Bankovní rada České národní banky na svém dnešním řádném měnověpolitickém zasedání snížila základní úrokovou sazbu více, než se čekalo, a to rovnou o 0,75 procentního bodu.
Koruna v reakci na razantní krok centrální banky oslabila z úrovně kursu k euru pod 27,45 na 27,55, vzápětí ale svoji ztrátu částečně korigovala. Devizové obchodníky tak tedy krok ČNB bezprostředně nijak zásadně nepřekvapil.
Po tiskové konferenci po měnověpolitickém zasedání, které se výjimečně neúčastnil guvernér Jiří Rusnok, koruna posílila k úrovni 27,20, na svoji nejsilnější úroveň od 23. března. Devizoví obchodníci tedy zjevně čekali, že sada měnověpolitických opatření na podporu ekonomiky bude rozsáhlejší a razantnější. A to při zohlednění toho, že základní sazby klesla citelněji než, než trh čekal. Devizoví obchodníci například kalkulovali s možností, že ČNB bude konkrétněji signalizovat možnost spuštění kvantitativního uvolňování.
ČNB svým dnešním snížením sazeb navazuje na snížení základní sazby z minulého týdne, které bylo nejvýraznější od února 2009. Dnešní snížení sazby o 0,75 procentního bodu je nejvýraznější redukcí dokonce od listopadu 2008, tedy od doby kdy vrcholila světová finanční krize. Za deset obchodních dní tak ČNB redukuje základní sazbu o 1,25 procentního bodu. To je nejvýraznější snížení sazby v tak krátkém časovém úseku od ledna 1999.
Česká národní banka postupuje v souladu s kroky většiny dalších centrálních bank, v čele s tou americkou, které v posledních dnech a týdnech rovněž přikročily k masivnímu snížení základní úrokové sazby. Takový krok má za cíl podpořit ekonomiku, například usnadněním úvěrování, která zápolí s vysoce tíživými důsledky šíření koronavirové nákazy a opatřeními pro boj proti nim.
Česká národní banka také snížením základní sazby reaguje na pokles řady tržních úrokových sazeb, protože pokud by svoji základní sazbu takto citelně nesnížila, hrozilo by, že bude svojí nečinností či přílišným opatrnictvím měnové podmínky v ČR v této kritické době utahovat, což by bylo krajně nežádoucí. Utahování hrozí ovšem stále i nyní, pročež je pravděpodobné další poměrně brzké snížení základní úrokové sazby ČNB, byť již zřejmě ne v tomto enormním rozsahu.
Nafta v uplynulém týdnu zlevňovala nejvýrazněji od roku 2005, benzín od roku 2010. Pohonné hmoty v ČR historicky padají kvůli koronaviru
Pohonné hmoty v ČR v uplynulém týdnu zlevňovaly v týdenním sledování nejvýrazněji od února 2010. To znamená, že v jakýchkoli sedmi dnech v řadě se jejich cena snížila rapidněji naposledy před více než deseti lety. Pokud se zaměříme pouze na ceny nafty, ty v uplynulém týdnu zlevňovaly v týdenním sledování nejvýrazněji dokonce za celé období minimálně od začátku roku 2005, od kdy CCS zveřejňuje příslušná data.
V uplynulých sedmi dnech zlevnil litr benzínu o 1,26 koruny na průměrnou cenu 28,83 koruny. Litr nafty zlevnil za stejné období o 1,13 koruny na 28,60 koruny. Benzín je nyní tedy nejlevnější za celé období od května 2016, nafta zase za celé období od září 2017. Včera poprvé od srpna 2016 se zároveň benzín i nafta prodávaly průměrně za méně než 29 korun na litr.
V nadcházejících sedmi dnech budou ceny pohonných hmot dále citelně zlevňovat. Cena ropy Brent se na světových trzích v uplynulém týdnu propadla nejníže od první poloviny roku 2003. V přepočtu do korun byla ropa Brent v uplynulém týdnu nejlevnější dokonce od druhé poloviny roku 2001, kdy se svět a letecký segment zvláště vzpamatovávaly z útoku z 11. září.
Za uplynulé dva týdny cena ropy v přepočtu do korun zlevnila o dalších více než třináct procent a toto zlevnění čerpací stanice v ČR musí ještě teprve plně zohlednit ve svých cenách. Cena pohonných hmot v ČR se totiž vyvíjí se zhruba právě čtrnáctidenním zpožděním za cenou ropy.
V současné době lze na českých čerpacích stanicích pozorovat poměrně velký rozptyl v cenách. Někteří prodejci už v minulém týdnu měli ceny pod 25 korunami za litr, zatímco se ještě průměrná cena dle CCS pohybovala kolem třiceti korun za litr. Někteří prodejci částečně využívají současné situace a prudkého zlevnění ropy k enormnímu navyšování svých marží, které se tak pohybují až na trojnásobku běžné úrovně.
Pokles cen ropy začal nejprve kvůli ochromení zejména čínské ekonomiky, k němuž došlo kvůli šíření koronavirové nákazy. Následně, v reakci na cenový pokles, rozpoutala Saúdská Arábie cenovou válku, namířenou zejména proti Rusku, ale rovněž vůči americkým břidličným těžařům. Rijád se rozhodl, že pád cen ropy ještě urychlí tak, aby ukořistil tržní podíl na úkor Ruska a Spojených států, které těží ropy při vyšších nákladech než Saúdská Arábie.
Ceny ropy v těchto dnech přechodně podpořil balík rozpočtových opatření pro boj s koronavirem v USA, který v noci na dnešek schválil americký Senát. Nyní však ropa opět zlevňuje, neboť negativní efekt dalšího šíření koronaviru převážil nad očekávanými pozitivními efekty zmíněného balíku opatření.
Americká banka Goldman Sachs včera varovala, že celosvětová dopravní a obecně ekonomická omezení zaváděná v rámci boje s koronavirem vedou k „bezpříkladnému kolapsu ropné poptávky.“ Ve druhém čtvrtletí 2020 se podle banky ceny Brentu budou pohybovat kolem úrovně dvaceti dolarů za barel. Vzhledem k tomu, že se v uplynulém týdnu stabilizovalo oslabování koruny k dolaru, je třeba počítat se zlevňováním pohonných hmot v ČR během dubna potenciálně až k úrovni 25 korun za litr. (26.3.2020)
