Průměrná výše nově poskytnuté hypotéky překročila letos v lednu poprvé v historii ČR úroveň 2,6 milionu korun. Tento nárůst odráží pokračující vzestup cen nemovitostí. Celkový objem poskytnutých hypoték ovšem oproti prosinci 2019 poklesl.
V porovnání s loňským lednem je však počet i objem poskytnutých letos v lednu citelně vyšší. Počet vzrostl meziročně z hodnoty 4764 na 6491 hypoték, tedy o 36,3 procenta, zatímco objem narostl z 10,93 na 16,88 miliardy korun, tedy dokonce o 54,4 procenta. To opět dokresluje skutečnost, že Češi si berou meziročně více hypoték a zároveň a především větší hypotéky. Hypoteční trh se tak po loňském zamrznutí opět poněkud rozpohyboval. Část lidí, která vyčkávala na příznivější ceny nemovitostí, se musela spokojit se zpomalením jejich cenového růstu, nebo čekání na zlevnění prostě vzdala.
I přes nečekané zvýšení sazeb České národní banky počátkem tohoto měsíce nelze čekat, že hypotéky v ČR budou výrazně zdražovat. Jejich zdražování bude pokračovat v lednovém tempu, kdy se průměrná sazba hypoték zvýšila z prosincové úrovně 2,34 na 2,36 procenta, bude tedy pozvolné.
Na únorové zvýšení základní sazby ČNB totiž tržní úrokové sazby zareagovaly jen omezeně, takže bankám zdroje ke krytí hypoték nijak zásadně nezdražují, tudíž ani jejich marže nijak zásadně neklesá. Problém však tkví v tom, že marži mají banky tak jako tak poměrně nízkou už od loňska. Musely proto zvyšovat úroky na hypotékách ještě před únorovým zvýšením sazeb ČNB. Nyní na něj tedy víceméně navazují. Růst sazeb hypoték bude pokračovat v prvním letošním pololetí, ovšem bude pozvolný.
Vývoj ve druhém pololetí pak závisí na tom, jak se do té doby vyvine ekonomická situace na mezinárodním poli. Jde zejména o to, jak zásadně čínskou ekonomiku ochromí koronavirová nákaza. Čím znatelnější toto ochromení bude, tím bude pro Německo, jež je na exportu do Číny dosti závislé, obtížnější plně stabilizovat svůj průmysl i celou ekonomiku. Je zřejmé, že čím hůře se bude Němcům dařit, tím hůře pro Česko.
V krajním případě může být ČNB dotlačena ke snížení základní úrokové sazby, aby dodala klopýtající české ekonomice vzpruhu. Snížení sazeb ČNB nebo jeho signalizace by utlumila tlak na další růst hypotečních sazeb. Není tedy příliš reálné sázet nyní na to, že průměrná sazba hypoték v dohledné době přeskočí úroveň tří procent. Pokud lidé věří, že se dostaví ekonomický útlum – a nemusí to být jen kvůli koronaviru, nemusí být nerozumem zatím posečkat s žádostí o hypotéku, neboť by výhledově mohla být dokonce ještě levnější než dnes.
Výdaje na zdravotnictví byly v roce 2018 rekordní. Pro vládu je resort prioritní, pomáhá ale i obecná prosperita
Výdaje na zdravotní péči v ČR dosáhly předloni rekordní úrovně od roku 2010, od kdy má ČSÚ k dispozici časovou řadu metodicky srovnatelných dat. Výdaje byly rekordní za uplynulé desetiletí jak v absolutní výši, tak v relativní výši, vůči HDP. Ukazuje se, že pro vládu byly v roce 2018 zdravotnické výdaje klíčovou prioritou, i když částečně se v příznivých datech zrcadlí také obecná inflace. Výsledek přitom je alespoň krátkodobě udržitelný, neboť zadlužení zdravotních pojišťoven se nenavyšuje. V roce 2018 hospodařily poměrně citelně přebytkově. Na uzdě se daří držet i celkové veřejné zadlužení státu. Nutno však říci, že bez prosperity uplynulých let, která vládě vlastně „spadla do klína“, by takového navýšení výdajů na zdravotnictví nebylo možné. (19.2.2020)
