Česko se v letošním prvním pololetí, v době vrcholící koronavirové krize, zadlužilo méně než země EU v průměru. Veřejný dluh v poměru k hrubému domácímu produktu narostl mezi druhým čtvrtletým roku 2019 a druhým čtvrtletím roku letošního z 32,6 na 39,9 procenta, tedy o 7,3 procentního bodu. Průměrně v EU přitom v témže období došlo k nárůstu o 8,1 procentního bodu.
Mezi prvním a druhým letošním čtvrtletím stoupl veřejný dluh ČR v poměru k hrubému domácímu produktu z 32,7 na zmíněných 39,9 procenta, tedy o 7,2 procentního bodu. Opět jde o nárůst zadlužení, který je v rámci EU podprůměrný, jelikož průměr činí 8,4 procentního bodu.
Nejvýraznější růst zadlužení vykázaly během vrcholné fáze koronavirové krize v rámci EU Belgie, Španělsko, Francie, Itálie a Slovensko. V těchto zemích narostl ve druhém čtvrtletí veřejný dluh v poměru k HDP o dvoucifernou hodnotu, a to jak v porovnání meziročním, tak mezičtvrtletním. Za zmínku ovšem stojí také takřka desetiprocentní nárůst veřejného zadlužení v poměru k HDP v Estonku, a to opět meziročně i mezičtvrtletně, nebo enormní nárůst zadlužení na Kypru, ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletně o 17,1 procentního bodu.
Česko tak zůstává jednou z nejméně zadlužených zemí EU. Kvůli koronavirové krizi sestoupilo ze čtvrtého na páté místo žebříčku nejméně zadlužených zemí EU, když se před něj dostalo Švédsko (ve druhém čtvrtletí mělo veřejný dluh k HDP na úrovni 37,1 procenta). Nadále před ČR zůstávají Bulharsko, Estonsko a Lucembursko. Estonsko představuje jedinou zemi EU, která vykazuje dluh v poměru k HDP pod úrovní dvaceti procent.
Reakce trhů na poslední debatu Trump–Biden je omezená: Trump se prý sice zlepšil, Bidenův náskok ale nedotáhne
Poslední předvolební debata kandidátů na úřad amerického prezidenta dnes nechává burzy a trhy v klidu. Nijak výrazně totiž nemění pravděpodobnost vítězství ani jednoho z kandidátů, plyne z dnešního vývoje obchodování. Analytici se shodují, že debata byla „civilizovanější“ než ta předešlá, avšak úřadujícímu prezidentu Donaldu Trumpovi to nebude stačit na to, aby dotáhl náskok demokratického rivala Joea Bidena. Biden dokázal být přesvědčivější v debatě o dopadech pandemie koronaviru a souvisejícím dalším balíkem rozpočtových opatření v USA. Volil ovšem často zbytečně sarkastický tón.
Dnešní reakce trhů a obchodníků s termínovými kontrakty nesignalizuje, že by se změnila Trumpova pravděpodobnost vítězství, která citelně pokulhává za Bidenovými šancemi. Trhy už započítaly nejistotu spjatou s prezidentskou volbou v USA, takže výraznější otřesy lze v souvislosti s kláním očekávat jen tehdy, pokud by se objevila nějaká zcela nečekaná zpráva či aféra, která by ještě mohla na poslední chvíli s očekávaným výsledkem zásadně zahýbat („říjnové překvapení“).
Trhy se nyní zaměřují hlavně na to, v jakém celkovém politickém ovzduší bude prezident – ať už Trump nebo Biden – vlastě vládnout. Pokud zvítězí Biden, avšak Senát zůstane republikánům, zatímco Sněmovna reprezentantů demokratům, faktická moc nového prezidenta měnit věci k obrazu svému zůstane citelně omezena. Pokud se však přelije „modrá vlna“, a demokraté ovládnou i Senát, přičemž udrží Sněmovnu, může to být z hlediska trhů nepříznivá zpráva, alespoň tedy po přechodnou dobu.
Získá-li totiž Biden Bílý dům na „modré vlně“, zmírní napětí mezi USA a EU (nikoli však mezi USA a Čínou) a zruší podstatnou část Trumpovy daňové reformy z roku 2017. Bohatším Američanům citelně navýší daně. Velké korporace mu jistě „povinně“ zatleskají také, ale své zisky budou dále – a o to sofistikovaněji – danit v k tomu určených rájích a skrze ještě spletitější struktury než doposud. Z vyššího daňového inkasa ovšem Biden pokryje část výdajů na dvoubilionový balík zelených opatření, zdravotnictví či dopravní infrastrukturu.
Trump by naopak rád daně dále snižoval. Pokud z takového snížení bude těžit převážně jen část veřejnosti, napjatá atmosféra v americké společnosti dále zhoustne. Bidenova daňová reforma by svým jednoznačným zatížením bohatších mohla na druhou stranu vyvolat ochromení investiční a obecně ekonomické aktivity v zemi a zejména pokles jejího inovativního potenciálu. Hrozbou je v případě Bidenova zvolení také nadměrný růst přerozdělování, které může Spojené státy nasměrovat po vzoru Evropy na cestu ekonomické stagnace až úpadku. Trump naopak neřeší zadlužení, které je hlubší a hlubší a představuje ve výhledu stěžejní problém, jemuž americká ekonomika čelí. Z hlediska určité „odzkoušenosti“ a „jistoty“ – ve smyslu toho, že už se ví, co čekat – představuje pro trhy a americkou ekonomiku nepatrně lepší volbu Trump, avšak rozdíl je těsný. Pokud by však měl zvítězit Biden na „modré vlně“, trhy jednoznačně preferují dosavadní trumpovský status quo.
Se splácením hypotéky lidem může mimořádně pomoci stát. O pomoc je však třeba zažádat
Příští týden končí po šesti měsících plošný odklad splátek úvěrů, včetně hypoték. Počínaje listopadovou splátkou musí dlužníci opět začít splácet. Banky dosud domácnostem schválily více než 341 tisíc žádostí o odklad splácení úvěru, vyplývá z nejnovějších dostupných dat České národní banky. Bezmála 181 tisíc těchto schválených žádostí se týká úvěrů zajištěných nemovitostí, takže právě i hypoték.
Lidé, kteří se kvůli splácení úvěru ocitnou v listopadu v potížích, by měli v prvé řadě jednat s bankou. Banky deklarují, že budou ke klientům vstřícné, takže by mělo být snazší než jindy domluvit se individuálně na novém splátkovém harmonogramu.
Pokud však něco takového nebude možné, může se klient obrátit na stát. Lidé, kteří se v důsledku druhé vlny covidové pandemie ocitnou ve finanční tísni, mohou stát požádat o dávku mimořádné okamžité pomoci. Jedná se o sociální dávku v hmotné nouzi. Ministerstvo práce a sociálních věcí jako jeden z důvodů poskytnutí této dávky nyní nově začlenilo právě také splátku hypotéky. Takže stát teď opravdu může žadateli na splátku hypotéky přispět.
Je samozřejmě třeba podat příslušnou žádost. O přiznání dávky rozhoduje Úřad práce ČR.
Zdražuje benzín i nafta. Některé čerpací stanice ale mohou během podzimní karanténní uzavírky ekonomiky finančně vykrvácet, po jarním „lockdownu“ jsou vyčerpané
Řidiči v ČR si opět sáhnou hlouběji do kapsy. V uplynulých sedmi dnech zdražil jak benzín, tak nafta, i když jen nepatrně. Průměrná cena benzínu Natural 95 se oproti situaci před týdnem zvýšila o dva haléře na litr a činí 27,97 koruny za litr. Benzín je tak nejdražší od druhé poloviny srpna. Nafta nyní stojí 27,11 haléře za litr, tedy též o dva haléře více než před týdnem.
V příštím týdnu lze v ČR očekávat stagnaci cen pohonných hmot. Ceny ropy na světových trzích totiž v tomto týdnu poklesly, a to kvůli obavám z pomalejšího než předpokládaného zotavování čínské ekonomiky, která je klíčovým tahounem globální poptávky po ropě. Obchodníkům s ropou na klidu nepřidává ani opětovně se zhoršující pandemická situace v Evropě, kde dochází ke zpřísňování karanténních opatření, což je případ také České republiky. Dalším důvodem poklesu cen ropy jsou náznaky, že kartel OPEC začne těžit více ropy už v lednu 2021. Nicméně podstatná část obchodníků s ropou stále věří, že kartel ponechá současná přísná omezení těžby v platnosti i po značnou část příštího roku.
V horizontu dvou až tří týdnu pak v ČR může nastat citelnější zlevňování pohonných hmot. K němu by vedlo ochromení silniční dopravy, podobné tomu, které nastalo v době jarní karanténní uzavírky tuzemské ekonomiky, kdy poptávka po pohonných hmotách klesala zhruba o třicet procent. Nyní však jsou čerpadláři finančně vyčerpaní a druhou vlnu pandemie v rozsahu vlny první by někteří z nich nepřežili. Čerpací stanice na jaře musely na citelné snížení poptávky po pohonných hmotách reagovat ponížením svých marží. Takže vznikl tlak na pokles cen pohonných hmot. Ten ještě umocnil dramatický propad cen ropy na světových trzích.
Ten se však nyní nekoná. Riziko karanténních opatření, která snižují poptávku po ropných produktech, se totiž nyní z globální perspektivy týká převážně „jen“ Evropy, což z hlediska obchodníků s ropou nepředstavuje dostatečnou hrozbu. Jinde ve světě se zdá být výhled poptávky po ropných produktech příznivější. Navíc optimismus vhání obchodníkům s ropou do žil také chování jednotlivých členů kartelu OPEC a dalších klíčových těžařů ropy, kteří dodržují poměrně striktní limity těžby, na nichž se přelomově dohodli na jaře. Přestože se množí zmíněné spekulace, že razantní škrty v těžbě vydrží kartelu jen do konce letošního roku.
Podle mezinárodního srovnání, platného pro říjen, je benzín aktuálně levnější než v Česku tradičně v Bulharsku či Rumunsku, avšak také opět v Polsku. Ve Slovinsku je nyní cenově srovnatelný. V Maďarsku, na Slovensku, v Rakousku, v Chorvatsku a také tradičně v Německu či v Itálii je dražší. Nafta je levnější než v ČR v zemích, jako je opět Bulharsko či Rumunsko. V Polsku je cenově srovnatelná se situací v ČR. Ve Slovinsku, v Rakousku, na Slovensku, v Maďarsku, Německu, Chorvatsku či Itálii je cena nafty vyšší než v ČR. (23.10.2020)
