Z jejich zisků přitom stát žije a podporuje zaměstnanost.
Tuzemští živnostníci trpí, a ještě více budou trpět při chystaném rozšíření uzavírky ekonomiky. O tom není pochyb. Jejich strádání ovšem není až tak dramatické, jak se médii či opozičními lavicemi ve Sněmovně mnohdy nese. V loňském roce jich totiž citelně přibylo.
Ale popořadě. Jen letos v lednu své podnikatelské aktivity pozastavilo rekordních více než 25 500 živnostníků, což je o 50 procent víc než před rokem a nejvíce v historii ČR.
Zvláště dramatický nárůst počtu pozastavení podnikání zaznamenává velkoobchod. Zatímco loni v lednu „zavřelo krám“ jen 68 velkoobchodníků, letos v lednu už to bylo 834. To je tedy více než dvanáctkrát tolik než loni. Mohutný nárůst v počtu pozastaveného velkoobchodního podnikání ilustruje fakt, že pandemickou krizí nejsou zasaženi jen ti „viditelní“, tedy například restaurace či hotely, ale také jejich „neviditelní“ velkoobchodní dodavatelé. Zavřené restaurace nebo hotelu si všimne každý. To, že velkoobchodní sklad na kraji města, který jim zboží dodává, zdaleka nejede na plné obrátky, už zaregistruje málokdo.
I pokud bereme v potaz nejen provozy „viditelné“, ale i ty „neviditelné“, dostáváme ale stále jen kusý obrázek pandemického strádání živnostenského stavu. Je třeba jej rozšířit, zasazením do kontextu celkového a dlouhodobého vývoje. Takové zasazení vyznívá možná až překvapivě.
Loni totiž počet živnostníků, resp. osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), citelně narostl. Ano, narostl. Navzdory pandemické situaci tedy nedošlo k úbytku podnikajících osob, ale naopak k nárůstu jejich počtu. Ten je dokonce v případě těch podnikajících v rámci své hlavní činnosti nejvýraznější za posledních minimálně deset let!
Celkový počet OSVČ loni stoupl z více než 1,031 milionu takto podnikajících osob na více než 1,051 milionu osob, tedy o takřka 20 tisíc lidí. V procentuálním vyjádření se jedná o nárůst čítající 1,9 procenta. Přitom v období let 2011 až 2019 narůstal počet OSVČ průměrným ročním tempem 0,6 procenta, tedy ani ne třetinovým v porovnání s loňskem.
Ještě výraznější je loňský nárůst počtu OSVČ podnikajících v rámci své hlavní činnosti. Počet takto podnikajících osob narostl během roku 2020 z úrovně mírně nad 598 tisíci na více než 611 tisíc lidí, tedy o více než 12 tisíc osob. V procentuálním vyjádření se jedná o nárůst čítající 2,2 procenta. Ten je suverénně nejvýraznější za celé období let 2011 až 2020. V letech 2011 až 2019 totiž v průměru docházelo dokonce k úbytku OSVČ působících v rámci hlavní činnosti. Průměrná procentuální změna početního stavu takto podnikajících osob v daném období totiž představuje minus 0,7 procenta.
Důvodů toho, proč loni živnostníci nevymírali, ba naopak, je několik.
Zaprvé, živnostníci, resp. OSVČ měli za předchozí léta prosperity, tedy za období zhruba ohraničené léty 2014 až 2019, nastřádány finanční rezervy, které jim v drtivé většině případů umožnily loňský rok „přežít“ i tehdy, náleží-li jejich živnost mezi ty zvláště tíživě zasažené. To jsou živnosti v oblasti turistického ruchu, gastronomie, ubytování, dopravy a obecně sféry služeb. Finanční rezerva navíc mnohým ze zasažených živnostníků umožnila „koupit si čas“, takže během takto „koupené“ doby se mohli adaptovat na nové, ztížené podmínky, případně přeorientovat na jiný druh produkční činnosti. Takže například mnohé restaurace nabídly možnost donášky nebo okénkového prodeje, salony šijící do té doby pánské obleky zase začaly šít roušky, případně zdravotnické pracovní oděvy atp.
Zadruhé, živnostníkům pomohla vládní pomoc ekonomice, která loni výrazně přispěla k udržení míry nezaměstnanosti na poměrně nízké úrovni, nejnižší v rámci celé EU. Vládní pomoc pomáhala živnostníkům jak přímo, tak nepřímo. Přímou pomocí byla například ta v podobě kompenzačních bonusů. Nepřímo pak živnostníky podpořily i programy, jako je Antivirus. Ty zásadně přispívají k tomu, že nijak výrazně neklesá počet zaměstnanců v ekonomice. To zásadně přispívá k udržení celkové poptávky v jejím rámci, včetně té po zboží a službách, které produkují právě živnostníci, resp. OSVČ.
Zatřetí, některé firmy zareagovaly na těžší ekonomickou situaci přechodem na „švarcsystém“, příp. jeho rozšířením. Takže vlastně přešly ze standardního vztahu zaměstnavatel-zaměstnanec do vztahu dodavatelsko-odběratelského, který je pro řadu firem finančně úspornější, neboť figurují jako odběratelé výsledku produkční činnosti dodavatele, tedy fakturující OSVČ.
Začtvrté, loňský nárůst míry nezaměstnanosti, byť poměrně slabý, zapříčinil, že někteří z propuštěných zakládali živnost, aby tak nahradili výpadek v příjmech. I to tedy přispělo k růstu počtu OSVČ.
Sečteno, podtrženo, živnostníkům loni k „přežití“ pomohl hlavně jejich důvtip, nápaditost a schopnost improvizace a adaptace. Ale také dluh. Vládní dluh. Z něj se financují kompenzační programy nebo Antivirus. Ve finále tedy živnostníky zachraňuje daňový poplatník. Vláda sama žádné peníze nevydělává, jen rozděluje část hrubého zisku živnostníků a firem. Živnostníci tedy vlastně tak trochu zachraňují sami sebe. Své nynější přežití si zase pěkně zaplatí. Až budou opět moci vydělávat. A platit daně. Ty daně se zvýší, aby z nich mohl být splácen nyní enormně navýšený vládní, resp. veřejný dluh.
Říká se tomu „vládní pomoc ekonomice“, což obzvláště před volbami zní hezky. Ve skutečnosti jde mnohem spíše o svépomoc.
Ropa může stát až 100 dolarů za barel
Mrazy v USA ji citelně zdražují, na zdražení benzínu a nafty se musí připravit i čeští řidiči.
Pohonné hmoty v ČR pokračují ve svém letošním zdražování. Zároveň se dále rozevírají cenové nůžky mezi benzínem a naftou. Řidiči vozů na benzínový pohon tak jsou v rostoucí míře znevýhodněni v porovnání s těmi, kteří svůj automobil napájejí motorovou naftou.
Od začátku letošního roku totiž benzín, konkrétně Natural 95, zdražil z úrovně 27,95 koruny za litr, což byla jeho průměrná cena k 1. lednu 2021, na včerejší průměrnou cenu 28,98 koruny za litr. Tedy o 83 haléřů na litr. Za poslední týden přidal 20 haléřů. Přitom cena nafty byla včera o jen o 36 haléřů dražší než letos na Nový rok. Včera činila 27,84 koruny za litr, zatímco 1. ledna stála 27,48.
Cena benzínu je tak nyní nejvyšší za celé období od druhé poloviny loňského března. Rozdíl v ceně obou druhů pohonných hmot – ony cenové nůžky – představuje korunu a čtrnáct haléřů, což je nejvíce od začátku října 2017. Rozevírání cenových nůžek mezi benzínem a naftou je způsobeno tím, že prodejci pohonných hmot postupně do své cenové kalkulace zahrnují snížení spotřební daně právě z motorové nafty o jednu korunu na litr, k němuž došlo letos k 1. lednu.
Snížení daně z nafty tak v jejím případě tlumí projev růstu cen ropy na světových trzích, zatímco v případě benzínu tomu tak není. Ropa Brent se včera a dnes poprvé po více než roce obchoduje za cenu přesahující 67 dolarů za barel. To je tedy maximum za celé období od ještě od času před propuknutím koronavirové pandemie.
Za letošní rok ropa Brent zdražila již o takřka 30 procent. Za měsíc únor pak o více než dvacet procent. Toto zdražení ještě tuzemské čerpací stanice do cen pohonných hmot zcela nepromítly, neboť své ceny nastavují se zhruba čtrnáctidenním zpožděním za vývojem cen ropy. Čeští řidiči proto musí s růstem cen benzínu i nafty počítat také v příštím týdnu. Benzín zdraží o zhruba dvacet haléřů a bude tak po bezmála roce překračovat cenovou úroveň 29 korun za litr, zatímco nafta podraží přibližně o patnáct haléřů na průměrnou cenu nad 28 korunami za litr.
Bezprostředním důvodem nynějšího růstu cen ropy jsou sněhové bouře a tuhé mrazy v USA, které zvláště citelně zasáhly stát Texas. Způsobují výpadky v dodávkách elektřiny, takže tamní rafinérie utlumují svoji činnost. Záležitost začíná mít celosvětový dopad, protože už i globální trh zaznamenává omezení nabídky ropy, které samozřejmě vytváří tlak na její cenový růst.
Dopad amerických mrazů tak umocňuje tlak na růst cen ropy způsobovaný již delší dobu tím, že Saúdská Arábie, největší světový vývozce ropy, pro měsíce únor a březen jednostranně škrtla podstatnou část své těžby. Kartel OPEC a jeho spojenci v čele s Ruskem navíc očekávají, že trh s ropou bude letos v deficitu, který by měl být nejhlubší v květnu, kdy bude odpovídat dvěma milionům barelů denně. Ropy se tedy nebude na trhu snadno dostávat, což právě vede a ještě povede k tlaku na její cenový růst.
K tomu bude sílit poptávka po ropě, což růst jen podpoří. Ropa by se podle některých smělých odhadů mohla ještě letos prodávat až za cenu 100 dolarů za barel. Důležitým stimulem pro posílení poptávky je kromě postupující vakcinace populace zejména ekonomicky vyspělých zemí také chystaný balík ekonomických opatření nového amerického prezidenta Joea Bidena.
Koruna vůči dolaru bude i nadále udržovat svoji poměrně silnou úroveň, nejsilnější od jara 2018, což bude působit proti ještě výraznějšímu zdražování pohonných hmot. Aktuálně se jeden dolar prodává za méně 21,40 koruny, takže česká měna udržuje svoji letošní úroveň, nejsilnější úroveň od května 2018. Její citelné posilování ze sklonku minulého roku však ustalo, takže již netlumí efekt zmíněného zdražování ropy na světových trzích.
Ceny pohonných hmot v příštích týdnech zdraží nejen v ČR, ale i dalších evropských zemích. Podle mezinárodního srovnání je benzín aktuálně levnější než v Česku tradičně v Bulharsku či Rumunsku, ale také v Polsku. V Maďarsku je cenově srovnatelný. V Rakousku, ve Slovinsku, na Slovensku, v Chorvatsku a také tradičně v Německu či v Itálii je dražší. Nafta je levnější než v ČR v Bulharsku. V Rumunsku a v Polsku je její cena srovnatelná s tou v ČR, což je zvláště v případě Rumunska značně nezvyklé. Rumuni měli tradičně citelně nižší cenu nafty, ale zmíněné snížení spotřební daně v ČR toto mění. Na Slovensku, v Maďarsku, v Rakousku ve Slovinsku, v Německu, Chorvatsku či Itálii je cena nafty vyšší než v ČR. (25.2.2021)
