Provizorium by ochromilo hlavně investice státu.
Česku hrozí v roce 2021 rozpočtové provizorium. Stávající návrh státního rozpočtu pro příští rok totiž stále nemá ve Sněmovně zajištěný dostatečný počet hlasů. Komunisté svůj souhlas podmiňují desetimiliardovým škrtem v chystaných armádních zakázkách. Právě oni zdvihají možnost provizoria stále častěji. O provizoriu ovšem hovoří také opozice. A to zejména v kontextu nutnosti stávající návrh rozpočtu přepracovat. Časově omezené provizorium, trvající třeba jeden měsíc, je podle opozice, či alespoň její části, pořád menším zlem než katastrofálně špatný rozpočet, který vláda pro příští rok připravila.
Návrh rozpočtu nezahrnuje dvě zcela zásadní věci: druhou vlnu pandemie koronaviru a předminulý týden schválený daňový balíček. To jsou tak závažné věci, že by k přepracování opravdu vést měly. Přepracování ovšem znamená razantní navýšení schodku plánovaného pro příští rok. Česká národní banka počítá ve své aktuální prognóze s letošním propadem ekonomiky o 7,2 procenta, zatímco návrh rozpočtu staví na předpokladu poklesu pouze o 6,6 procenta. V příštím roce centrální banka vyhlíží růst pouze 1,7 procenta, kdežto návrh rozpočtu staví na předpokladu, že ekonomika přidá 3,9 procenta. Přitom při prosazení daňového balíčku v podobě, jak jej schválila Sněmovna, by se schodek rozpočtu navýšil z navrhovaného údaje 320 miliard korun na 410 miliard. Dalších 40 miliard manka by přitom způsobil právě popsaný horší než předpokládaný ekonomický vývoj. To znamená, že vláda by realisticky měla navrhovat schodek nikoli 320, ale 450 miliard korun. Pokud tedy počítá s tím, že daňový balíček projde v podobě schválené Sněmovnou.
Na rozpočtové provizorium by došlo tehdy, pokud vláda nynější rozpočet neprosadí. A pokud jej bude muset přepracovat. V takovém případě by se výdaje státu řídily podle rozpočtu minulého roku. Konkrétně by se každý měsíc uvolnila jedna dvanáctina loňských výdajů. To se týká i výdajů na mzdy a důchody. Většina výdajů by tak byla provozního rázu, stát by v provizoriu investoval jen minimálně. Provizorium by také omezilo přísun peněz z evropských fondů. To vše v době, kde jsou veřejné investice státu pro výkon ekonomiky důležitější než jindy, neboť soukromé investice firem a podniků jsou kvůli koronavirové nejistotě ochromené. Navíc v době, kde je kvůli konci programového období EU nutné evropské peníze čerpat rychleji.
V režimu rozpočtového provizoria Česko fungovala v letech 1999 a 2000, za vlády premiéra Miloše Zemana. Tehdy ovšem provizorium nenarušovalo právě třeba čerpání evropských peněz, neboť Česko ještě nebylo členem EU.
Hypotéky přestávají zlevňovat
Právě teď tak může být pro pořízení hypotéky vůbec nejpříhodnější doba, vakcína je bude totiž zdražovat.
V listopadu přistoupily ke zlevnění hypoték již jen dvě z tuzemských bank, a to Equa Bank a Moneta Money Bank. Banka Creditas své hypoteční sazby dokonce zvýšila. Doba koronavirového zlevňování hypoték je u konce.
Zřetelně to signalizuje vývoj „ceny peněz“. Například desetiletý úrokový swap je momentálně nejvýše od první poloviny března. To znamená, že bankám zdražují zdroje, kterými hypotéky kryjí. Na maximu za celé období od první poloviny května je nyní dále výnos z desetiletých vládních dluhopisů ČR. Pro banky tak dává stále menší smysl hypotéky dále zlevňovat: jednak jim zdražují vlastní zdroje, jednak je stále atraktivnější zhodnocovat prostředky skrze investice do bezpečných vládních dluhopisů.
Za růstem úrokových sazeb zmíněných swapů či dluhopisů je zejména naděje vkládaná do brzkého vyvinutí již stoprocentně účinné a široce dostupné koronavirové vakcíny. Vyvinutí takové látky by znamenalo postupný konec současného stavu, kdy je kvůli karanténním a protipandemickým opatřením ekonomika u nás i v zahraniční ochromena. Ruku v ruce s příznivější vyhlídkou se již nyní vrací očekávání rychlejšího ekonomického růstu české i zahraničních ekonomik, což podněcuje vzestup inflačních očekávání, a tedy také právě úrokových sazeb. Mezinárodní investoři také vyhledávají rizikovější aktiva, takže klesá jejich zájem o investice například právě do českých vládních dluhopisů. Výnos těchto dluhopisů tak roste.
Je tak pravděpodobné, že hypotéky v Česku už příliš zlevňovat nebudou a že v první půli příštího roku začnou zase zdražovat. V průměru se jejich sazba nyní pohybuje kolem dvou procent. Nelze sázet na to, že by klesla pod svoji rekordně nízkou úroveň z roku 2016, kdy v průměru byly hypotéky k mání za méně než 1,8 procenta. Kdo tedy vyčkává s tím, že by hypotéky mohly ještě výrazněji zlevnit, nejspíše už se nedočká.
Zlevňující hypotéky ale nyní pohání enormní zájem o koupi nemovitosti. I kvůli dostupným hypotékám tak reality v Česku dále zdražují, meziročně až o desítky procent.
Lidé v Česku do realit zhusta investují ještě i z jiných důvodů, než jsou levné hypotéky. Uvědomují si, že v době nízkých úrokových sazeb je výnos z nemovitostí, ročně třeba kolem čtyř nebo pěti procent, ještě lákavější alternativou. Také se obávají výraznější inflace, kterou v nadcházející době může způsobit expanzivní politika vlád i centrálních bank. Peníze uložené v nemovitostech jsou před inflací chráněny lépe než ty uložené na spořícím nebo termínovaném účtu. Koronavirus také umocnil zájem Čechů o chaty a chalupy, které představují stále vítanější únik nejen před ruchem velkoměsta, ale také před jeho novým rizikem, tím pandemickým. Někteří se také obávají ztráty zaměstnání v nadcházející době, případně zhoršení své finanční situace, a tedy toho, že by jim banka nemusela již hypotéky poskytnout – chtějí to tedy stihnout ještě, než se tak stane. V neposlední řadě zájem o reality podněcuje letošní uvolnění podmínek České národní banky pro poskytování hypoték a rovněž letošní zrušení daně z nabytí nemovitosti.
Nejlevnější hypotéky na českém trhu
(v %, pětileté fixace, k 2. 12. 2020):
Fio banka 1,58
mBank 1,64
UniCredit Bank 1,69
Sberbank, Equa, Moneta 1,89
Air Bank 1,99
(3.12.2020)
