Komentář Lukáše Kovandy: Česko zažívá inflační šok, inflace může stoupnout až na 5 %

Srpnová inflace vyráží dech. Poprvé od listopadu 2008 překonává v meziročním vyjádření hranici čtyř procent. S velkým přehledem tak překonává všechny expertní odhady a předpoklady, včetně toho České národní banky.
Koruna v reakci citelně zpevňuje, na 25,25 za euro, tedy na nejsilnější úroveň od propuknutí pandemie loni v březnu. Trh totiž nyní oznámení dechberoucí inflace sází na ještě razantnější utahování šroubů měnové politiky ČNB. Její bankovní rada zasedá koncem září a pak letos ještě dvakrát. Je pravděpodobné, že na každém z těchto jednání dojde ke zvýšení základní úrokové sazby ČNB o 0,25 procentního bodu. Ke konci roku by tak základní sazba měla činit 1,50 procenta. Rozšíří se tak úrokové nůžky mezi ČR a eurozónou, což právě výrazně zatraktivňuje českou měnu v očích mezinárodních investorů a devizových obchodníků. Nelze vyloučit, že alespoň na jednom z letošních zasedání bankovní rada navýší základní sazbu dokonce o 0,5 procentního bodu. Základní úrok tak může letošní rok zakončit dokonce i na úrovni 1,75 procenta. Před pandemií činil nejvýše 2,25 procenta.
Za výraznější než očekávané meziroční zdražování může zejména citelný růst cen bydlení. I kvůli dramatickému zdražování stavebnin stoupá totiž nejen cena nájemného, ale také cena výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytů. Zdražuje rovněž voda, resp. vodné a stočné. Dramaticky zdražují pohonné hmoty, o takřka 20 procent oproti loňskému srpnu. Za ně může nárůst cen ropy na světových trzích, ale také navyšování marží a zisků čerpacích stanic v ČR na úkor motoristů. Za růst cen ale mohou také potraviny, které v uplynulých měsících zatím k výrazně inflačnímu vývoji příliš nepřispívaly. Citelně roste například cena másla, meziročně o více než deset procent. Znatelně zdražuje pivo, tabák a zelenina. Projevuje se růst cen obalových materiálů či mezd, což je patrné v případě piva, ale také vzestup spotřební daně, což je zase případ tabáku.
V srpnu pokračovala ve svém ostrém tempu jádrová inflace, kterou pohání růst výdělků. Ten byl razantní už před pandemií, ale během ní zase tolik nepolevil. Letos ve druhém čtvrtletí pak mzdy v očištění o inflaci rostly nejvýrazněji minimálně od roku 1997. Tento extrémní růst byl dán nejen poníženou základnou loňského roku, ale i tím, že stát na dluh během pandemie masivně zachraňoval zaměstnanost. A tím, že programy typu Antivirus přispívaly na mzdy zaměstnanců, kteří by jinak byli propuštěni. Navíc stát ve druhém čtvrtletí 2021 mimořádně odměňoval zdravotníky, což pomohlo nafouknout mzdovou bublinu. Proto nelze čekat, že jádrová inflace v srpnu polevila.
Do konce letošního roku vykáže tempo růstu spotřebitelských cen hodnotu čítající meziročně ještě výrazněji převyšující čtyři procenta a dosahující až pěti procent. Nastane inflační šok. V příštím roce však již bude tempo inflace zvolňovat. Česká národní banka se však již letos snaží a bude snažit, aby se vyšší tempo inflace, pohybující se výrazně nad dvouprocentní inflačním cílem, zásadněji nepřeneslo do inflačních očekávání a mzdového vyjednávání. Proto právě pravděpodobně na každém ze zbývajících tří řádných zasedání bankovní rady ČNB dojde ke zvýšení základní sazby o 0,25 procenta, přičemž nelze vyloučit, že na jednom z jednání by se sazba zvýšila i o 0,5 procenta.
Češi zatím inflaci plošně nevnímají v té míře, v jaké se její úder ve skutečnosti dostavuje nebo ještě dostaví. Z více důvodů. Zaprvé, inflace se zatím tolik netýkala většiny potravin, což je položka, na jejíž cenový vývoj jsou obzvláště citliví. Světové ceny potravin ale poměrně dramaticky rostou, takže zdražení nakonec nemine ani Česko. Již nyní jsou přitom obavy Čechů z inflace blízko historického maxima. Po zdražení potravin mohou toto maximum snadno překonat. Čeká nás v tomto smyslu opravdu horký podzim. I proto, že právě během podzimu dojde k faktickému navyšování cen energií pro domácnosti, elektřiny či plynu. To je další položka, na jejíž cenový vývoj jsou Češi enormně citliví. Cena stavebnin roste sice dramaticky, ale přece jenom, za cihly, na rozdíl od rohlíků nebo účtů za elektřinu, naplatíme každý den nebo každý měsíc. Na vývoj ceny stavebnin zkrátka nejsou Češi tak citliví jako na ceny potravin nebo energií. Mnozí staví třeba jen jednou za život. Navíc výstavbu třeba rodinného domku lze odložit, třeba i o celé roky. Nákup jídla nebo platbu za energie lze odložit jen stěží. Rostoucí cena stavebnin ale přispívá k dalšímu vzestupu cen nemovitostí. Jenže cenový vývoj nemovitostí se v plné míře nepromítá ve výpočtu spotřebitelské inflace, neboť pořízení nemovitosti je statisticky zohledněn spíše jako investice než spotřeba. Takže z tohoto hlediska růst cen stavebnin ve spotřebitelské inflaci plně zachycen není. Zdražování jídel v restauracích je sice nepříjemné, ale Češi mohou takovou konzumaci snadno omezit a vařit si doma (což se mnozí během pandemie opět naučili). Případně mohou konzumaci v restauraci zcela vypustit. Zdražování v restauracích je navíc jen zlomkem celkového zdražování, celkové inflace, takže proto se může zdát, že není v inflaci zahrnuto zcela. A lidé na něj nejsou tak citliví. Spotřebitelský koš určený pro výpočet inflace je prostě jen statistický konstrukt. Něco jako průměrné mzda. Té, jak známo, výdělky zhruba dvou třetin lidí nedosahují. Většina populace tak může pociťovat výraznější zdražování, než jaké statistici naměří dle metodiky, dle níž inflaci sledují. Stejně jako má většina populace nižší mzdu, než je ta průměrná, jak ji měří dle své metodiky statistici.
 
Důchody budou kvůli rychlejší inflaci vyšší, než se dosud myslelo, a to o 805 korun
Valorizovaná složka se zvyšuje z necelých 460 na více než 505 korun.
Inflace v ČR nečekaně rapidně zrychluje. Výrazněji, než se předpokládalo. Dramaticky zdražují například stavebniny, ale také ojetiny, pohonné hmoty, služby, jídlo v restauracích. Na podzim zdraží elektřina či plyn, ale také mnohé potraviny, roste cena nemovitostí i bydlení. Ale také stoupá třeba cena piva či tabáku.
Přitom míra růstu spotřebitelských cen vstupuje do vzorečku pro výpočet zákonně valorizovaných důchodů. Z důvodu vyšší než očekávané inflace tak letos valorizovaná složka bude činit podle nejnovějších dat ministerstva práce a sociálních věcí průměrně 505 korun. Tuto částku dnes potvrdila také ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. O tolik tedy bude valorizován průměrný starobní důvod. To je o více, než se donedávna čekalo. Platilo totiž, že důchody se budou valorizovat průměrně pouze o 458 korun.
Vzhledem k tomu, že důchodci budou nad rámec valorizace dostávat od příštího roku již chválených 300 korun, celkově si polepší o více než osm stovek. A nikoli jen o necelých 760 korun, jak se dosud mínilo.
Průměrná výše starobního důchodu tedy v příštím roce poprvé v historii překoná psychologickou hranici 16 tisíc korun.
 
Čerpací stanice nezohlednily letní propad cen ropy, pohonné hmoty zdražují  
Pohonné hmoty v Česku mírně zdražují, přičemž čerpací stanice si navyšují své marže a zisky na úkor motoristů. Pohonné hmoty cenově víceméně stagnují od poloviny července, přičemž ovšem na trhu s ropou mezitím nastal propad, kdy barel Brentu zlevnil v řádu několika dolarů. Tento pokles tuzemské čerpací stanici do svých cen převážně nepromítly, a to ani přesto, že koruna vůči dolaru je nyní oproti prázdninovým kursovým hodnotám silnější. Čerpadláři tak svoji neochotu jít s cenou dolů tedy nemohou příliš svádět ani na kurs koruny. Zpevňování koruny vůči dolaru by mělo nahrávat zlevnění pohonných hmot v ČR.
Čerpací stanice se zkrátka snaží „zahojit“ po pandemické krizi, během níž mnohé z nich finančně těžce krvácely. Zároveň jejich zákazníci jsou „udoláni“ každodenními zvěstmi o zdražování všeho možného, od ojetin, přes stavebniny nebo elektřinu až po služby, jídla v restauracích nebo pivo. Takže ačkoli ropy se momentálně žádná inflace netýká, protože naopak spíše zlevňuje, čerpací stanice následují cenovou politiku, jako kdyby i právě ropa zdražovala.
Ropa se cenově níže než třeba v červenci drží kvůli obavě trhů z dalšího šíření delta mutace covidu. Zároveň těžaři sdružení v kartelu OPEC a jejich spojenci v čele s Ruskem minulý týden stvrdili, že v říjnu souhrnně navýší těžbu o 400 tisíc barelů denně. Navýšení těžby ovšem za současných podmínek představuje rozhodující tlak na cenu ropy, a to tlak působící ve směru jejího zlevňování.
Pohonné hmoty budou proto v příštích sedmi dnech v Česku mírně zlevňovat, a to v rozsahu do deseti haléřů na litr. Zlevní i v dalších zemích, do nichž často cestují čeští řidiči. Benzín nyní natankují levněji než v Česku ve Slovinsku, v Maďarsku, v Polsku a tradičně v Rumunsku a Bulharsku. V Rakousku je cena benzínu srovnatelná. Na Slovensku, v Chorvatsku, v Německu, v Itálii či Řecku je pak benzín dražší.  Naftu natankují čeští řidiči levněji opět v Bulharsku a Rumunsku. Srovnatelné ceny se dočkají v Polsku. V Rakousku, na Slovensku, v Maďarsku, ve Slovinsku, v Německu, v Itálii i v Řecku je pak její cena vyšší. Cenu nafty v ČR snižuje letošní snížení spotřební daně z ní.
 
Mladí lidé přestávají věřit bitcoinu, objevují kouzlo stabilnějších investic typu zlata
Salvador jim zatím důvěru nevrací.
Bitcoin už mladé lidi tolik netáhne. Vadí jim značná nestabilita jeho cenového vývoje, jakou lze pozorovat i právě v těchto hodinách, v souvislosti se zaváděním bitcoinu jako zákonného platidla v Salvadoru.
Vyplývá to z šetření, které mezi takzvanými mileniály a zástupci Generace Z uskutečnila britská státní mincovna, Royal Mint. Dvě třetiny respondentů, lidí narozených v roce 1980 a později, se od bitcoinu odvrací. Stejně tak narůstá jejich nedůvěra k takzvaným „memovým akciím“. To jsou akcie, které popularizuje třeba virální kampaň na sociálních sítích, i když k tomu třeba ani není fundamentální důvod, tedy objektivní ekonomické, finanční či investiční opodstatnění.
Podle šetření Royal Mint se mladí lidé stále častěji uchylují k tradičnějším druhům investic, jako jsou ty do zlata. Bitcoin se na svém historickém cenovém rekordu, přes 65 tisíc dolarů za kus, ocitl letos v polovině dubna. Od té doby se mu již nedaří cele znovuzískat ztracené cenové pozice. „Memové ackie“ zase slavily svůj dosavadní vrchol popularity letos začátkem roku. Tehdy se do popředí zájmu investorů, často právě mladých lidí, dostaly akcie upadajícího řetězce prodejen s videohrami GameStop. Virální kampaní na sítích vyhnali jejich cenu do výšin, takže připravili o stovky milionů dolarů i zavedené hráče z Wall Streetu, kteří spekulovali na další pád akcií GameStopu.
Dnes 8. 9. se bitcoin opět citelně propadá, podobně jako včera. Bezprostředním důvodem jsou především technicko-organizační problémy se zaváděním kryptoměny jako oficiálního, zákonného platidla ve středoamerickém Salvadoru. Dalším pak obava ze dřívějšího než dosud předpokládaného zpřísňování měnové politiky světově významných centrálních bank v čele s americkým Fedem. Omezení přísunu nových ultralevných peněz na trhy, jež by v důsledku zpřísňování nastalo, obecně podvazuje poptávku po rizikovějších aktivech právě typu kryptoměn.
 
Češi neutrácí tolik, jak se čekalo
I když mají díky snížení daně více peněz a současně se bojí inflace, jejich výdaje zaostávají za očekáváním.
Lidé v Česku v červenci navýšili své maloobchodní útraty méně, než se čekalo, meziročně pouze o 3,1 procenta, očištěně o 5,5 procenta. Bez očištění se čekal růst o 4,9 procenta. O bezmála desetinu se zvýšily tržby za nepotravinářské zboží. Výdaje ze potraviny byly prakticky stejné jako loni v červenci.
Češi tedy stále nakupují to, co si během pandemie odpírali ať už kvůli uzavřeným obchodům nebo z důvodu tvorby opatrnostních rezerv pro případ snížení příjmu nebo propuštění.
Jejich útraty zaostávají za očekáváním navzdory letošnímu snížení daně ze mzdy v podobě takzvaného zrušení superhrubé mzdy. Výdaje pokulhávají za předpoklady také i přesto, že spotřebitelská inflace je výrazná a dále zrychlí. Češi sice sdílí z dlouhodobého hlediska poměrně velmi značnou obavu z inflace, avšak vyhlížené zdražování je zatím nepobízí k maloobchodním nákupům tolik, jak by se čekalo.
V červenci navyšovali své výdaje hlavně z elektroniku, mobily, tablety či notebooky. Výrazně více než před rokem utráceli také za pohonné hmoty, zejména ovšem z důvodu jejich citelného meziročního zdražení, nikoli z důvodu vyššího nakupovaného objemu benzínu či nafty.
Spotřeba domácností letos i tak bude jedním z tahounů ekonomiky. Což se ovšem nedá říci o tu část výdajů domácností, která se týká automobilů a jejich oprav. Z důvodů celosvětové k přepravní krize a prodlouženým dodacím lhůtám nových aut, ale i u důvodu horší dostupnosti ojetin, je výkon automobilového segmentu spotřeby poměrně slabý a k tahounům ekonomiky patřit letos nebude.
 
V Česku lze u jedné z bank konečně opět spořit za více než procento ročně
Banky budou zvyšovat své úroky na vkladech i nadále, v souvislosti se zvyšováním sazeb ČNB.
Čeští střadatelé si mohou konečně uložit své peníze tak, aby jim vynášely více než jedno procento ročně.  Trinity Bank již podruhé během jednoho měsíce zvedá sazbu na spořicím účtu. Nabízí nyní svým klientům spoření s úrokovou sazbou 1,08 procenta ročně. Jedná se o momentálně nejvyšší sazbu, která je na spořicích účtech v ČR k mání. 
Úroková sazba přesahující jedno procento se vztahuje na vklady do sto tisíc korun. Částka nad sto tisíc korun je u Trinity Bank i nadále úročena sazbou 0,58 procenta ročně, která platí už od srpna s garancí do konce roku. 
V Česku v současnosti není jiná banka, která ba na spořicím účtu nabízela úrok přes jedno procento. V příštích týdnech a měsících lze ale předpokládat, že některé další, zejména menší banky budou Trinity Bank následovat. Sama Trinity Bank pak dost možná své sazby ještě zvýší. Umožní jí to měnová politika České národní banky. 
Guvernér Jiří Rusnok minulý týden v rozhovoru s autorem textu pro TV Nova uvedl, že si umí představit, že zvedne ruku pro zvýšení základní úrokové sazby na každém ze tří letošních zbývajících řádných měnověpolitických zasedání bankovní rady. Pokud se připojí dostatečný počet Rusnokových kolegů z bankovní rady, což je poměrně pravděpodobné, vystoupí základní sazba ČNB ještě letos z nynější 0,75 nejspíše na 1,50 procenta. Takový růst sazeb by umožnil jít bankám v ČR na spořicích účtech s úroky dále nahoru.
 
Zdraží auta i pivo ještě více?
Cena hliníku vyskočila nejvýše za patnáct let, kvůli převratu v Guineji.
Termínové kontrakty na dodání hliníku dnes při obchodování v Číně zdražily nejvýše od roku 2006. Na desetileté maximum se pak hliník dnes dostal na burze v Londýně. Důvodem je politický otřes v africké Guineji, která patří k vedoucím světovým vývozcům bauxitu, z něhož se hliník získává.
V západoafrické zemi probíhá pokus o vojenský puč, který ohrožuje dodávky bauxitu zejména do Číny. Guinejský bauxit představuje více než polovinu veškerých dovozů bauxitu do Číny. Burzovní obchodníci se obávají, že omezení dodávek do Číny může způsobit závažný výpadek v produkci hliníku, který by vedl na již tak napjatém trhu k dalšímu růstu jeho ceny.
Hliník se využívá při výrobě například součástek do automobilů nebo plechovek na nápoje. Například i čeští výrobci piva často zdůvodňují zdražování baleného chmelového moku růstem cen obalových materiálů. Dovoz hliníkových polotovarů z Číny do Česka se ale do loňska podílel na celkovém dovozu hliníku do ČR jen necelými čtyřmi procenty. EU ovšem loni zavedla až 48procentní prozatímní clo na dovoz hliníkových výlisků z Číny. Letos v dubnu stanovila toto clo až na 46,7 procenta. Důvodem je to, že se v EU stále prodávají čínské hliníkové výrobky za uměle nízkou cenu, což poškozuje unijní výrobce.
Hliník však letos zdražil na londýnské burze o zhruba čtyřicet procent. Ve spojení se cly, která EU uvaluje, tak takový růst cen může vést k citelnému zdražování hliníkových výrobků v EU. To by dále přispělo k celkové vlně zdražování vstupních materiálů, která v Česku momentálně pomáhá zadělat na dost možná nejvýraznější spotřebitelskou inflaci, až čtyřprocentní, od roku 2008.
 
Elektřina v Německu je nejdražší v dějinách. Znamená to velký problém i pro český průmysl
Tuzemská průmyslová výroba dopadla v červenci o něco lépe, než se čekalo. V očištěném vyjádření vzrostla meziročně o sedm procent. Skončilo tak období dvojciferného meziročního růstu průmyslové produkce, které trvalo letos od března do června. Bylo výsledkem extrémně ponížené srovnávací základny loňského roku, kdy v právě v měsících březnu až červnu na tuzemský průmysl nejtíživěji dolehla propuknuvší pandemie. Například největší tuzemské automobilky se tehdy dobrovolně rozhodly přerušit výrobu. Aby tak omezily šíření nákazy. Zároveň si byly vědomy zhoršené odbytové situace v zemích, jako je Německo a Čína, jejichž poptávka je pro český vývoz určující, ať už přímo či nepřímo.
Průmysl v současnosti čelí úplně jiné výzvě než loni. Zatímco loni pandemie způsobovala poptávkovou krizi, danou například omezením prodeje automobilů, letos se stupňují potíže na nabídkové straně. Obnovená poptávka tak naráží na nedostatečnou nabídku, jež je výslednicí „zúžených hrdel“ mezinárodní výroby komponent a mezinárodní přepravy. Zároveň dramaticky zdražují ceny vstupů. Německé automobilky Daimler a Volkswagen varují, že nedostatek čipů, takzvaný „čipový hladomor“, může přetrvat až do roku 2023. To fatálně ohrožuje výrobu také třeba v automobilce Škoda Auto. Navíc dochází k dramatickému růstu cen energií. Evropě tak hrozí i „plynový hladomor“. Omezení dodávek zemního plynu z Ruska způsobuje jeho prudké zdražování na evropském velkoobchodním trhu, letos o více než 170 procent.  Růst cen plynu zásadně přispívá ke zdražování velkoobchodní elektřiny. Jednotlivé zdroje energie jsou totiž cenově provázány, takže zdražování jednoho vytváří tlak na zdražování jiného, který může sloužit jako náhražka. Cena velkoobchodní elektřiny v Německu tak 6. 9. vystoupala na historický rekord až 91 eur za megawatthodinu. Český trh s elektřinou je s tím německým těsně propojený, takže zdražování na německém trhu s elektřinou je nepříznivou zprávou i pro české průmyslníky. Další náhražkou plynu je uhlí. Zvýšení poptávky po něm umocňuje růst cen emisních povolenek EU. Ty si musí evropské uhelné elektrárny či teplárny kupovat, aby mohly za využití uhlí vyrábět elektřinu, resp. teplo. Podle analýzy Bank of America zdražování energií v Evropě jen tak neskončí. Hovoří pro něj i faktory probíhajícího přechodu na obnovitelné zdroje nebo ukončování provozu jaderných bloků nebo uhelných elektráren nejen v Německu.
Růst cen vstupů, komponent a energií představuje pro český průmysl klíčovou výzvu pro příští měsíce. Přidává se domácí faktor silného tlaku na růst mezd, který je výsledkem zvýšených inflačních očekávání. Vůči němu ale může zakročit Česká národní banka zvýšením své základní úrokové sazby. Nelze tak vyloučit, že základní sazba ještě letos vzroste ze stávající úrovně 0,75 na 1,50 procenta. To pro průmyslové podniky bude znamenat ztížený přístup k financování.
Ceny velkoobchodní elektřiny v Německu se 6. 9.  dostaly na historický rekord (zdroj: Bloomberg)
(10.9.2021)