Veřejné zadlužení České republiky se daří držet víceméně stabilizované již sedm let. Potvrzují to dnešní čísla Českého statistického úřadu k dluhu a deficitu vládních institucí ve třetím loňském čtvrtletí. Dluh vládních institucí mezičtvrtletně klesl na 1783,5 miliardy korun. Jeho krátkodobé výkyvy však nejsou podstatné, jelikož odráží třeba jen časování splatností jednotlivých dluhopisů ČR či naopak jejich emisní kalendář.
Podstatné je to, že dluh se daří držet stabilizovaný už od roku 2012. Vždyť ve třetím čtvrtletí právě roku 2012 činil dluh 1798,4 miliardy korun a byl tedy o necelých patnáct miliard korun vyšší než dluh aktuální. Reálně, po započítání inflace a zohlednění inflačního znehodnocení měny, je však rozdíl ještě výraznější, neboť jedna koruna měla v roce 2012 vyšší kupní sílu, než má dnes. Na druhou stranu je pravda, že vláda tehdy emitovala vyšší objem dluhopisů, takzvaně „do rezervy“, než jaká byla potřeba jejího financování, neboť se v době vrcholící evropské dluhové krize obávala zhoršení podmínek na mezinárodních úvěrových trzích.
Nicméně už od prvního čtvrtletí roku 2012 až dosud se dluh v absolutním vyjádření ve čtvrtletním sledování pohybuje v hrubém pásmu od 1700 do 1950 miliard korun. Tato stabilizace dluhu je klíčovým důvodem jeho postupného poklesu relativně vůči hrubému domácímu produktu.
Vůči HDP byl loni ve třetím čtvrtletí veřejný dluh nejnižší za uplynulých deset let, neboť vykázal úroveň 32 procent. Nižší byl naposledy ve druhém čtvrtletí roku 2009, kdy dosahoval 31,6 procenta.
Vládě už tak nezbývá mnoho, aby veřejné finance zotavila na úroveň před úderem světové finanční krize v roce 2008. V tom je Česko v rámci ekonomicky vyspělého světa poměrně výjimečné. Například za EU jako celek platí, že v roce 2009 se dluh v poměru k HDP pohyboval kolem úrovně 70 procent, nyní je stále kolem úrovně 80 procent.
Ve druhém loňském čtvrtletí mělo Česko čtvrté nejzdravější veřejné finance v rámci EU, když dluh v poměru k HDP měly nižší pouze Estonsko, Lucembursko a Bulharsko. Uspokojivý stav veřejných financí oceňují mezinárodní investoři a ratingové agentury, což české vládě umožňuje půjčovat si na mezinárodních trzích velmi výhodně. V současné době má Česko nejlepší souhrnný rating mezi zeměmi bývalého východního bloku, předčí dokonce i méně zadlužené Estonsko a Bulharsko.
Koruna dnes ráno prolomila úroveň 25,20 vůči euru, poprvé od února 2018. Pomohla ji výraznější než předpokládaná inflace, ale i očekávání zítřejšího podpisu dílčí dohody USA a Číny
Koruna dnes brzy ráno středoevropského času zhodnotila na nejsilnější úroveň od 7. února 2018, když se euro prodávalo i za 25,197 koruny. Koruna tak poprvé za takřka dva roky prolomila úroveň 25,20 za euro. S výjimkou několika dní během právě prvního únorového týdne roku 2018 nebyla od ukončení intervenčního režimu České národní banky v dubnu 2017 koruna nikdy vůči euru tak silná jako právě dnes.
Devizoví obchodníci neztratili zájem o korunu ani po vyjádření Marka Mory ve včerejší večerní televizní debatě na ČT24. Viceguvernér České národní banky uvedl, že i když prosincová míra inflace překonala prognózu ČNB o tři desetiny procentního bodu a dostala se ještě výrazněji než v listopadu nad tříprocentní horní mez tolerančního pásma inflačního cílování, z hlediska centrální banky „se nejedná se o nijak dramatickou zprávu.“
Mora nicméně připustil, že během letošního roku může dojít k mírnému zvýšení úrokových sazeb. Trh zatím počítá v konsensu s tím, že je ČNB ponechá beze změny. Posilování koruny totiž samo o sobě představuje utahování měnových podmínek. Pokud však bude zahraniční ekonomické zotavování pokračovat, Mora si podle svých slov umí představit, že se bude přiklánět ke zvýšení úrokových sazeb. Na posledním, prosincovém měnověpolitickém zasedání ČNB Mora pro růst sazeb ruku nezvedl, učinili tak jen dva ze sedmi členů bankovní rady, a to Tomáš Holub a Vojtěch Benda.
Bezprostředním důvodem posilování koruny jsou zejména včerejší údaje ČSÚ k prosincové inflaci. Ta překonala očekávání trhu. Míra inflace v prosinci zrychlila na úroveň 3,2 procenta meziročně. Byla tak nejvyšší od roku 2012. Zdražování v posledních měsících roku 2019 bylo nejrychlejší za více než sedm let a se vstupem do roku 2020 se situace nezmění – citelný růst cen pokračuje, i kvůli zavedení spotřební daně z tabáku či alkoholu a dalším novoročním změnám, třeba úpravám cen elektřiny nebo vodného a stočného. Inflační tlaky silně podporuje stále poměrně vysoká jádrová inflace, v níž se zejména promítá citelný růst mezd. Nadále svižně rostou ceny bydlení, ale na vyšší úrovni zůstává také dynamika cen v oblasti energií, zejména zmíněné elektřiny, dále lihovin nebo některých potravin, jako je vepřové či cukr, což jsou tradičně kolísavé složky, které se neřadí do jádrové inflace.
Od Vánoc koruna posílila z úrovně 25,55 až na uvedenou úroveň kursu pod 25,20, tedy o více než 35 haléřů, neboli o bezmála 1,4 procenta.
Posilování koruny částečně odráží fakt, že část devizových obchodníků přisuzuje nyní vyšší pravděpodobnost už poměrně brzkému zvýšení úrokových sazeb ČNB. Podmínkou ovšem je, aby se nadále zlepšovaly mezinárodní ekonomické podmínky, a tedy zmírňovaly mezinárodní protiinflační tendence, působící i na korunu. Že by zmírňovat mohly, naznačuje uvolňování napětí ve vztahu USA a Íránu, ale také chystaný podpis dílčí obchodní úmluvy USA a Číny, k němuž by mělo dojít již zítra. (14.1.2020)
