Provozní podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se v dubnu citelně zhoršily. S tak špatným výsledkem trh nepočítal.
Hodnota indexu nákupních manažerů v českém zpracovatelském průmyslu sklouzla podle společnosti Markit, která příslušná data zpracovává, na nejnižší úroveň od prosince roku 2012. Hodnota indexu se propadla na 46,6 bodu, zatímco trh ve střední hodnotě analytických odhadů počítal se zlepšením oproti březnu, z úrovně 47,3 na 47,6 bodu. Skutečná hodnota tedy zaostala o celý bod za předpokladem trhu.
Český zpracovatelský průmysl v dubnu čelil ochabující poptávce ze strany jak domácích, tak zahraničních zákazníků. Došlo kvůli tomu dokonce k měsíčnímu snížení počtu pracujících.
Situace je výsledkem nepříznivého mezinárodního vývoje. Projevuje se zpomalování čínské a německé ekonomiky, ztráta růstové dynamiky eurozóny, hrozba tvrdého brexitu a obava z další eskalace obchodních válek.
Existuje však značná naděje, že situace v českém průmyslu se brzy stabilizuje. Tak, jako se nyní stabilizuje jak v Číně, tak v Německu.
Škoda Auto stojí a padá s Čínou, další kroky Pekingu ji zřejmě postaví na nohy. Nepomáhá jí ale citelný pokles českého trhu
Automobilka Škoda Auto dodala letos v prvním čtvrtletí zákazníků o bezmála tři procenta méně vozů než loni ve stejnou dobu. Důvodem je zejména pokles čínské poptávky. Druhá nejsilnější ekonomika světa zápolí s vlastním zpomalením, které vyhrotila obchodní válka s USA, probíhající v uplynulém více než roce. Mladoboleslavské automobilce ale nepomohla ani situace na domácím trhu.
Česká republika totiž společně s Finskem, Švédskem a Nizozemskem patří k těm zemím EU, kde se letos v prvním čtvrtletí nejcitelněji propadal počet registrací nových osobních automobilů. Propad byl v každém z měsíců letošního prvního kvartálu v očištění o rozdílný počet pracovních dní dramaticky větší než průměrně v EU.
Letos v lednu se tyto registrace v ČR propadly meziročně o patnáct procent, zatímco na úrovni EU jen o necelá dvě procenta. V únoru unijní trh vykazoval meziročně opět o bezmála dvě procenta méně registrací, avšak český trh jich měl hned o 7,5 procenta méně. V březnu pak český trh „padal“ o více než patnáct procent, kdežto ten unijní pouze o zhruba pět procent.
Nadějí pro českou automobilku je však vývoj v poslední době. Situace v čínské ekonomice a v německém průmyslu totiž vykazuje známky stabilizace. Poměrně pozitivní jsou například i hospodářské výsledky celé skupiny Volkswagen za letošní první kvartál. Volkswagen jako celek zůstává do značné míry imunní vůči čínskému i německému zpomalení uplynulých měsíců.
Jak napovídá například vývoj čínských akciových trhů, čínská stimulační opatření – jak v oblasti fiskální, tak monetární – zabírají. Čínské akciové indexy – které lze chápat jako předstihový ukazatel – vykazují letos nejvyšší zhodnocení ze všech světových burz. Optimismus a obnovená důvěra ohledně kondice čínské ekonomiky se pak promítá právě do stabilizace tamní celkové poptávky, včetně poptávky po německém dovozu. Toto oživení by zejména ve druhé polovině letošního roku mohlo stabilizovat také situaci v tuzemském průmyslu a usnadnit automobilce Škoda Auto nástup na trajektorii růstu zisku i objemu prodaných vozů.
Česká národní banka zvyšuje sazby nejvýše za posledních více než deset let. Zdražování hypoték ale nečekejme
Máme za sebou jedno z nejnapínavějších zasedání bankovní rady ČNB posledních let. Vůbec to nebylo jednoznačné. Bankovní rada ČNB se – v souladu s očekáváním trhu – i kvůli závěrům nové prognózy světového i domácího makroekonomického vývoje rozhodla sazby zvýšit. Základní sazba, dvoutýdenní repo sazba, se tak ocitá nejvýše od začátku února roku 2009. Úvěry by tak čistě z tohoto důvodu měly být v Česku nejdražší v posledním desetiletí. Do hry však vstoupí také jiné faktory, jako jsou například obří devizové rezervy ČNB, vzniklé v důsledku intervence ČNB z let 2013 až 2017. Ty budou sazby například u hypoték držet kolem stávající úrovně tří procent, stejně jako je tam bude držet zatím stále dosti nejistý mezinárodní ekonomický vývoj.
Rozhodnutí ČNB nezměnila ani dnes ráno zveřejněná předstihová data za tuzemský průmysl, která zatím nesignalizují jeho stabilizaci.
ČNB se rozhodla zvýšit sazby zejména proto, že v březnu rostla inflace tempem tří procent, a dosáhla tedy horní hranice tolerančního pásma cílování inflace. Inflace rostla nejrychleji od roku 2012. Mzdový růst nadále pokračuje, rostou ceny elektřiny, bydlení, paliv či řady potravin. Nezapomeňme však, že se ČNB svými současnými rozhodnutími snaží primárně ovlivnit inflační vývoj na horizontu měnové politiky, který přibližně odpovídá období roku až půldruhého roku.
Trh není rozhodnutím centrální banky překvapen, neboť většinově čekal, že ČNB sazby zvýší. Většina analytiků oslavených agenturou Bloomberg měla za to, že dojde ke zvýšení základní sazby na úroveň právě dvou procent. Od zítřka tak bude rozpětí mezi základním úročením korunových aktiv a základním úročením aktiv eurových odpovídat dvěma procentním bodů. Vyšší toto rozpětí bylo naposledy začátkem února roku 2000, kdy dosahovalo 2,25 procentního bodu. Za jistých okolností může takto velké rozpětí vyvolat až nežádoucí posilování koruny vůči euru, což zatím ale není hlavní scénář dalšího očekávaného vývoje. Koruna bude spíše mírně oslabovat. Příští rok v létě by se mělo euro dle konsensu trhu prodávat za zhruba 26 korun.
Věc komplikuje především vývoj v zahraničí, zejména v Německu a eurozóně. Tamní ekonomiky zpomalují. Špatná čísla přicházela v posledních měsících z Německa, jehož průmysl zpomaluje kvůli zpomalení čínskému, obchodním válkám a hrozbě tvrdého brexitu. Ukazuje se bohužel, že německé zpomalení nebude jen kratinkou epizodou. Nepříznivý vývoj poznamenal také třeba japonský průmysl nebo jihokorejskou ekonomiku, což signalizuje „rozlévání“ ekonomických potíží po světě. Naproti tomu nejnovější vývoj v Číně je poměrně příznivý, stejně jako ve Spojených státech, kde zatím poměrně úspěšně běží výsledková sezóna a ekonomika roste rychleji, než se čekalo.
Dokud se situace ve světě výrazně nezlepší, ČNB nebude mít letos příliš důvod je dále zvyšovat. Nebude vůbec překvapivé, pokud sazby vydrží na dnes navýšené úrovni po celý letošní rok. V případě závažnějšího negativního zahraničního vývoje lze dokonce vyhlížet jejich pokles.
Vláda letos hospodaří nejhůře od krizového roku 2012, na poplach ale zatím nebubnujme
Dubnové plnění státní rozpočtu vykázalo letos nejslabší výsledek od krizového roku 2012. Hospodaření ústřední vlády se už nyní, po čtyřech měsících roku, ocitá ve schodku takřka třiceti miliard korun.
Je třeba vzít v potaz nutnost předfinancování výdajů plánovaných pro letošek. Tyto výdaje se pojí k prostředkům čerpaným z fondů EU v běžícím programovém období na léta 2014 až 2020. S blížícím se koncem tohoto programového období je třeba zrychlit tempo čerpání, což přináší kvůli nutnosti kofinancování vyšší nároky na českou státní kasu. To se zrcadlí právě v popsané nutnosti relativně znatelného předfinancování.
Do určité míry je tak výrazný schodek dán také právě zrychlením čerpání prostředků z fondů EU v rámci stávajícího programového období. Rychlejší čerpání jako takové je přitom za daných podmínek z hlediska rozvoje české ekonomiky žádoucí. Ostatně, nárůst investičních výdajů, mezi něž se řadí právě i uvedené kofinancování, činil v dubnu meziročně bezmála padesát procent, což je výrazný nárůst.
Daňové inkaso rozpočtu stále vykazuje poměrně uspokojivý vývoj a nedá se říci, že by se v něm jakkoli zásadně a nečekaně odrážel zhoršující se stav ekonomiky. Například inkaso DPH v dubnu meziročně rostlo tempem devíti procent, což je tempo srovnatelné se situací v loňském roce. Je však třeba říci, že aby byl dodržen plán nárůstu inkasa DPH pro letošní rok, bude muset toto inkaso srovnatelně jako v dubnu růst i v dalších měsících, což vzhledem k makroekonomickému vývoji není vůbec zaručené.
Příznivě se v rozpočtu projevuje citelný meziroční nárůst mezd a platů, který způsobuje dvouciferný růst inkasa daně z příjmu zaměstnanců.
Dubnové plnění při podrobnějším zkoumání nezavdává důvod k bubnování na poplach, ale je stále zřejmější, že schodek státního rozpočtu v letošním roce se už bude počítat na desítky miliard korun. Deficit by se v letošním roce měl pohybovat na rozpočtované úrovni 40 miliard korun a podobné výše dosáhne i v roce 2020. Vzhledem k makroekonomické situaci by vláda měla hospodařit s ambicióznějším cílem a vykazovat stále i letos a příští rok vyrovnané hospodaření. To se však bohužel s největší pravděpodobností nestane. (2.5.2019)
