Celosvětové tržby v oblasti pořádání hromadných akcí přesahují jeden bilion amerických dolarů. Odpovídají tak zhruba 23 bilionům korun. To je hodnota všeho zboží a služeb, které se v Česku vyprodukují za přibližně čtyři roky. Mezi časté hromadné akce patří konference, veletrhy, festivaly nebo sportovní klání.
Po dnešku začnou v rámci odvětví pořádání hromadných akcií výrazněji škody naskakovat také v Česku. A to až do odvolání. Vláda od dneška ruší všechny hromadné akce s účastí více než sta lidí. Právě proto, že je ruší do odvolání, je zřejmé, že je prakticky nemožné škody nyní vyčíslit.
Ztráty lze ovšem alespoň řádově přiblížit na příkladu kin. Právě rovněž tuzemské biografy kvůli koronaviru musí omezit svoji činnost. V roce 2018 zavítalo do českých kin dle ČSÚ celkem 16,3 milionu lidí. Loni přitom průměrná cena vstupenky do kina činila 143 korun. Z toho plyne, že průměrná měsíční ztráta kin, která by vznikla jejich úplným zavřením, konkrétně tedy neúčastí veškerých diváků, by se pohybovala kolem 200 milionů korun.
Některá kina však na zákaz reagují tak, že budou prodávat vstupenky do počtu 99 návštěvníků tak, aby se „vešla“ do vládního limitu. K omezení však dojde nejen na straně nabídky, ale také poptávky. Lidé budou do kina nyní po zákazu chodit sami od sebe méně, neboť jejich obava z nákazy právě i kvůli zákazu narůstá. Ztráta kin tak nebude dosahovat 200 milionů korun, ale zhruba „jen“ 100 milionů měsíčně, ovšem v závislosti na další intenzitě šíření nákazy. Může to být i více. Celá ekonomika – její segment pořádaní hromadných akcí – pak bude počítat ztráty v miliardách.
Zákaz shromažďování od sta lidí výše je poměrně přísný. Například ve Francii nebo Švýcarsku se zákaz vztahuje na akce pro tisíc a více lidí. Německý ministr zdravotnictví také žádá zákaz akcí pro sto a více lidí.
V těch zahraničních zemích, kde k podobnému zákazu již došlo, postupují pořádající společnosti tak, že se snaží akci nikoli rušit, nýbrž posouvat její termín konání. I posun termínu totiž může být pojištěn. Lze předpokládat, že podobný postup budou volit i tuzemští organizátoři. Pokud to tedy bude alespoň trochu možné.
Částečně je pro mezinárodní pořadatelské firmy štěstím v neštěstí, že koronavirus udeřil v první polovině roku. Převážná část hromadných akcí bývá totiž časově řazena do druhé poloviny roku. Pochopitelně se to netýká například utkání fotbalové ligy.
Ale největší světový pořadatel koncertů, společnost LiveNation, registruje 70 procent své celoroční návštěvnosti pravidelně ve druhé polovině roku. V Česku ovšem má LiveNation na letošek nyní v rozvrhu 28 koncertů – jde například o koncerty Avril Lavigne či kapel Aerosmith nebo Lucie. Z toho pouze přesně polovinu ve druhé části roku. Hned patnáct z těchto 28 akcí se má uskutečnit během měsíců června a července. Pokud by tedy dnešní zákaz platil až do té doby, bude pro firmu znamenat zásadní ztrátu.
Akcionáři se na takový černý scénář připravují. Od 19. února, kdy americké akcie dosáhly svého dějinného maxima, se jejich klíčový ukazatel, index Standard & Poor’s 500, propadl o bezmála 19 procenta, avšak akcie společnosti LiveNation jednou tolik, o takřka 38 procent.
Ztráty organizátorů částečně pokryje pojištění, takzvané pojištění proti nekonání akce. Pojišťovny uhradí škodu, pokud je akce nejen zrušena, ale také omezena (třeba místo 150 lidí se jí kvůli zákazu české vlády bude účastnit jen 99 lidí), odložena na pozdější termín nebo i přemístěna. Lze se pojistit proti všem pojistným nebezpečím, která se nacházejí mimo kontrolu pořadatele.
Problém spočívá v tom, že řada pořadatelů si své akce nepojišťuje, a pokud ano, pak zpravidla hlavně jen částečně – využívají jen pojištění proti nepříznivým povětrnostním podmínkám.
*
V roce 2018 zavítalo do českých divadel – státních i těch ostatních – dle ČSÚ zhruba 6,47 milionu návštěvníků. Vstupenka do divadla přitom dle ČSÚ stála v průměru takřka 281 korun. Při zahrnutí inflačního vývoje a vývoje spotřebitelského sentimentu lze dovodit, že loni se tržby divadel ze vstupenek pohybovaly kolem úrovně 1,91 miliardy korun. Měsíční úplný výpadek v provozu tedy divadla na tržbách za vstupenky připraví průměrně o necelých 160 milionů korun měsíčně, resp. o zhruba 36,7 milionu korun týdně.
V Česku rostou ceny nejvíce za osm let, a růst ještě zrychlí. Citelně zdražuje elektřina, tvrdý alkohol či vepřové... a obecně bydlení
Míra inflace v únoru podle zrychlila meziročně na úroveň 3,7, z lednové hodnoty 3,6 procenta. Inflace je tak nejrychlejší do března 2012, kdy dosáhla úrovně 3,8 procenta.
Lze očekávat, že v březnu inflace dále zrychlí. Od jara však její tempo bude postupně zvolňovat. V globální ekonomice totiž citelně sílí tlaky právě na zpomalování inflace, případně dokonce tlaky deflační. Ty pramení z poptávkového šoku, který způsobuje šíření koronavirové nákazy a opatření zaváděná v rámci boje s ní.
Cestování lidé omezují nejen z nařízení úřadů, ale i z vlastního popudu. Není jisté, jak a kam se bude nákaza dále šířit, takže mnozí lidé se pochopitelně zdráhají pořídit si letenku či zájezd i třeba do oblasti, kde infekce zatím rozšířena není. To cestovní kanceláře a prodejce letenek přiměje jít s cenou dolů. K tomuto tlaku na pokles ceny, který přichází z poptávkové strany, se nyní přidá tlak přicházející ze strany nabídkové – tedy citelný pokles cen ropy a pohonných hmot. Tento nabídkový tlak sice prodejcům zájezdů či letenek v situaci klesající poptávky usnadní život, avšak z makroekonomického hlediska a z perspektivy globální ekonomiky umocňuje již působící dezinflační tlak poptávkový. Sčítá se tedy efekt dvojího působení na pokles cen, včetně cen spotřebitelských v ČR. Proto je pravděpodobné, že inflace v ČR se po své zmíněné kulminaci bude k cíli České národní banky ve výši dvou procent navracet shora rychleji, než se dosud předpokládalo.
Pochopitelně, že poptávkový šok nakonec zasáhne ekonomiku šířeji, než jen v oblasti cestovního ruchu nebo mezinárodní přepravy, tyto segmenty jsou jen mezi „prvními na řadě“, pročež byly uvedeny jako příklad.
V únoru však v Česku nadále pokračoval silný cenový růst, neboť ekonomický dopad šíření koronaviru ani ropná cenová válka se pochopitelně ještě neprojevily. Zdražování táhly hlavně ceny bydlení. V této oblasti pokračuje citelný, takřka desetiprocentní růst cen elektřiny, ale projevuje se také lednové navýšení vodného a stočného, které rostou tempem zhruba pětiprocentním. Znatelně zdražují také nájmy, přibližně o čtyři procenta. Citelně ke zdražování přispěl také růst cen potravin, zejména vepřového, ovoce a cukru. U vepřového je důvodem epidemie afrického moru prasat. Ta v roce 2018 propukla v Číně a od té doby se šíří po Asii i Evropě. Nucené vybíjení chovů prasat snižuje dostupnost vepřového na světovém trhu a vede k růstu jeho ceny, a to právě i v Česku. U ovoce je důvodem zdražování loňská slabší úroda a u cukru loňské horší výnosy v rámci sklizně cukrové řepy. Významně v únoru zdražovaly také lihoviny, kvůli zvýšení spotřební daně. Růst spotřební daně z tabáku se projeví nejvýrazněji v březnu v dubnu, kvůli postupnému náběhu efektu daně a předzásobení se cigaretami ještě se starým kolkem.
Inflace bude od jara klesat. Za celý rok 2020 však vykáže úroveň 2,9 procenta. V případě výraznějšího poklesu cen pohonných hmot z důvodu probíhající ropné cenové války se celoroční inflace bude pohybovat kolem 2,5 procenta. Česká národní banka letos přistoupí ke snížení základních úrokových sazeb, ale nepůjde o tak masivní pokles úroků, jaký nyní předpokládá trh a jaký by mohla signalizovat nynější dramatická situace na světových trzích. (10.3.2020)