Češi stále nakupují s opravdu velkou chutí. Maloobchodní tržby rostly v dubnu meziročním tempem 6,9 procenta, tedy nejrychleji od loňského ledna.
Nutno však říci, že jim k silnému růstu pomohly Velikonoce, které letos připadly na duben, zatímco loni převážně už na březen. Po očištění o vliv právě i odlišného termínu Velikonoc loni a letos však tržby stále rostly solidním tempem 5,4 procenta. Výdaje Čechů za potraviny dokonce v dubnu meziročně narostly o deset procent, nejvýrazněji od září roku 2003.
Češi tedy o letošních Velikonocích „pořádně hodovali“, i když markantní růst výdajů za potraviny pochopitelně částečně plyne z prosté skutečnosti jejich zdražování. To je patrné například u brambor, cibulí, zelí a další zeleniny, jejíž cena je z důvodu loňské slabé úrody na historickém maximu. Cibule nebo zelí je letos přibližně o 100 procent dražší než loni ve stejnou dobu roku.
S tím souvisí i růst výdajů Čechů v restauracích, který byl v dubnu meziročně necitelnější od loňského ledna.
Jen nepatrný meziroční nárůst vykázal v dubnu objem tržeb v motoristickém segmentu, který tak potvrdil svoji letošní stagnaci. Trhy s automobily prochází útlumem nejen v ČR, ale v podstatné části Evropy.
V dalších měsících letošního roku bude růstová dynamika maloobchodních tržeb oslabovat, takže za celý rok vykáže maloobchod růst čítající 3,8 procenta. To je o jeden procentní bod slabší růst než v roce 2018.
K dalšímu zpomalování dynamiky maloobchodu bude docházet v následujících letech. Důvodem bude ztráta výkonu české ekonomiky, slabší produkce jejího průmyslu, nárůst míry nezaměstnanosti a s ním související výrazné zmírnění tempa mzdového růstu a pokles spotřebitelského sentimentu.
Mzdy rostou rychleji, než se čekalo. Koncem roku budou Češi brát průměrně 36 000 Kč, pak však dojde ke zpomalení mzdového růstu
I v prvním letošním čtvrtletí udržel růst mezd v ČR silné tempo. Toto tempo poměrně výrazně předčilo očekávání trhu. Ve střední hodnotě analytických odhadů předpokládal trh meziroční růst reálné mzdy ve výši čtyř procent. Skutečnost je však ještě o 0,6 procentního bodu příznivější.
Dalším pozitivem je, že růst mezd zůstává velice solidní i při srovnání s loňskou poměrně vysokou základnou meziročního srovnání. To svědčí o tom, že český trh práce je ve stále solidní kondici. Rychlý růst mezd však netřeba přeceňovat.
Zaprvé proto, že míra růstu mezd představuje zpožděný ekonomický ukazatel. Takže mzdy mohou celkem solidně růst o v čase, kdy už některé jiné makroekonomické ukazatele signalizují útlum ekonomiky, což je i současná situace.
Zadruhé z toho důvodu, že růst mezd – a obecně výdělků – notně pomohl stát. A sice svým letošním citelným a plošným navýšením platů státních zaměstnanců. Růstu mzdové hladiny v ekonomice pomáhá také politický tlak na vzestup minimální mzdy, od které se pak pro jednotlivé profese odvíjejí takzvané mzdy zaručené.
Poprvé od loňského prvního čtvrtletí letos od ledna do března nerostla mediánová mzda rychleji než mzda průměrná, což svědčí o tom, že nízkopříjmové skupiny pracovníků letos v prvních třech měsících roku nedoháněly tolik jako v uplynulých třech kvartálech zaměstnance s vyššími příjmy.
V dalších letošních čtvrtletích už reálné mzdy porostou pomaleji než v prvním kvartále, a sice v pásmu od tří od čtyř procent. Celkově letos vzrostou zhruba o čtyři procenta. V posledním letošním čtvrtletí by průměrná mzda měla atakovat úroveň 36 tisíc korun, a to poprvé v historii ČR.
Důvodem nadcházejícího zvolnění mzdové dynamiky je zpomalení globální ekonomiky, které se projevuje ochabováním průmyslové výroby, například v automobilovém průmyslu. V případě pokračujícího vyhroceného napětí v mezinárodních obchodních vztazích nelze vyloučit, že tuzemská ekonomika letos přidá jen zhruba dvě procenta a už příští rok začne míra nezaměstnanosti znatelně stoupat. Kondice trhu práce by se v takovém případě rapidně zhoršila.
K poklesu dynamiky růstu mezd už v letošním roce přispěje i větší fiskální obezřetnost státu. Plnění státního rozpočtu je letos zatím nejhorší od krizového roku 2012 a vláda signalizuje úspornější přístup k veřejným financím. Je ovšem otázka, do jaké míry vládní politici odolají obvyklému svodu populistického rozhazování.
V neposlední řadě se v letošním poklesu dynamiky růstu mezd zračí zmíněná poměrně vysoká základna loňského roku a fakt, že ziskovost firem je z důvodu předešlého růstu mezd již poměrně oslabená. Ziskovost firem, měřená mírou zisku podnikové sféry, je v současnosti v ČR nejslabší od přelomu tisíciletí. (6.6.2019)
