledu však vysoce expanzivní měnová politika centrálních bank značná rizika skýtá. Na ně právě reagují investoři do bitcoinu, čímž pomáhají jeho cenu na nové rekordy.
Celkový celosvětový objem dluhu, který vykazuje záporný výnos, se nachází nejvýše v historii. Vyplývá to z ukazatele Global Negative-Yielding Debt Index, který sestavují společnosti Bloomberg a Barclays Daný objem minulý týden historicky poprvé dosáhl hodnoty osmnácti bilionů amerických dolarů.
Záporný výnos dluhu znamená, že investor do příslušného dluhopisu získá k datu jeho splatnosti méně peněz, než za kolik jej koupil, a to po zahrnutí kuponu, tedy úrokových plateb. Dlužník – tedy emitent dluhopisu – tak dostává zaplaceno za to, že je mu možné peníze půjčit. Záporný výnos letos v listopadu vykazovaly poprvé v historii třeba i tříleté dluhopisy řecké vlády. To právě znamená, že athénské vládě mezinárodní investoři vlastně byli ochotni platit za to, že ji mohou na tři roky své peníze půjčit. Ještě před několika měsíci by bylo něco takového nemyslitelné.
Za znatelným nárůstem objemu dluhu, který vykazuje záporný výnos, stojí v současnosti zejména zmíněná extrémně expanzivní měnová politika světově významných centrálních bank v čele s americkým Fedem. Ty tak postupují proto, aby tlumily neblahé ekonomické dopady šíření koronavirové nákazy a souvisejících protipandemických opatření.
V důsledku růstu objemu aktiv, která nejen že nepokrývají inflaci, ale dokonce ani nezaznamenávají jakýkoli kladný výnos, stoupá mezi investory po celém světě sháňka po aktivech, která inflaci pokrývají, či jsou proti ní alespoň odolnější. Mezi ně patří například nemovitosti, ale také nyní opět intenzivně sledované kryptoměny v čele s bitcoinem.
Bitcoinu a dalším kryptoměnám svědčí nejen samotná zmíněná extrémně expanzivní politika centrálních bank, jejímž klíčovým cílem je stlačování úrokových sazeb napříč ekonomikou, včetně tedy výnosů dluhopisů. Tato měnová politika dodává trhu novou likviditu („nové peníze“) a rovněž mezi investory vyvolává obavu z toho, že podnítí znatelné zrychlení inflace, a tedy že konvenční aktiva typu dluhopisů budou vůči inflačnímu znehodnocování ještě méně odolná než dnes. (16.12.2020)
