Česká ekonomika se v letošním druhém čtvrtletí propadla méně než drtivá většina dalších zemí Evropské unie. Vyplývá to ze zatím jen dílčích dat za jednotlivé členské země, která k dnešnímu dni publikoval Eurostat.
Česká ekonomika se sice propadla rekordně ve své historii (meziročně o 10,7 procenta), ale většina zemí EU je na tom hůře. A to včetně Německa (propad o 11,7 procenta), které svoji ekonomiku ve druhém čtvrtletí uzavřelo v menší míře než Česko. Zatímco v Česku nouzový stav platil po podstatnou část druhého čtvrtletí celorepublikově, v Německu pouze v Bavorsku, zatímco ostatní spolkové země měly mírnější formu krizového režimu.
Výraznější propad než Česko vykazuje také Rakousko (o 13,3 procenta), kde podobně jako v Německu začali s pokrizovým otevíráním ekonomiky dříve než v Česku. Německo s Rakouskem byly v květnu často dávány Česku za příklad zemí, které otevírají svoji ekonomiku rychleji, a tudíž postupují z hlediska ekonomického méně škodlivě.
Nepřekvapí již tolik, že výraznější propad než Česko vykazují Španělsko (o 22,1 procenta), Itálie (o 17,3 procenta) či Belgie (o 14,5 procenta). Tyto země patří k těm, které koronavirová nákaza v kontinentální Evropě zasáhla prakticky vůbec nejvíce, ať už absolutně či relativně, tedy v přepočtu na obyvatele. Přesto zejména propad Španělska je dějinně naprosto mimořádný. Země vykazuje nejhlubší čtvrtletní propad, o 18,5 procenta, jaký kdy vykázala kterákoli ze zemí Evropy, za celou historii příslušného statistického sledování. Španělsko se v meziročním vyjádření propadá dokonce více než dvojnásobně v porovnání s Českem.
Česká ekonomika se rekordně zřítila, o nevídanou více než desetinu. Nakonec to ale „není až taková hrůza, jak se čekalo“
Česko ekonomika se rekordně propadla, o nevídanou více než desetinu. Nakonec to ale „není až taková hrůza, jak se čekalo“. V druhém letošním čtvrtletí se zřítila nejvíce ve své moderní historii. V meziročním vyjádření v období od dubna do června letošního roku klesla o 10,7 procenta. V celé dosavadní historii ČR od roku 1993 byl vykazován dosud nejvýraznější meziroční propad v druhém čtvrtletí roku 2009. Tehdy, v době vrcholící světové finanční krize, činil pokles 5,4 procenta. V letošním druhém čtvrtletí ovšem nastal absolutně rekordní propad také v případě mezičtvrtletního porovnávání. Mezičtvrtletně se tuzemská ekonomika dosud nejvýrazněji propadla v prvním čtvrtletí roku 2009 a také v prvním čtvrtletí roku letošního, kdy pokles činil shodně 3,4 procenta. Nyní mezičtvrtletní propad představuje 8,4 procenta.
Výsledek ovšem není až zase tak nepříznivý, jak trh předpokládal. Analytici oslovení agenturou Bloomberg totiž počítali ve střední hodnotě svých odhadů s meziročním poklesem o 12,3 procenta, zatímco v mezičtvrtletním vyjádření předpokládali propad 10,1 procenta. Koruna ovšem na výsledky bezprostředně nijak výrazně nereagovala.
Důvodem rekordního propadu ekonomiky jsou zejména opatření zaváděna za účelem boje s šířením koronavirové nákazy. Kulminace intenzity těchto opatření nastala v dubnu, od května se pak ekonomika začala postupně vracet do běžného provozu, ovšem leckdy s trvalejšími šrámy. Po celé druhé čtvrtletí ovšem běžný provoz nenastal, neboť zaměstnanost a poptávku ve významné míře podporovaly vládní programy typu kurzarbeitu, moratoria na splátky úvěrů či ošetřovného.
Ve druhém čtvrtletí stáhl ekonomiky propad čistých exportů, ale také spotřeba a investice. Lepší než předpokládaný výsledek má na svědomí v daných podmínkách relativně příznivý vývoj maloobchodu už hned v době květnového zahájení otevírání ekonomiky, kdy spotřebitelé v poměrně citelné míře kompenzovali nemožnost realizovat své mnohé maloobchodní výdaje v předchozím půldruhém měsíci. Poměrně výrazné oživení pak v červnu zaznamenal průmysl. Ztrátu z předchozích dvou měsíců ale pochopitelně nemohl kompenzovat ani vzdáleně.
I na základě dnešních dat odhadujeme, že za celý letošní rok se ekonomika propadne o 7,5 procenta.
Vepřové maso je v Česku drahé jako nikdy. Může za to mor prasat, který se nyní opět objevuje v Číně, v důsledku tamních dešťů a záplav
Koronavirová nákaza a opatření pro boj s ní letos ve druhém čtvrtletí nijak výrazně neovlivnily produkci masa a mléka v ČR. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ČSÚ. Produkce masa a výkup mléka nevykazují jakékoli mimořádné výkyvy, jaké jsou patrné například v řadě odvětví průmyslové produkce.
Výkup mléka byl letos ve druhém čtvrtletí vyšší než ve stejném období loňského i předloňského roku. Produkce hovězího masa byla v zásadě na úrovni loňského i předloňského druhého kvartálu. Výroba drůbežího masa odpovídala loňské úrovni a převyšovala předloňskou. Produkce vepřového masa pak zaostala jak za loňskou, tak předloňskou úrovní druhého čtvrtletí, avšak nikterak mimořádně.
Poprvé od loňského prvního čtvrtletí ovšem došlo k mezikvartálnímu poklesu ceny jatečně upravených prasat. To svědčí o tom, že – částečně i kvůli koronavirové krizi, omezení mezinárodního obchodu a slabší poptávce – dochází ke stabilizaci na globálním trhu s vepřovým masem. Ten od roku 2018 postupně destabilizoval dopad šíření afrického moru prasat.
Nákaza moru prasat se před dvěma lety objevila v Číně a poté se šířila do dalších asijských, ba dokonce evropských zemí. V důsledku musely být rozsáhle vybíjeny chovy prasat, což omezilo dostupnost vepřového na světovém trhu a vyvolalo silný tlak na růst jeho ceny. Čína v loňském roce kvůli nákaze snížila stav svých chovů prasat o zhruba 180 milionů kusů, což odpovídá čtyřicetiprocentní redukci. V současnosti země chovy obnovuje, dopad do celosvětových cen kulminoval na přelomu roku.
Nově se však objevují známky, že by se nákaza mohla v Číně opět začít výrazněji šířit. Vytrvalé deště a záplavy, které od poloviny června decimovaly jih Číny, šíření nákazy usnadňují. V červenci na několika místech Číny k takovému obnovenému šíření došlo.
Pokud by se nákaza opět začala výrazněji šířit, postupně by se projevila opětovným zdražováním jatečných prasat a vepřového i v ČR. Například kilogram vepřové pečeně stojí podle ČSÚ letos v červenci 145,70 koruny, což je meziročně bezmála o deset procent více.
Vepřová kýta bez kosti pak v důsledku šíření nákazy morem prasat zdražila na maxima minimálně od roku 2010, když je v současnosti stále o zhruba 50 procent vyšší než v roce 2010.
Pohonné hmoty přestaly zdražovat. Důvodem je citelně posilování koruny vůči dolaru, jedno z nejvýraznějších na světě
Pohonné hmoty v ČR v uplynulém týdnu prakticky přestaly zdražovat. Jejich cena přitom soustavně rostla od první poloviny května. Průměrná cena benzínu Natural 95 je stejná jako před týdnem, činí 28,10 koruny za litr. V týdnu však byla i vyšší, až 28,13 koruny za litr. Litr nafty je nyní dražší o haléř v porovnání se situací před týdnem. Stojí 27,59 koruny a je tak nejdražší od první poloviny dubna.
V příštím týdnu pohonné hmoty opět mírně zlevní, v rozsahu do 10 haléřů na litr. Důvodem je zejména posilující koruna. Od začátku července až do dnešního dne koruna zpevnila vůči dolaru o zhruba 6,6 procenta. Jenom dvě další měny světa, chilské peso a maďarský forint, zhodnotily v daném období vůči americké měně ještě výrazněji.
Dochází tak k nepříliš časté situaci, kdy v dolarovém vyjádření ropa, konkrétně Brent, pokračuje ve zdražování, zatímco po přepočtu do korun zlevňuje. Konkrétně od začátku července zdražuje v dolarech o čtyři procenta, zatímco v korunách zlevňuje o dvě procenta. Právě stabilizace a mírný pokles korunové ceny ropy jsou klíčovým důvodem zmíněné stagnace cen pohonných hmot v ČR.
V srpnu lze očekávat pokles cen pohonných hmot, a to nejen v jeho prvním týdnu, jak je zmíněno výše. Zlevňování bude pokračovat i v dalších srpnových týdnech. Růst samotné dolarové ceny ropy totiž zpomaluje a nelze vyloučit její srpnový pokles. Jeho příčinou je zejména obava z druhé vlny pandemie koronaviru. A také to, že poptávka se globálně i proto zadrhává. Očekává se, že Saúdská Arábie poprvé za čtyři měsíce sníží svým asijským odběratelům cenu ropy, a to právě kvůli chřadnoucí poptávce. Navíc kartel OPEC a jeho spojenci částečně uvolní citelné omezení těžby ropy, které dojednali s platností od začátku letošního května. Zvýšení nabídky ropy a zadrhávání poptávky po ní tak povede k poklesu dolarových cen ropy na světových trzích, a tedy i pohonných hmot v ČR. (1.8.2020)
