ČNB přistoupila k dalšímu zpřísnění úvěrových podmínek, primárně těch na hypotečním a potažmo nemovitostním trhu. Zvýšila sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 1,75 procenta, a to s platností od 1. ledna 2020. Banky tedy budou muset odkládat stranou opět o něco objemnější prostředky do jakési povinné finanční rezervy pro špatné ekonomické časy. Rezerva bude v těchto zlých časech zase rozpouštěna. Tato sazba nyní činí rovné jedno procento, ale už od 1. ledna 2019 se zvýší na 1,25 a v červenci příštího roku pak na 1,5 procenta. Nástroj proticyklické kapitálové rezervy může využít kterákoli ze zemí Evropské unie. Momentálně si prostřednictvím této rezervy ale prostředky stranou odkládají banky jen ve třech dalších zemích Evropské unie, a sice ve Švédsku, na Slovensku a v odcházející Británii. Všechny ostatní státy EU nyní aplikují nulovou sazbu proticyklické kapitálové rezervy. Od přelomu roku a dále v roce 2019 ovšem její kladnou nenulovou úroveň začne uplatňovat Bulharsko, Dánsko, Francie, Irsko a Litva. Česká republika však bude mít příští rok druhou nejvyšší sazbu proticyklické rezervy v EU, po Švédsku.
Ukončení programu odkupu aktiv ze strany Evropské centrální banky je pro českou ekonomiku převážně pozitivní zprávou
Oznámené ukončení nákupů dluhopisů ze strany Evropské centrální banky je pro českou ekonomiku převážně pozitivní zprávou. Jde o první krok vstříc znormálnění měnové politiky eurozóny, s níž je česká ekonomika obchodně i finančně silně propojená.
Dlouhodobě výrazně odlišný vývoj měnové politiky v obou ekonomických celcích skýtá svá rizika. Jedno z nich, to klíčové, představují již nyní celkem doširoka rozevřené nůžky mezi základní úrokovou sazbou České národní banky a základní sazbou Evropské centrální banky. Rozpětí mezi sazbami je nejvyšší od listopadu 2001. Za jistých podmínek může vést k nežádoucímu posilování české koruny.
Současně také přispívá ke zvýšení zahraničního dluhu ČR, protože vyšší úročení korunových aktiv v porovnání s těmi eurovými vede matky českých bank k ukládání svých volných prostředků právě v českých dcerách.
V neposlední řadě vysoké rozpětí mezi zmíněnými sazbami podněcuje přechod řady českých firem na účtování v eurech v maximální možné míře – tedy takzvanou euroizaci. Euro ale není v tuto chvíli pro českou ekonomiku jako celek výhodnější než koruna, jak se shodují ministerstvo financí ČR a Česká národní banka.
Pokud tedy ukončení odkupu dluhopisů ECB povede nakonec postupně k přivření nůžek mezi sazbami ČNB a ECB, půjde o dobrou zprávu pro ČR, protože se zmírní popsaná tržní pokřivení daná současným stavem.
Autor je hlavní ekonom CZECH FUND (14.12.2018)
