Čísla k zemědělské produkci ČR v letošním třetím čtvrtletí potvrzují její nelichotivé příznaky. Zároveň však naznačují některé trendy, které, budou-li trvalejší povahy, tuzemskému zemědělství mohou z jeho nynějšího zmaru alespoň částečně pomoci.
Stěžejním problém českého zemědělství je jeho přílišná orientace na produkci a zejména vývoz s nízkou přidanou hodnotou (např. prasat) při současném neadekvátně vysokém dovozu s vyšší přidanou hodnotou (např. vepřového). Tato strukturální nerovnováha je hlavním důvodem prohlubujícího se schodku zemědělského zahraničního obchodu.
Příznivým znakem tak je to, že ve třetím letošním čtvrtletí došlo v případě skotu k meziročnímu růstu dovozu živých jatečných zvířat, a to o 1900 kusů neboli 21,1 procenta. Česko je dováželo zejména ze Slovenska. Navýšil se také dovoz živých prasat, a to meziročně o 25 400 kusů neboli 4,5 procenta. Přebytek z obchodu s živými prasaty se přitom meziročně snížil.
Pokud má dojít k snížení schodku zemědělského zahraničního obchodu, je žádoucí právě přeorientování na vyšší vývoz s vyšší přidanou hodnotou a současně vyšší dovoz s nižší přidanou hodnotou, tudíž z tohoto hlediska byl vývoj ve třetím čtvrtletí poměrně příznivý.
Současně se zlepšila záporná bilance u pohybu přes hranice u hovězího masa. Hlubší schodek však vykázal obchod s vepřovým a drůbežím. V případě vepřového ale došlo k výraznějšímu nárůstu vývozu, a to o 17,5 procenta, než dovozu, který vzrostl jen o 2,3 procenta. Jedním z důvodů slabšího nárůstu dovozu je ovšem poměrně vysoká srovnávací základna. I tak však vývoj v obchodu s vepřovým vykazuje některé příznivější známky právě v kontextu žádoucího přeorientování tuzemského zemědělství – a zemědělského zahraničního obchodu – na produkci s vyšší přidanou hodnotou.
I díky vyšší orientaci na produkci a zejména vývoz s vyšší přidanou hodnotou – tedy například na vývoz masa namísto živých zvířat – by letos měl být schodek zahraničního zemědělského obchodu nižší než loni. Zemědělský svaz ČR jej odhaduje na 41 miliard korun, zatímco loni deficit představoval rekordních 47,2 miliardy. Klíčovou příčinou schodku je již delší dobu vysoký schodek u masa, zejména vepřového.
Česká ekonomika podala ve třetím čtvrtletí nad očekávání dobrý výkon, úder ale může přijít teď. První vlnu pandemie ovšem ČR zvládla dobře jak epidemiologicky, tak ekonomicky
Česká ekonomika v třetím letošním čtvrtletí podala nad očekávání dobrý výkon. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. V porovnání s druhým čtvrtletím si polepšila o 6,2 procenta, zatímco analytici v souhrnu počítali s růstem spíše jen v okruhu úrovně pěti procent. Rovněž meziroční propad ekonomiky byl v měsících červenci až září mělčí, než se čekalo. Výkon ekonomiky totiž ve třetím kvartále klesl meziročně o 5,8 procenta, zatímco analytici předpokládali propad kolem úrovně sedmi procent.
Předběžné údaje jsou ovšem zatíženy značnou mírou nejistoty a mohou se ještě poměrně výrazně měnit, v rozsahu do jednoho procentního bodu oběma směry. I tak je nepochybné, že Česko v první vlně koronavirové pandemie obstálo nejen epidemiologicky, ale také ekonomicky. Během celého třetího čtvrtletí se podařilo udržet velmi nízkou míru nezaměstnanosti, suverénně nejnižší v zemích EU, přičemž nárůst veřejného zadlužení byl v rámci EU podprůměrný. I když tedy byly statisíce pracovních míst spolufinancovány „na dluh“, tento dluh narostl v poměrně přijatelné míře.
K oživení ekonomické aktivity došlo poměrně rychle po uvolnění restriktivních omezení souvisejících s jarní první vlnou pandemie, a to jak v oblasti výroby, tak spotřeby.
Bohužel, druhá vlna pandemie může na Česko dolehnout tíživěji nejen z hlediska epidemiologického, ale také ekonomického. Po vzepětí třetího čtvrtletí tedy bude následovat ekonomický pokles posledních tří měsíců letošního roku. Česká ekonomika tak letos klesne výrazněji, než se – z dnešního pohledu optimisticky – předpokládalo ve třetím čtvrtletí. Pokles nebude činit šest procent, ale minimálně osm procent.
Při zvláště tíživém průběhu druhé vlny pandemie je třeba počítat až s propadem kolem deseti procent. Aby ovšem došlo ke dvoucifernému propadu, muselo by během listopadu či prosince dojít k ochromení také průmyslové výroby, ať už v ČR nebo v zemích našich klíčových obchodních partnerů v čele s Německem. Toto riziko nyní každým dnem stoupá.
Češi budou před letošními Vánocemi muset počítat s nejslabší korunou za posledních šest let. Slabá koruna jim zdraží vše, od elektroniky po ovoce
Koruna vůči euru povážlivě slábne. Pokud za předvánoční období budeme považovat už dobu od začátku listopadu, slabší byla česká měna v předvánočním čase naposledy v roce 2014. Češi tedy budou muset před letošními Vánocemi čelit nejméně výhodnému kursu své měny za posledních šest let. A možná bude ještě hůře.
Slábnutí koruny se předně už nyní projevuje i tak, že Čechům kvůli nevýhodnému kursu zdražuje zboží ze zahraničních e-shopů. Následně se slabší koruna propíše také do vyšších cen v e-shopech tuzemských, které pochopitelně také z podstatné míry prodávají dovážené zboží, například elektroniku.
Klíčovým důvodem slábnoucí koruny je zejména to, že druhá vlna koronavirové pandemie se už závažně přelévá také do zemí, které představují klíčová odbytiště českého exportu, jako je Německo.
Německá kancléřka Angela Merkelová po středečním jednání s hlavami šestnácti německých spolkových států jednoznačně deklarovala, že i náš západní soused nyní čelí druhé vlně pandemie. Zároveň vyhlásila cíl snížení společenského setkávání lidí, kteří spolu nesdílejí domácnost, o 75 procent.
Karanténními opatřeními jsou v Německu dotčeny zatím zejména sektory turistického ruchu, gastronomie nebo kultury. Pokud by si však boj s druhou vlnou vyžádal plošnější uzavírku nejsilnější evropské ekonomiky, včetně třeba i jen částí jejího průmyslu, ochromí to český vývoz do Německa. Toto ochromení, k němuž snadno může dojít ještě před Vánoci, by tím pádem samozřejmě ochromilo i českou ekonomiku, zejména pak tuzemské vývozce. Horší kondice českého exportu následně vytvoří další tlak na oslabení koruny. Nelze tedy vyloučit ještě další oslabení koruny.
Čechům tak ještě do Vánoc může i poměrně citelně zdražit dovážené zboží od zmíněné elektroniky po oděvy, ale také třeba importované ovoce nebo zelenina.
Koruna, jež je nyní v podstatě nejslabší od letošního května, když se euro prodává za 27,4 koruny, by však neměla trvaleji oslabit nad úroveň kursu 28 korun za euro. V takovém případě by se totiž zřejmě do situace vložila Česká národní banka a prodejem části svých obřích devizových rezerv by kurs koruna stabilizovala pod úrovní kursu 28 korun za euro. Obavy z pádu koruny někam k úrovni třicet korun za euro jsou tedy neopodstatněné. (30.10.2020)
