Spojené státy a Čína včera dosáhly částečné dohody o smíru v obchodní válce. Závěr jednání má být základem pro širší, celkovou dohodu o obchodním příměří, kterou by prezidenti obou zemí mohli podepsat ještě letos. Zdá se, že jde o největší pozitivní průlom v obchodní válce dvou vedoucích světových ekonomik, která trvá už rok a půl.
Čína by měla odkupovat více zemědělských produktů, posílit ochranu duševního vlastnictví, zrychlit otevírání se světu v oblasti finančních služeb či zprůhlednit své jednání v měnové oblasti. Spojené státy na oplátku odloží říjnové navýšení cel. Další nová cla, plánovaná na prosinec, však zatím nestáhly.
Zdrženlivost je na místě. Zatím se totiž Washington s Pekingem dohodly hlavně jen na tom, že se dohodnou. Pokud by měl smír spočívat v tom, že Čína odkoupí více sóji nebo vepřového, zatímco USA vynechají nebo jen pozdrží jedno z ohlášených celních navýšení, o žádný průlom pochopitelně nepůjde.
Americký prezident Donald Trump potřebuje odvést pozornost médií od svých vnitropolitických potíží, které se poslední dobou točí hlavně kolem ukrajinské kauzy, zatímco současně ví, že pozitivní zprávy stran vývoje v obchodní válce povzbuzují burzy. Tak se dělo i včera během dne. Akcie společnosti Apple například vystoupaly na svůj historický vrchol. Koncem obchodního dne však americké akcie zamířily opět dolů. Trumpovi se zkrátka nepovedlo udržet trhy v excitovaném stavu ani jeden celý obchodní cen.
Minulá zkušenost učí, že dohody USA a Číny o příměří v obchodní válce nemají ani hodnotu papíru, na němž jsou napsány, poznamenávají analytici agentury Bloomberg. Přitom dodávají, že včerejší částečná dohoda ani na papír napsána nebyla.
Ve hvězdách zatím zůstává, jak konkrétně obě ekonomické velmoci vyřeší zásadní předmět své pře, tedy vynucené technologické transfery nebo krádeže duševního vlastnictví. To jsou záležitosti, kvůli nimž přece Washington obchodní válku rozpoutal. Jenže to měl Trump ještě za to, že v ní bude snadné zvítězit. Po osmnácti měsících je nad slunce jasné, a snad i jemu, že tomu tak není. V USA zpomaluje tempo vytváření nových pracovních míst a horší se podnikatelský sentiment. To pochopitelně kazí náladu i Trumpovi, neboť bez silné ekonomiky je zásadně ohroženo jeho znovuzvolení v listopadu příštího roku.
Peking trpí také. V posledním letošním čtvrtletí dost možná čínská ekonomika nesplní vládní cíl alespoň šestiprocentního ekonomického růstu. To by byl poprask, byť před veřejnost by kožení čínští soudruzi dále předstupovali s pokerovou tváří.
Pokud by zkrátka šlo čistě o ekonomiku, obě země už by se byly dávno dohodly. Jde ale o víc. Jde o politiku, a jde zejména o geopolitiku, tedy o soupeření o budoucí světovou dominanci.
Jak Trump, tak jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se snaží balancovat mezi krátkodobým, zejména ekonomickým zájmem, který je spojuje, a zájmem dlouhodobým, geopolitickým, který je zase rozděluje. Tato dynamika je trvalejšího rázu a po včerejšku se na ní nic nemění. Přehnaná pozitivní očekávaní nejsou na místě.
Akcie Applu vylétly na historický rekord. Díky naději na konec obchodní války i na dohodu o brexitu
Spojené státy a Čína dosáhly částečné dohody o smíru v obchodní válce. Závěr jednání je základem pro širší, celkovou dohodu o obchodní příměří, kterou by prezidenti obou zemí mohli podepsat ještě letos.
Americké akciové trhy reagovaly na zprávu citelným vzestupem. Pečetily tak celkově dobrý den pro světové akcie, jelikož zprávy o možné částečné dohodě prosakovaly již v uplynulých hodinách, kdy Trump v nadějeplném duchu tweetoval.
Akcie společnosti Apple vystoupaly na své historické maximum a klíčový index evropských akcií, Stoxx Europe 600, poskočil nejvýrazněji od letošního ledna. Zejména právě evropským akciím pomohly i dobré zvěsti o možné dohodě ve věci brexitu. Ty pomohly zpevnit také britské libře.
Příznivé páteční zprávy signalizují, že hrozbu zásadního celosvětového útlumu mohou politici odvrátit, pokud se budou umět dohodnout a nebude jim k tomu chybět vůle. Zdá se, že vrcholní světoví politici si stále zřetelněji uvědomují, že obchodní válka ekonomicky poškozuje obě strany sporu a vlastně celý svět a že rovněž případný brexit bez dohody by napáchal ekonomickou škodu nejen v Británii, ale také ve zbytku EU.
Pokud by pozitivní zprávy znamenaly obrat jak v obchodní válce, tak ve věci brexitu, jednalo by se o mimořádně příznivou zprávu pro globální ekonomiku, a pochopitelně tedy také pro ekonomiku českou. Opadla by totiž do značné míry nejistota, která podvazuje například investiční aktivitu firem. Míra nejistoty v oblasti hospodářské politiky je přitom na nejvyšší úrovni za poslední desetiletí, jak vyplývá z příslušného indexu, který sestavují přední ekonomové z USA.
Probíhající rozepře Prahy a Číny bude Česko stát zhruba 23 miliard korun
Probíhající rozepře Číny a Prahy se promítne do českého hrubého domácího produktu negativně. Tuzemskou ekonomiku tedy poškodí. To je vlastně zákonitost každého takového zhoršení vztahů dvou zemí. Vyčíslení škody je odvislé od intenzity rozepře v nadcházející době. I ve světle zhoršujícího se vztahu Spojených států a Číny je třeba předpokládat, že dojde k útlumu ekonomických vazeb Číny a Česka, které je vojenským spojencem Spojených států.
V základním scénáři je předpokladem, že finanční dopad útlumu těchto vazeb bude v procentuálním vyjádření zhruba poloviční v porovnání s dopadem útlumu ekonomických vazeb Česka a Ruské federace, který nastal po roce 2014 v souvislosti se sankcemi Západu vůči Rusku. Sankce a ruské protisankce byly uvaleny kvůli konfliktu na Ukrajině a anexi Krymu. Rusko bylo v té době ale také zasaženo ekonomickým zpomalením, které nesouviselo přímo se sankcemi, leč bylo například důsledkem citelného poklesu cen ropy na světovém trhu v letech 2014 až 2015. Což je ale také případ Číny, byť v menší míře. I Čína vedle obchodní války s USA čelí problémům, které existují zcela nezávisle na obchodní válce a zhoršování vztahu se Západem, například enormnímu zadlužení tamní podnikové sféry.
Mezi lety 2014 a 2016 poklesl dolarový objem českého vývozu do Ruska o zhruba 44 procent. Předpokládejme tedy, že dolarový objem vývozu do Číny klesne do roku 2021 postupně o 22 procent. To odpovídá ztrátě na straně tuzemských vývozců v souhrnné výši 18,7 miliardy korun. Zhoršení vztahů mezi Prahou a Čínou poznamená zejména přímé exportéry do Číny než reexport, který bude v Číně méně spojován s probíhající rozepří. Poškozeni budou například tuzemští vývozci chemických látek, čerpadel, elektronických zařízení či motorových vozidel nebo jejich částí.
Neblaze dotčena bude také obchodní výměna v segmentu služeb, kde na straně českého vývozu hraje prim segment cestovního ruchu. S poklesem zájmu čínských turistů o Česko a snížením jejich útrat v tuzemsku za ubytování, stravování či třeba suvenýry a nákupy dalšího zboží budou spojeny náklady, které v příštích dvou letech celkovou ztrátu české ekonomiky z probíhající rozepře Prahy a Číny „zaokrouhlí“ na dvacet miliard korun.
V Česku se také kvůli rozepři neuskuteční v příštích dvou letech část přímých zahraničních investic Číny, která by se tu jinak realizovala. V roce 2018 podle údajů CzechInvestu narostly přímé zahraniční investice Číny v ČR o 3,7 miliardy korun. Rozepře Prahy a Číny tak připraví v příštích dvou letech českou ekonomiku o přímé zahraniční investice Číny v souhrnu za 2,5 miliardy korun.
Nejnákladnější pohřby dějin: vede Alexandr Makedonský, Michael Jackson je desátý
U příležitosti dnešního pohřbu Karla Gotta, jenž podle všeho bude svým rozsahem nebývalý, stojí za to připomenout si nejnákladnější poslední rozloučení dějin. Žebříček zahrnuje jak pohřby státníků, tak hvězd šoubyznysu.
Nejnákladnější pohřeb dějin podle více zdrojů vystrojili Alexandru Velikému. Když v roce 323 před Kristem umíral, jeho říše se rozkládala od Jónského moře k Himálaji. Šedesát koní tehdy prý táhlo zlatý kočár, v němž byly ve zlaté rakvi uloženy ostatky velkého vojevůdce a dobyvatele. Pohřeb vyšel v dnešních cenách na 600 milionů dolarů, neboli více než čtrnáct miliard korun.
Na v přepočtu 9,4 miliardy korun pak vyšel pohřeb někdejšího amerického prezidenta Ronalda Reagana, jenž zemřel v roce 2004. Necelou miliardu korun stál pohřeb severokorejského vůdce Kim Čong Ila. Více než dvacet milionů korun činily tehdy výdaje na ruské balzamovače Kimova těla a speciální skleněnou rakev.
Nákladné pohřby měli dále zavražděný americký prezident John Fitzgerald Kennedy, Královna matka, čili matka britské panovnice Alžběty II., papež Jan Pavel II., princezna Diana, Winston Churchill nebo Margaret Thatcherová.
Pohřeb zpěváka Michaela Jacksona v roce 2009 vyšel na zhruba milion dolarů tedy zhruba 23,5 milionu korun dle aktuálního kursu. (11.10.2019)
