Čínské akcie dnes svým citelným růstem podpořily příliv poměrně optimistické nálady na světové trhy. Klíčový ukazatel čínských akcií, Šanghajský kompozitní index, si připsal 5,7 procenta, nejvíce od roku 2015. Vyhoupl se tak na své dvouleté maximum. Obrat obchodů na burzách v Šanghaji a Šen-čenu dosáhl úrovně půldruhého bilionu jüanů, a byl tak nejvyšší za uplynulých pět let.
List China Securities Journal v úvodníku svého dnešního vydání zásadně povzbudil optimismus na čínských trzích, jelikož uvedl, že dobrá kondice čínských akciových trhů je pro zotavení ekonomiky po koronavirové krizi důležitější než kdykoli v minulosti. List vydává mediální skupina China Fortune Media, založená státní tiskovou agenturou Nová Čína. Stanoviska listu tak představují silné vodítko při posuzování ekonomických záměrů a priorit čínské komunistické strany. Akcioví investoři v Číně nyní ve zvýšené míře sázejí na to, že Peking podpoří další růst cen akcií v zemi.
Stanovisko listu dále aktivizovalo drobné čínské investory, kteří zodpovídají za zhruba 80 procent všech obchodů na čínských burzách. Již několik dní vládne v Číně optimismus, že tamní ekonomice se daří zvládat koronakrizi lépe než kterékoli jinde ve světě. To poskytuje optimismu investorů základ, který pak státní média přiživují. Zároveň však mají situaci pevněji v rukou než v letech 2014 a 2015, kdy podobně zažehly optimistickou náladu na trzích. Výsledkem tehdy ovšem bylo dramatické splasknutí akciové bubliny, k němuž došlo v roce 2015. Peking, zdá se, se z pět let starého fiaska poučil a přes optimistická stanoviska svých hlásných trub pouští do ekonomiky podpůrnou likviditu stále poměrně kontrolovaně a opatrně.
Silný růst čínských akcií poskytl vzpruhu trhům po celém světě. Ukazatel světových akcií, MSCI World Index, se dostal nejvýše od začátku června. Americký převážně technologický trh Nasdaq se dnes právě i díky čínskému optimismu vyhoupl na svůj historický rekord. Index Standard & Poor’s 500, klíčový ukazatel amerických akcií, si pravděpodobně připíše pátý růstový obchodní den v řadě.
Běloši v USA vymírají rychleji, než se čekalo, i kvůli „smrti ze zoufalství“, uvádí Brookings Institution. Menšinu představují třeba i v New Yorku, už od příští dekády mohou být menšinou celonárodně
Rasové a etnické složení populace USA vykazuje ještě výraznější diverzitu, než se dosud předpokládalo. Tempo růstu této diverzity je v porovnání s prognózami zároveň rychlejší. Vyplývá to z červencové analýzy Brookings Institution, zpracované na základě nově zveřejněných údajů Amerického úřadu pro sčítání lidu.
Podle analýzy bude období let 2010 až 2020 prvním desetiletím v dějinách USA, kdy dojde k poklesu početního stavu bělošské populace. V letech 2010 až 2019 byl populační růst USA tažen výhradně rasovými a etnickými minoritami, které zajistily populační přírůstek v řadě států, měst i okrsků USA, kde by jinak došlo k úbytku, způsobeném vymíráním bělošského obyvatelstva.
Ještě v roce 1980 tvořilo bělošské obyvatelstvo takřka 80 procent populace USA. V roce 2019 se podle uvedené analýzy daný podíl snížil na 60,1 procenta. Za stejnou dobu z menšin nejvýrazněji vzrostl podíl Američanů latinskoamerického a hispánského původu, z 6,5 na 18,5 procenta, a Američanů asijského původu, z 1,8 na takřka šest procent. Podíl černošského obyvatelstva stoupl z 11,5 na 12,5 procenta.
V roce 2019 už bělošské obyvatelstvo představovalo menšinu ve 27 za sta největších městských aglomerací USA, včetně New Yorku, Los Angeles, Washingtonu či Miami. Tyto aglomerace se tak přidaly k aglomeracím Dallasu, Atlantě či Orlanda, v nichž bělošské obyvatelstvo představovalo menšinu už při dosud posledním sčítání lidu v roce 2010.
Ještě výraznější je pokles podílu bělošského obyvatelstva v nejmladších věkových skupinách. Ve věkové skupině do 16 let vykazovali v roce 2019 zástupci bělošské populace nižší než padesátiprocentní podíl, a to poprvé v historii USA.
Celonárodní úbytek bělošského obyvatelstva USA postupně akceleruje od roku 2016. V roce 2019 už v meziročním vyjádření dosáhl úrovně takřka čtvrt milionu osob. Z důvodu nárůstu svého početního stavu před rokem 2016 tak za období let 2010 až 2019 vykazuje bělošská populace úbytek 16,6 tisíce osob. Ještě v desetiletí předchozím, v letech 2000 až 2010, však zaznamenala přírůstek, a sice bezmála 2,8 milionu osob. V letech 1990 až 2000 přírůstek činil dokonce 6,4 milionu osob, v osmdesátých letech šlo o 7,9 milionu osob a v sedmdesátých letech dokonce o 11,2 milionu osob.
Pokud letošní sčítání lidu v USA potvrdí trend zachycený analýzou Brookings Institution, půjde o první sčítání lidu od toho historicky prvního, provedeného roku 1790, kdy početní stav bělošské populace v USA nevzroste. Navzdory úbytku bělošské populace v letech 2010 až 2019 se početní stav obyvatelstva USA ve stejném období zvýšil o takřka dvacet milionů osob, přičemž za polovinu tohoto nárůstu zodpovídá populační expanze Američanů latinskoamerického a hispánského původu.
Úbytek bělošského obyvatelstva nastává s osmiletým předstihem oproti demografickým prognózám zpracovaným na základě posledního sčítání lidu. Tyto prognózy přitom počítaly s tím, že celonárodně se v USA bělošská populace stane menšinou v roce 2045. Nyní tedy nelze vyloučit, že běloši budou v USA menšinou již v příští dekádě, tj. během třicátých let.
Klíčovými důvody dřívějšího nástupu tohoto úbytku je výraznější pokles počtu dětí narozených bělošským ženám, což je opožděný důsledek finanční krize doby před deseti až dvanácti lety, a také nárůst úmrtnosti bělošského obyvatelstva, způsobený často předávkováním léky v souvislosti s takzvanou smrtí ze zoufalství.
Seznam zatím Google nijak neohrožuje, nůžky v mobilním vyhledávání se v ČR nepřivírají. Evropská komise sice Google před dvěma lety rekordně pokutovala, ale její další kroky jsou bezzubé
Tuzemský vyhledávač Seznam v uplynulých měsících nenarušil dominantní postavení konkurenčního Googlu. A to navzdory tomu, že Google, resp. jeho mateřská společnost Alphabet, musí v zemích Evropského hospodářského prostoru (tedy zemích EU a dále na Islandu, v Norsku a v Lichtenštejnsku) od 1. března letošního roku umožňovat v rámci svého operačního systému Android výběr mezi několika konkurenčními vyhledávači, včetně právě českého Seznamu.
Díky svému vítězství v příslušné aukci získal vyhledávač Seznam v Česku a na Slovensku možnost od 1. března figurovat v nově prodaných mobilních telefonech a dalších zařízeních se systémem Android společně se dvěma dalšími jako alternativní vyhledávač k dominantnímu Googlu.
O alternativní vyhledávače však uživatelé nejeví přílišný zájem. V březnu a v dubnu Seznam podle agentury Bloomberg nezaznamenal ani jedno stažení svého vyhledávače, v květnu jich bylo méně než tisíc. Nůžky mezi oběma vyhledávači, které se rozevírají postupně od roku 2014 (kdy Google v ČR jako v poslední zemi Evropského hospodářského prostoru pokořil místní jedničku, právě Seznam, se tedy nepřivírají. Podobně dopadají další alternativní vyhledávače, například DuckDuckGo, Givero, nebo Info.com.
V jednotlivých zemích Evropského hospodářského prostoru se nabídka alternativních vyhledávačů různí. Takže například zatímco vyhledávač Seznam získal k uvedenému datu 1. března možnost být dostupný v zařízeních s Androidem v Česku a na Slovensku, americký vyhledávač DuckDuckGo, kladoucí zvláštní zřetel na soukromí uživatele, získal ke stejnému datu možnost figurovat jako alternativa hned ve všech zemích Evropského hospodářského prostoru.
Navzdory své širší přítomnosti v rámci Evropského hospodářského prostoru však DuckDuckGo nedopadl o nic lépe než Seznam. Podle Bloombergu mu možnost figurovat jako alternativa ke Googlu nepřinesla v prvních třech měsících po zmíněném 1. březnu žádné nové uživatele.
Zástupci alternativních prohlížečů ze situace viní zejména nefunkční regulaci Evropské unie. Evropská komise před dvěma lety uložila Googlu, resp. Alphabetu, rekordní pokutu ve výši 4,3 miliardy eur a nařídila americké společnosti, aby ukončila praxi „přibalování“ vyhledávacích a prohlížecích aplikací k systému Android. Google, resp. Alphabet, reagoval tak, že výrobcům mobilních telefonů začal zpoplatňovat získání licence k využití Androidu. Navíc se právě od letošního 1. března rozhodl zavést možnost výběru alternativní vyhledávací aplikace. Uživatelé tak mají po zakoupení nového zařízení při jeho prvním zapnutí – a pouze při něm – možnost volby z celkem čtyř vyhledávačů. Další tři vyhledávače figurují v daném období – se čtvrtletní periodicitou – jako alternativy na základě vítězství v aukci; kdykoli si uživatel vybere alternativní vyhledávač, tak tento vyhledávač platí Alphabetu, resp. Googlu, částku odpovídající čtvrté nejvyšší aukční nabídce.
Evropská komise totiž při pokutování Alphabetu, resp. Googlu, před dvěma lety ponechala do značné míry na této společnosti, jak své jednání v praxi napraví. Ta ale postavení svého vyhledávače ještě upevnila: v květnu před dvěma lety, před udělením pokuty, měl podíl na trhu mobilního vyhledávání v Evropě čítající 97 procent, v květnu letošního roku to bylo ještě nepatrně. (7.7.2020)
