Nejvyšší daňové zatížení z členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) měla v loňském roce Francie. Česká republika se loni posunula na 16. příčku z předloňského 17. místa. Vyplývá to z dnešní zprávy OECD.
Podíl daňových příjmů k hrubému domácímu produktu (HDP) v České republice loni vzrostl na 34,9 procenta z 34,2 procenta v předchozím roce. Zůstal tak nad průměrem OECD, který stoupl na rekordních 34,2 procenta z předloňských 34 procent.
Česká republika v roce 2017 ovšem vykázala jeden z nejvyšších nárůstů podílu celkového daňového inkasa na HDP. Tento nárůst, který čítá 0,7 procentního bodu, řadí Českou republiku na třetí místo mezi všemi evropskými zeměmi OECD. Vyšší meziroční nárůst vykázaly v roce 2017 z evropských zemí OECD pouze Francie a Švýcarsko.
Tyto údaje potvrzují, že opatření ministerstva financí za zlepšení vlastního výběru daní, jako je kontrolní hlášení a elektronická evidence tržeb, se příznivě promítly do nárůstu daňového inkasa dokonce i v mezinárodním srovnání.
Ropa v uplynulých týdnech zlevnila o 30 procent, ale pohonné hmoty v ČR zlevnily jen o dvě až tři procenta. Jejich zlevňování bude pokračovat
Zlevňování pohonných hmot v ČR konečně nabralo pořádné obrátky. Dodavatelé a prodejci se zbavili zásob pořízených za vyšší cenu a také je konkurenční boj mezi benzínovými pumpami přiměl snížit své marže tak, aby více odrážely aktuální propad cen ropy na světových trzích. Cena ropy Brent se za uplynulé zhruba dva měsíce, od svého mnohaletého maxima počátkem října, propadla o bezmála třicet procent. Přitom benzín Natural 95 zlevnil u českých čerpacích stanic oproti svému říjnovému mnohaletému maximu pouze o 3,4 procenta (z 33,83 koruny za litr na 32,80), kdežto cena nafty se oproti svému listopadovému mnohaletému maximu zatím snížila jen o 1,7 procenta (z 33,78 koruny za litr na 33,22).
V posledním týdnu zlevnil benzín o 37 haléřů na litr a nafta o 29 haléřů na litr. Rozdíl mezi cenou litru nafty a cenou litru benzínu vylétl během uplynulého týdne, konkrétně v sobotu, na 47 haléřů. To je nejvyšší takový rozdíl za celé období od prosince 2012. Pokles cen nafty tlumí probíhající topná sezóna, jež zvyšuje poptávku po topné naftě, a také fakt, že petrolejová frakce, která se do nafty přidává za účelem dosažení její předepsané kvality, je letos dražší než v uplynulých letech. Celkově je pak cenový pokles pohonných hmot tlumen slabou úrovní koruny vůči dolaru, ve kterém se ropa obchoduje. Česká měna se nyní prodává stále blízko své nejslabší úrovně vůči dolaru za poslední bezmála půldruhý rok, aktuálně je v porovnání s touto úrovní jen o necelé procento silnější.
V příštím týdnu lze očekávat další citelné zlevnění pohonných hmot v ČR. Benzín zlevní o 25 haléřů na litr, kdežto nafta o dvacetník. Ceny ropy na světových trzích se po zmíněném dramatickém propadu od posledního listopadového týdne stabilizovaly. Ropa Brent se prodává za ceny kolem 60 dolarů za barel.
Pro další vývoj cen ropy je určující dnešní vídeňské zasedání kartelu OPEC a přidružených těžařů v čele s Ruskem. Saúdská Arábie, nepsaný lídr kartelu, deklarovala cíl snížit objem těžby ropy celkově o 1,3 milionu barelů denně, což je 1,3 procenta celosvětové produkce. Rijád naléhá na Moskvu, aby ta snížila svoji těžbu až o 300 tisíc barelů denně, na což zatím Rusové nepřistupují. Těžbu chtějí redukovat jen o polovinu daného objemu. K redukci těžby se patrně nepřipojí někteří klíčoví členové OPEC, jako je Irák či Venezuela.
Americký prezident Donald Trump navíc na OPEC tlačí, aby k žádné redukci těžby nepřistoupil. Trump se obává inflačních tlaků, které by opětovný růst cen pohonných hmot a dalších ropných produktů přinesl, a to i v USA. Čím silnější inflační tlaky v americké ekonomice budou, tím spíše bude tamní centrální banka zvyšovat úrokové sazby. Jejich růst podvazuje a zhoršuje náladu akciových trhů v USA, což Trump nese nelibě, jelikož donedávna trvající růst burz vydával za jeden z největších úspěchů svého prezidenství. Navíc, pochopitelně, dražší benzín a zároveň padající akcie mohou způsobit odliv části jeho voličů.
Je tedy otázkou, do jaké míry OPEC dnes opravdu těžbu sníží. Podle některých prognóz existuje až 33procentní pravděpodobnost, že dnes k žádnému snížení těžby nedojde. Trump nedávno „podržel“ saúdský režim, zejména pak korunního prince Muhammada bin Salmána, když navzdory volání části amerických politiků neuvalil na Rijád sankce poté, co byl na saúdském konzulátu v Istanbulu – zřejmě s princovým plným vědomím – zavražděn novinář. Saúdský princ se tak nyní může cítit Trumpovi zavázán, což by mohlo způsobit z hlediska trhů nakonec jen nepřesvědčivé snížení těžby, resp. snížení-nesnížení v duchu pohádky o Chytré horákyni. V takovém případě by se pokles cen ropy obnovil a pohonné hmoty v ČR by měly před sebou další propad, trvající minimálně do začátku roku 2019.
Češi si v říjnu ještě plně dopřávali. Jako o život kupovali mobily, počítače i přes e-shopy, auta ovšem už tolik ne
Čeští spotřebitelé byli v říjnu stále při chuti. Maloobchodní tržby stouply meziročně bez očištění o 6,4 procenta, nejvýrazněji od letošního ledna. Solidní byl i údaj očištěný, 5,2 procenta. Letošní říjen měl o jeden pracovní den více než ten loňský.
V říjnu byl patrný útlum poptávky spotřebitelů v rámci motoristického segmentu. Tržby v oblasti potravin se reálně pohybovaly na srovnatelné úrovni jako v říjnu loňského roku. Citelný, více než desetinový nárůst tržeb byl v porovnání s loňským říjnem patrný naopak v oblasti nepotravinářského zboží. Češi hojně utráceli za mobilní telefony, počítače a další elektroniku. Za tyto nákupy prodejci utržili ve stálých cenách takřka o pětinu více než loni v říjnu. Tržby za internetové a zásilkové nákupy stouply meziročně reálně takřka o čtvrtinu. O desetinu pak Češi navýšili své výdaje za kulturu a rekreaci.
To vše zřetelně demonstruje, že Češi jsou ochotni utrácet více za zboží, které nutně nepotřebují. Zkrátka si dopřávají. Zároveň však už proběhla pokrizová obnova vozových parků, jak na úrovni firem, tak jednotlivců, pročež právě je znát útlum nákupů automobilů a souvisejících služeb. Poptávku v motoristickém segmentu přitom v říjnu dále oslabilo zavádění nových emisních testů, které přechodně podvázalo dodávky nových, již homologovaných vozů na trh.
Za celý letošní rok lze čekat růst maloobchodních tržeb o solidní 4,7 procenta. Spotřeba domácností bude i za letošek tahounem celé české ekonomiky. V příštím roce však růst maloobchodních tržeb mírně zpomalí, přičemž citelně zbrzdí v roce 2020.
Dynamika růstu maloobchodu zkrátka naráží na své limity. To ostatně demonstroval například i citelný propad spotřebitelské důvěry mezi letošním říjnem a listopadem, který byl nejvýraznější od roku 2011. Češi se v rostoucí míře obávají zhoršení ekonomických podmínek, a pokud tato obava přetrvá, je jen otázkou času, kdy se projeví znatelným zhoršením čísel za maloobchod.
Autor je hlavní ekonom CZECH FUND (6.12.2018)
