Tuzemský maloobchod vykázal v dubnu svůj nejhlubší meziroční propad minimálně od začátku tohoto tisíciletí, tedy za celé období od ledna 2001. Platí to jak pro maloobchod bez zahrnutí motoristického segmentu, tak pro ten, který jej zahrnuje. V případě maloobchodu bez zahrnutí motoristického segmentu propad činí 10,6 procenta. V případě maloobchodu se zahrnutím motoristického segmentu propad činí 21,2 procenta. Došlo tedy k prohloubení propadu také v porovnání s letošním březnem, kdy už byl pokles rekordní.
Důvodem historických propadů je pochopitelně šíření koronavirové nákazy a opatření zaváděná v rámci boje s ním. Nouzový stav trval po převážnou část měsíců března i dubna a podstatná část obchodů musela být ze zdravotních důvodů zavřená. Zvláště markantní je meziroční propad tržeb například v případě maloobchodu s oděvy či obuví, kde činí takřka přes 81 procent. Katastrofální byla v dubnu situace v segmentu ubytování, kde tržby poklesly meziročně o 95,5 procenta. Tržby se citelně propadaly ve všech klíčových maloobchodních segmentech s výjimkou e-shopů. Dokonce i prodej potravin a také zdravotnického či drogistického zboží v kamenných obchodech zaznamenal v dubnu meziročně propad. Zatímco ještě v březnu tyto prodeje rostly. Lidé se v březnu v obchodech těchto segmentů, které zůstaly otevřené, předzásobovali z důvodu obav z šíření nákazy. Nakupovali například trvanlivé potraviny či více utráceli za zboží typu dezinfekčních prostředků. V dubnu pak už tedy byli do značné míry předzásobeni. Nejvýraznějším tempem od listopadu 2004, takřka o 47,5 procenta, stouply v dubnu tržby zmíněným online obchodům a zásilkovým službám, kam se další část spotřebitelské poptávky přesunula z důvodu obavy lidí z nákazy a kvůli uzavření citelného podílu kamenných obchodů. Za letošní rok by online obchody mohly poprvé v historii dosáhnout celkového objemu tržeb ve výši 200 miliard korun, nebo se mu citelně přiblížit. V dubnu byly hity online nakupování dezinfekce, dětská pyžama a set-top-boxy. Za tato zboží lidé v českých e-shopech utratili meziročně o 500 až 800 procent více.
Za měsíc květen je třeba počítat se zmírněním propadu a dále s postupnou stabilizací situace v tuzemském maloobchodě. Po plném otevření ekonomiky se v některých spotřebitelských segmentech dostavuje částečný kompenzační efekt, kdy lidé nakupují zboží, které nemohli pořídit kvůli zavření obchodů. Takto však budou maloobchodníkům kompenzovat jen část ušlých tržeb, neboť například v případě zboží netrvanlivé povahy, třeba obědu v restauraci, není taková kompenzace příliš možná. Za celý letošní rok se pak tržby maloobchodu bez zahrnutí motoristického segmentu a za předpokladu, že nenastane další závažná vlna šíření nákazy, budou pohybovat meziročně kolem úrovně minus pěti procent.
Účast akcionářů na záchraně Smartwings zvyšuje pravděpodobnost, že stát aerolince pomoc poskytne
Letecká skupina Smartwings požádá stát o půjčku ve výši 900 milionů korun. Další zhruba miliardu korun by do firmy měli vložit její akcionáři. Valná hromada firmy se včera dohodla, že v případě dohody se státem budou záchranu firmy financovat všichni akcionáři. Zároveň byl schválen finanční model společnosti.
Pokud by vláda leteckého dopravce Smartwings takto podpořila, jednalo by se mimořádný krok, který však v současnosti není v ekonomicky vyspělém světě nijak ojedinělý. I v tradičních tržních ekonomikách typu USA, Austrálie, Německa, Itálie, Švýcarska, Rakouska či třeba Belgie příslušné vlády, případně centrální banky zvažují, nebo již přímo podnikají kroky k záchraně leteckých dopravců či výrobců letadel, ať už formou kapitálového vstupu, masivní finanční podpory či garance nebo zatraktivněním dluhu dané společnosti mezi soukromými investory.
Například v Německu stát zachraňuje nejen Lufthansu, ale také charterového leteckého dopravce. Na jeho záchraně se podílí celorepubliková vláda a spolkový stát Hesensko.
Rozhodnutí akcionářů Smartwings podílet se zmíněnou miliardou na záchraně dopravce zvyšuje šanci, že vláda pomoc poskytne. Při spoluúčasti akcionáři bude takový krok vlády politicky průchodnější a je možné, že záchrana už je předjednána a stát ji podmínil právě větším zapojením akcionářů.
Z principiálního hlediska pomoc Smartwings opodstatnění má. Koronavirová krize totiž není běžná očistná krize, není to krize tržní. Je to „státní krize“. Trh před ní fungoval, stát jej však „vypnul“, byť ze zdravotních důvodů. A dobře fungovaly také Smartwings – pravidelně dosahovaly zisku, což svědčí o jejich celospolečenské přínosnosti.
Při propuknutí koronavirové krize existovaly v zásadě dvě možnosti. Buď vláda ponechá trh, aby se novým podmínkám přizpůsobil. Aby se tedy přizpůsobil podmínkám „poloválečné“ situace koronavirové krize.
Nebo vytvoří iluzi, že trh nevypnula a že se v něm peníze točí dále. Trh se tedy nebude muset přizpůsobovat něčemu, co je stejně dočasné. Iluzi, že trh jede víceméně normálně dále, může vytvořit pouze právě stát. Na dluh. Nikdo jiný si nemůže půjčit tak levně a v takovém objemu. Takhle dnes prostě fungují mezinárodní finance.
Z hlediska daňového poplatníka je podstatné to, že výsledkem celé současné situace bude dluh tak jako tak. Zmíněné přizpůsobení trhu znamená to, že budou bankrotovat živnostníci, firmy i podniky, které v podmínkách „státní krize“ neobstojí. Budou tedy bankrotovat ti, včetně Smartwings, z jejichž hrubého zisku se platí třeba starobní důchody. Když zbankrotují, bude místo nich muset platit penze opět stát – tedy na dluh, protože stát sám žádné peníze nevydělává.
A v tom je pointa. Pro daňového poplatníka bude nakonec levnější dluh vzniklý vytvořením iluze nadále fungujícího trhu než dluh vzniklý hromadnými bankroty podnikatelů a firem. Proto je teď správná doba se zadlužit. Němci plánují růst veřejného dluhu z 60 na 75 HDP. Pokud ten český vzroste ze současných zhruba 30 na 45 procent, je to optimální řešení. Je třeba především zabránit vyhladovění podnikatelů a firem, na nichž je celá ekonomika tak či onak závislá.
Jestliže ovšem takto stát zabraňuje vyhladovění řadové OSVČ nebo třeba „pekaře na rohu“, principálně je správné, když už se rozhodl zachraňovat, pomoci také firmám typu Smartwings. Nebo snad má být Smartwings diskriminována oproti běžné OSVČ tím, že jde o velkou společnost?
Firmám typu Smartwings pochopitelně nemůže stačit záchrana v podobě Pětadvacítky nebo půjček z programů Covid. Smartwings je vysoce specifická firma, která prostě potřebuje vysoce specifický druh záchrany.
Měl by to však být trh, a nikoli úředník – ten který „vypnul“ trh –, kdo rozhodne o tom, zda má Smartwings dále přežit či ne. Za tím účelem je ovšem aerolince třeba pomoci do té doby, než bude trh opět uspokojivě fungovat a zákazníci na něm budou opět moci svým „hlasováním platební kartou“ určit, která firma či aerolinka přežije, a která nikoli.
Míra nezaměstnanosti rostla v květnu hlavně v Praze a na Karlovarsku, kvůli úbytku turistů a pendlerům
Míra nezaměstnanosti v květnu stoupla na 3,6 procenta, vyplývá z dnešních čísel Úřadu práce. Takováto úroveň míry nezaměstnanosti je až překvapivě nízká. Rostla hlavně v Praze a na Karlovarsku.
Jestliže navzdory propadu průmyslu, zahraničního obchodu či maloobchodu zůstala ke konci května míra nezaměstnanosti na úrovni 3,6 procenta – a je tedy suverénně nejnižší v celé EU – jedná se skutečně o nečekaně příznivý výsledek. V dalších měsících je ale třeba počítat se vzestupem míry nezaměstnanosti. V létě nejprve k úrovni pěti až šesti procent a v podzimních měsících pak ještě výše, v příštím roce pak potenciálně až k úrovni kolem deseti procent.
Zvláště markantní byl v květnu nárůst míry nezaměstnanosti v příhraničních okresech Sokolova, Chebu či Karlových Varů. Jde o okresy vyhledávané lázeňskými hosty nejen z Německa, kteří za normálních okolností hojně navštěvují léčebná či relaxační zařízení v Karlových Varech, Mariánských lázních nebo Františkových lázních. Na Chebsku, Karlovarsku, ale i v dalších příhraničních oblastech, jako je třeba Sokolovsko, se ve výrazné míře hlásili na úřadech práce pendleři, kteří z důvodu zavádění opatření pro boj s koronavirem přestali dojíždět za prací do Německa.
Citelněji narůstala v květnu míra nezaměstnanosti také v turisticky vyhledávaných místech, v čele s metropolí Prahou. Turistický ruch patří mezi sektory nejvíce zasažené omezeními zaváděnými v rámci boje proti šíření koronaviru.
Letos bude obsazenost kapacit v cestovním ruchu o desítky procent nižší, zejména pak v Praze či na Karlovarsku. S citelným propadem obsazenosti se budou muset smířit také třeba v oblasti Jizerských hor a Krkonoš. Nadprůměrný nárůst míry nezaměstnanosti, byť nižší než v Praze či na Karlovarsku, nastal v květnu proto také na Liberecku.
Celkový propad obsazenosti převážně menších a středně velkých ubytovacích kapacit typu hotelů činí v období od začátku letošního června do konce srpna v tuto chvíli celorepublikově zhruba deset procent, konkrétně 9,9 procenta. Vyplývá to ze statistiky společnosti Previo, kterou využívá i Czech Tourism. Statistika sleduje – a to i předstihově – obsazenost zejména menších a středně velkých ubytovacích zařízení v ČR, takže v některých oblastech obsazenost ještě nadhodnocuje. To se týká oblastí s relativně vyšším zastoupením velkých ubytovacích kapacit, což je případ třeba zmíněné Prahy nebo Karlových Varů.
Přitom česká metropole nyní podle zmíněné statistiky vykazuje takřka třicetiprocentní pokles obsazenosti (přesně se jedná o meziroční pokles o 29,7 procenta) a Karlovarský kraj na tom není o moc lépe (pokles o 28,4 procenta). Dvojciferný propad obsazenosti hlásí také kraje Liberecký (pokles o 22,3 procenta), Pardubický (taktéž pokles o 22,3 procenta) a Královéhradecký (o 10,8 procenta). Na území těchto krajů se nachází Krkonoše či Jizerské hory.
Pokles obsazenosti souvisí zejména s odlivem zahraničních hostů z důvodu omezení zaváděných v rámci boje s koronavirem. Projevuje se v něm také rušení velkých společenských a kulturních akcií typu filmového festivalu v Karlových Varech. Česká klientela není s to celorepublikově kompenzovat úbytek návštěvnosti zahraničních hostů. (5.6.2020)
