Meziroční propad tuzemského exportu činí za uplynulá tři čtvrtletí letošního roku 9,4 procenta. Pokud bychom takový propad vyhlíželi letos v lednu, budeme za katastrofisty. Pokud bychom jej vyhlíželi letos v dubnu, pak budeme celkem za optimisty.
Vzhledem k závažnosti koronavirové krize zkrátka nejde o žádnou tragédii. Tuzemský průmysl a také právě export, jehož výkonnost s tou průmyslovou poměrně úzce souvisí, se po první vlně pandemie začaly poměrně rychle zotavovat. Takže třeba průmyslová výroba letos v září byla svým objemem meziročně pouze o půldruhého procenta nižší. O tuzemskou průmyslovou produkci byl navíc v září solidní zájem také v zahraničí. Svědčí o tom meziroční nárůst nových zakázek právě ze zahraničí, který činil 7,3 procenta, což je nejvíce od dubna 2019. Při započtení zakázek z tuzemska vzrostl celkový objem nových zakázek tuzemskému průmyslu meziročně o 4,8 procenta, což je nejvíce od července 2019.
Silnou zahraniční poptávku po průmyslovém zboží z ČR potvrzují také zářijová čísla za zahraniční obchod. Stejně jako v případě průmyslu také ona překonala očekávání trhu. Přebytek vykázal úroveň 34,4 miliardy korun. To je historicky druhý nejvyšší přebytek zahraničního obchodu ČR v měsíčním sledování. Vysoký přebytek zahraničního obchodu je ovšem dán kromě sílící zahraniční poptávky po českém zboží také útlumem dovozu, který souvisí s ochromením dovozně náročné investiční činnosti v ČR. Toto ochromení je důsledkem koronavirové krize. Ve vysokém přebytku zahraničního obchodu se ovšem také odráží pokles cen ropy a ropných produktů, který v důsledku koronavirové krize celosvětově nastal. Ten způsobuje, že dovozci platí za ropný import celkově méně i při jeho meziročně stejném objemu.
Druhá vlna pandemie by navíc nemusela zahraničních obchod ochromit tolik jako vlna první, neboť klíčová odbytiště českého vývozu typu Německa nejsou nyní tak ekonomicky ochromena jako v době jarních karanténních uzavírek.
V absolutním vyjádření je letošní pokles export pokles zdaleka nejvýraznější v oblasti vývozu motorových vozidel, kde meziročně pokles za období leden až září přesahuje 133 miliard korun. Objem vývozu strojů poklesl ve stejném období o zhruba 35,6 miliardy korun. Elektrických zařízení jsme vyvezli o 18,5 miliardy méně, kovodělných výrobků o 16,5 miliardy méně a základních kovů pak o patnáct miliard méně.
Naopak, některé sektory propad vývozu tlumí. Třeba export počítačů a elektronických a optických přístrojů byl letos od ledna do září meziročně o takřka pět miliard korun objemnější. Vyvezli jsme také o zhruba 4,5 miliardy korun více potravin. Dále se celkem dařilo vývozu v oblasti zemědělství, dřevařského, nábytkářského a papírenského průmyslu, dále v oblasti průmyslu farmaceutického a také průmyslu oděvního.
Bitcoin už prolomil hranici 17 tisíc dolarů, stoupá k novému historickému rekordu – naposledy byl takto drahý počátkem ledna 2018. Svět se bojí inflace a zadlužování vlád, což bitcoinu nahrává
Nejrozšířenější světová kryptoměna bitcoin 17. 11. odpoledne středoevropského času, krátce před jednou hodinou, prolomila cenovou úroveň 17 tisíc dolarů za jeden kus. Celková tržní kapitalizace této kryptoměny tak nyní činí bezmála 316 miliard dolarů.
Bitcoin je nyní nejdražší od prvních lednových dnů roku 2018, kdy splaskávala bublina, která se na trhu s touto kryptoměnou utvořila na sklonku roku 2017. Na jejím vrcholu, před Vánoci roku 2017, se bitcoin prodával až za více než 19 665 dolarů. Ovšem ve své více než desetileté historii vykazoval bitcoin cenu v pásmu nad dnešní úrovní 17 tisíc dolarů pouze po několik dní. Až do dneška se vesměs jednalo právě výhradně o krátkou dobu na přelomu let 2017 a 2018. Bitcoin je tedy na dosah překonání cenového rekordu, ale také rekordu ve své tržní kapitalizaci. Její rekordní úroveň, 335 miliard dolarů, je již poměrně blízko její zmíněné dnešní úrovni, oněm takřka 316 miliardám.
Kryptoměnám v čele s bitcoinem nahrává extrémně expanzivní měnová politika světově významných centrálních bank v čele s americkým Fedem. Ty ji provádějí proto, aby tlumily neblahé ekonomické dopady šíření koronavirové nákazy a souvisejících protipandemických opatření.
V důsledku extrémně expanzivní měnové politiky bezpříkladně klesají dluhopisové výnosy. Celkový celosvětový objem dluhu, který vykazuje záporný výnos, se nyní nachází nejvýše v historii. Vyplývá to z ukazatele Global Negative-Yielding Debt Index, který sestavují společnosti Bloomberg a Barclays (viz graf níže). Daný objem nyní dosahuje hodnoty 17,05 bilionu amerických dolarů, přičemž dosavadní rekord z roku 2019 činil 17,04 bilionu. Za uplynulých osm měsíců se údaj více zdvojnásobil.
Záporný výnos dluhu znamená, že investor do příslušného dluhopisu získá k datu jeho splatnosti méně peněz, než za kolik jej koupil, a to po zahrnutí kuponu, tedy úrokových plateb. Dlužník – tedy emitent dluhopisu – tak dostává zaplaceno za to, že je mu možné peníze půjčit.
Záporný výnos nyní vykazují třeba i dvouleté dluhopisy řecké vlády. To znamená, že athénské vládě nyní mezinárodní investoři vlastně platí za to, že ji mohou na dva roky své peníze půjčit. Ještě před několika měsíci by bylo něco takového nemyslitelné.
Za znatelným nárůstem objemu dluhu, který vykazuje záporný výnos, stojí v současnosti zejména právě extrémně expanzivní měnová politika světově významných centrálních bank.
V důsledku růstu objemu aktiv, která nejen že nepokrývají inflaci, ale dokonce ani nezaznamenávají jakýkoli kladný výnos, stoupá mezi investory po celém světě sháňka po aktivech, která inflaci pokrývají, či jsou proti ní alespoň odolnější. Mezi ně patří například nemovitosti, ale také právě kryptoměny v čele s bitcoinem.
Bitcoinu a dalším kryptoměnám svědčí nejen samotná zmíněná extrémně expanzivní politika centrálních bank, jejímž klíčovým cílem je stlačování úrokových sazeb napříč ekonomikou, včetně tedy výnosů dluhopisů.
Tato měnová politika rovněž mezi řadou investorů vyvolává obavu z toho, že podnítí znatelné zrychlení inflace, a tedy že konvenční aktiva typu dluhopisů budou vůči inflačnímu znehodnocování ještě méně odolná než dnes. To proto, že stlačených úrokových sazeb – a tedy levného financování –využívají v historicky rovněž bezpříkladné míře vlády řady zemí světa, které svým ekonomikám poskytují masivní rozpočtové stimuly. Jejich výsledkem je poměrně dramatický nárůst veřejného zadlužení v poměru k hrubému domácímu produktu.
Na rozdíl od globální finanční krize před deseti lety není nyní, při globální pandemické krizi, kladen takový důraz na obezřetné rozpočtové financování a na rychlou pokrizovou konsolidaci dluhu. Tento posun je patrný ostatně i v Česku, kde letos schodek státního rozpočtu bude pravděpodobně zhruba dvojnásobný v porovnání s dosavadním rekordním schodkem, necelých 200 miliard korun, z roku 2009. Přitom v roce 2021 má být schodek státního rozpočtu podobně rozmáchlý jako letos, zatímco přes deseti lety, v roce 2010, už docházelo ke znatelné konsolidaci veřejného zadlužení ČR.
Mezi investory celého světa tudíž roste obava, že peníze z rozsáhlých stimulačních programů vlád se nakonec projeví silně inflačně. Tyto peníze totiž na rozdíl od peněz poskytovaných v rámci měnověpolitické stimulace centrálních bank již proudí přímo do ekonomiky.
Inflačně se navíc projeví pravděpodobně další prohlubování obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou, které nutí západní firmy přeorientovávat se na dražší práci a dražší dodavatele v oblasti mimo Asii. (17.11.2020)
