Čínská ekonomika ve druhém letošním čtvrtletí rostla nejpomalejším tempem minimálně od roku 1992, kdy tamní statistici se čtvrtletním sledováním národohospodářského výkonu začali. V souladu s očekáváním trhu si polepšila meziročně o 6,2 procenta. Zvolnila tedy tempo růstu z prvního čtvrtletí, kdy stoupla meziročně o 6,4 procenta.
Klíčovým důvodem zpomalení je probíhající obchodní válka se Spojenými státy. K té ovšem dochází na pozadí již déle probíhající zásadní transformace poměrně značně zadlužené čínské ekonomiky z hospodářství zaměřeného primárně na vývoz na hospodářství založené mnohem více na spotřebě domácího obyvatelstva. Tato transformace, stejně jako značný dluh čínské ekonomiky jako celku (součet dluhu vlády, podniků a domácností), dosahující v souhrnu zhruba 300 procent hrubého domácího produktu země, by čínskou ekonomiku tak jako tak zpomalovaly, i kdyby žádné obchodní válce nečelila.
Nová čísla zvyšují tlak na čínské úřady, aby provedly dodatečná stimulační opatření jak v oblasti rozpočtové, tak měnověpolitické.
V dubnu Čína vykázala rapidní zpomalení dynamiky svého vývozu. Situaci ještě zhoršilo zavedení nové sady cel na čínský dovoz ze strany Spojených států, k němuž se administrativa prezidenta Donalda Trumpa uchýlila v první polovině května. To vše v době, kdy globální ekonomika celkově tak jako tak již ochabovala. Výsledkem byl další varovný pokles zakázek pro čínské vývozce.
Čínské úřady během dubna a května nebyly s to na zhoršenou situaci adekvátně reagovat, například podněcováním veřejné investiční činnosti. V červnu však v této oblasti došlo k jistému zlepšení, neboť se zásadně zvýšil objem nových zakázek ve stavebnictví a zrychlila se emise vládních dluhopisů. To signalizuje, že i objem prostředků na infrastrukturní výstavbu je na vzestupu.
I tak je však otázkou, zda investice z veřejných zdrojů budou stačit na to, aby kompenzovaly ztrátu dynamiky investic sféry soukromé.
Podmínky v čínském průmyslu stále naznačují zlepšování, nicméně jde o zlepšování stále méně přesvědčivé. Průmyslníci navíc v Číně čelí sílícím deflačním tlakům, což jen zvyšuje pravděpodobnost hospodářskopolitické stimulace. Pravděpodobný je nyní zásah v měnověpolitické oblasti v podobě dalšího snížení rezervních požadavků bankám, které by mělo usnadnit přístup podniků k úvěru.
Čínské úřady nadále předpokládají letošní růst v pásmu od šesti do 6,5 procenta, spíše však bude blíže spodní mezi tohoto pásma. Zpomalení růstu čínské ekonomiky o jeden procentní bod vede ke zpomalení české ekonomiky o zhruba 0,3 procentního bodu, vyplývá z modelu České národní banky. Čínské zpomalení tedy nepříznivě dolehne i na Česko. Už na něj ostatně doléhá. Nejvýraznějším příkladem poslední doby je vývoj tržeb automobilky Škoda Auto.
Mladoboleslavská automobilka v prvním pololetí dodala zákazníkům bezmála 621 tisíc vozů, což je meziročně o 4,9 procenta méně. Důvodem byl čtvrtinový pokles prodeje na největším trhu, právě v Číně. Na ostatních trzích odbyt automobilky o 1,6 procenta vzrostl.
Historický propad poptávky Číňanů po autech, první za posledních dvacet let, se pochopitelně netýká jen škodovek. Naopak, více jsou zasaženi sami čínští výrobci aut. Ze zahraničních automobilek ovšem propadem trhu trpí zvláště Volkswagen, matka Škody Auto. V letošním roce se obecně prodeje automobilů v Číně propadnou zřejmě o dalších zhruba pět procent.
Oslabená čínská poptávka, daná zmíněným zpomalováním tamní ekonomiky, podle všeho přetrvá i do dalších měsíců, což pro mladoboleslavskou automobilku není dobrá zpráva. Maloobchodní prodej aut sice v Číně v červnu poprvé za uplynulý více než rok meziročně vzrostl, ale růst byl dán spíše jen masivním, až padesátiprocentním zlevňováním prodejců, kteří se potřebovali zbavit zásob.
V podstatné části Číny totiž od začátku letošního července platí nová, přísnější emisní kritéria, takže prodejci se zbavovali vozů, které už je nesplňují.
Přísnější emisní kritéria a nejistota a zpomalování čínské ekonomiky, jež jsou do značné míry způsobeny obchodní válkou s USA, jsou klíčovými důvody historického slábnutí poptávky Číňanů po autech.
Home Credit má se vstupem na burzu nejvyšší čas. Varováním je mu rozhodnutí pivovaru AB InBev, matky budějovického Samsona
Skupina Home Credit, jeden z největších světových poskytovatelů spotřebitelských půjček, se chystá na burzu. Ráda by akcie své stoprocentní dcery HCBV upsala na hongkongské burze, a získala tak od investorů v přepočtu minimálně takřka 23 miliard korun. Má to však háček. Podmínky na globálních akciových trzích nejsou bez mráčku. A může se hodně rychle zatáhnout. Však sama Home Credit, většinově vlastněná skupinou PPF, upozorňuje, že rozhodnutí jít na burzu ještě může změnit, právě i z důvodu zhoršených tržních podmínek.
Bezprostředním varováním je páteční rozhodnutí největšího světového pivovaru Anheuser-Busch InBev, který v Česku vlastní ztrátový budějovický pivovar Samson. Pivovarnický gigant, celosvětově známý svými značkami jako Stella Artois nebo Corona, se rozhodl odložit primární úpis akcií vlastní asijsko-tichomořské divize, Budweiser Brewing Company APAC. K ní mělo dojít právě na hongkongské burze. Plán počítal s tím, že vstupem na burzu získá Budweiser Brewing Company APAC bezmála deset miliard dolarů, což by z něj dělalo celosvětově největší letošní primární úpis. Byl by to zhruba desetkrát větší primární úpis, než jaký plánuje Home Credit. Největším letošním primárním úpisem akcií tak zůstává ten, který v květnu podnikl Uber, čímž od investorů získal 8,1 miliardy dolarů.
Tempo primárních úpisů zpomaluje. Zatím se jich podle dat Bloombergu letos celosvětově uskutečnilo 654, přičemž upisované firmy získaly od investorů zhruba 83 miliard dolarů. To je méně než polovina sumy získané v rámci primárních úpisů za celý rok 2018 a rovněž 2017. Anheuser-Busch InBev zdůvodnil rozhodnutí zatím svoji asijskou dceru na burzu nevyslat „převažujícími podmínkami na trhu“.
Globální ekonomika letos zpomaluje z důvodu obchodní války Spojených států s Čínou či kvůli zpomalování čínské ekonomiky. Světově významné centrální banky chystají uvolnění měnových podmínek. Pivovar Anheuser-Busch InBev se zřejmě rozhodl vyčkat, zda měnověpolitické uvolnění v režii nejvýznamnějších centrálních bank poskytne trhům trvalejší vzpruhu. Pokud ne, zůstává vstup jeho dcery na burzu dále ohrožen, stejně jako vstup dcery Home Creditu na stejný parket.
Trump cenu bitcoinu nakonec přece jenom srazil. Část investorů se lekla, že by jej mohl zakázat
Bílý dům se dosud debatě o bitcoinu a kryptoměnách v podstatě vyhýbal. To se ale změnilo koncem minulého týdne. „Nejsem fanoušek bitcoinu ani jiných kryptoměn,“ svěřil se prezident Donald Trump na svém twitterovém účtu. „Nejsou to peníze, jejich hodnota vysoce kolísá a nejsou ničím podloženy,“ polemizoval dále. Navíc podle něj podněcují nezákonné jednání, jako je například obchod s drogami.
S cenou bitcoinu nejprve Trumpovy poznámky prakticky nepohnuly. Během víkendu se však cena nejrozšířenější kryptoměny nakonec přece jenom poměrně citelně propadla. Až pod úroveň 10 tisíc dolarů za kus, kde se ocitla poprvé od začátku července.
Trump by se o bitcoinu zřejmě ani nezmiňoval, ale kritiky se dopustil v rámci širšího výpadu proti virtuálním měnám, jak o nich hovoří, zejména pak proti měně libra. Její spuštění v příštím roce iniciuje Facebook v rámci konsorcia dalších partnerů, jako je Visa, MasterCard nebo Uber.
Jestliže se chce Facebook stát bankou, musí podle Trumpa požádat o standardní bankovní licenci a následně tedy podléhat všem příslušným regulacím, jako ostatní banky. Jedinou skutečnou měnou je dle něj ve Spojených státech dolar. Dolar prý s přehledem dominuje mezi měnami všude ve světě a navždy tomu tak i zůstane.
Víkendový propad ceny bitcoinu má spíše než přímo Trump na svědomí debata, kterou jeho tweet rozpoutal a která se od té doby odehrává hlavně na sociálních sítích. Týká se toho, zda prezident může bitcoin či jinou kryptoměnu zakázat. Jeden z argumentů zní, že jej zakázat nelze, neboť bitcoin je kód, tudíž by zákazem pošlapal první dodatek ústavy Spojených států o svobodě projevu. Jelikož zákaz kódu je vlastně zákazem slova, tedy pošlapáním svobody slova.
Trump však zřejmě může občanům USA zapovědět obchodování s bitcoinem či jinou kryptoměnou, jak tak učinil letos v lednu v případě venezuelské krypotoměny petro. O její rozšíření usiluje venezuelský režim prezidenta Nicoláse Madura, se kterým je Trumpova administrativa „na kordy“.
Zřejmě to byla právě až debata o možném zákazu bitcoinu, spíše než samotný citovaný Trumpův tweet, která některé z investorů vylekala natolik, že se kryptoměny zbavili, čímž srazili její cenu. (15.7.2019)
