Komentář Lukáše Kovandy: Elon Musk během úterka zbohatl o 550 miliard korun, o třetinu českého rozpočtu

Historie ale naznačuje, že může jít o předzvěst hlubokého pádu Tesly.

Elon Musk, zakladatel, šéf a hlavní akcionář automobilky Tesla, včera (9. 3.) zbohatl během jediného dne o 25,1 miliardy dolarů, v přepočtu o zhruba 550 miliard korun. Taková suma odpovídá zhruba třetině plánovaných výdajů letošního státního rozpočtu České republiky. Musk včera bohatl průměrně tempem 23 miliard korun každou jednu hodinu, a to díky enormnímu nárůstu tržní kapitalizace Tesly. Ta během dne narostla o 107 miliard dolarů. Zřejmě žádný jednotlivec v moderních dějinách ještě nebohatl tak závratným tempem jako právě včera Musk.

Akcie Tesly včera prudce zdražovaly v kontextu širší korekce převážně technologického trhu Nasdaq. Jeho klíčový ukazatel, index Nasdaq 100, výrazně zvrátil předchozí třítýdenní propad, během nějž odepsal jedenáct procent. A během nějž – a kvůli němuž – také Musk přišel o pomyslnou korunku nejbohatšího člověka planety. Ta po včerejšku ovšem dále zůstává zakladateli Amazonu Jeffu Bezosovi. Musk jej nicméně výrazně dotáhl (viz tabulka).

Musk si včera v žebříčku nejbohatších lidí planety, jejž sestavuje agentura Bloomberg, polepšil o zhruba 25 miliard dolarů, a dotáhl se tak na prvního Bezose, který svůj majetek rozhojnil pouze o šest miliard.

I Bezos se svezl na vlně obnoveného zájmu o technologické tituly. Zbohatl však včera „pouze“ o šest miliard dolarů, neboli o 132 miliard korun, takže mu nyní Musk v žebříčku nejbohatších lidí planety z druhé příčky více než předtím „dýchá na záda“. Bezosův celkový majetek představuje necelých 180 miliard dolarů, zatímco ten Muskův přibližně 174 miliard. Bezosův majetek v přepočtu činí bezmála čtyři biliony korun, což odpovídá 70 procentům loňského hrubého domácího produktu ČR.

Včerejší obchodování na amerických trzích však pravděpodobně nevěstí zásadnější zvrat předchozího vývoje, tudíž je pravděpodobné, že jak Musk, tak Bezos v nejbližší době zase výrazně zchudnou. Technologickým titulům, jako je Amazon nebo Tesla, nesvědčí současný obecnější trend na trzích, známý jako „rotace“. Investoři se během něj zbavují titulů, které těžily z pandemické situace, a svůj kapitál přesouvají do titulů, jako jsou ty bankovní nebo energetické, jimž se obecně daří v prostředí ekonomického zotavování „off-line ekonomiky“ a rostoucích úrokových sazeb.

Nárůst úrokových sazeb signalizuje již delší dobu citelný vzestup výnosů vládních dluhopisů, jak těch vlády USA, tak třeba také vlády české. Růst výnosů vládních dluhopisů nastává v důsledku vzestupu inflačních očekávání, přičemž atraktivnější úročí poměrně bezpečných vládních dluhopisů činí zejména některé akciové tituly méně atraktivními. Investoři se proto zároveň obávají širšího akciového výprodeje.

V tomto smyslu bylo zvláště varovné obchodování na amerických trzích v pondělí tento týden. Nastal totiž výrazný propad zmíněného indexu Nasdaq 100, přičemž ovšem zároveň rostl Dow Jonesův index, jenž šířeji zachycuje kondici americké podnikové aféry. Takový nejednoznačný vývoj je zřídkavý a historicky často předznamenává širší akciové výprodeje, zejména pak technologických titulů.

Zahraniční obchod v lednu zklamal, nepříznivě na něj dolehly zádrhely v subdodávkách z Asie, brexit i silnější koruna

Zahraniční obchod ČR se zbožím v lednu mírně zklamal. Přebytek byl sice meziročně o 7,3 miliardy korun vyšší, když dosáhl hodnoty 24,6 miliardy korun, avšak trh předpokládal přebytek nad úrovní třiceti miliard korun.

Přebytek nad třiceti miliardami vykazoval zahraniční obchod loni v měsících září až listopadu, čímž zaznamenával své historicky rekordní úrovně. Tehdy se ale projevoval kompenzující efekt po prvním pololetí silně uzavřené ekonomiky, jak naší, tak zahraničních, odbytových, v čele s německou. Tento kompenzující efekt se ovšem během druhého loňského pololetí vyčerpal, resp. v důsledku přetížení světových přepravních kapacit, například v nakládce a kontejnerové přepravě na asijsko-evropské trase, neudržel své silné podzimní tempo.

Kvůli nedostatku čipů z Asie musela zkraje roku omezovat svoji výrobu například i automobilka Škoda Auto, podobné potíže přitom zasáhly celý koncern Volkswagen. Mladoboleslavská automobilka v lednu kvůli těmto výpadkům subdodávek zastavila výrobu v několika provozech a směnách. Právě meziročně nižší přebytek bilance aut v důsledku poklesu jejich vývozu o 4,7 miliardy korun byl zásadním důvodem nižšího než předpokládaného lednového přebytku zahraničního obchodu ČR a poklesu v porovnání s měsíci zářím až listopadem 2020.

Mezinárodnímu obchodu České republiky nenahrál ani konec pobrexitového přechodného období, jež vypršelo loni se samým sklonkem roku. Vyhlížená nejistota vedla k předzásobení odbytišť přímého i nepřímého vývozu z ČR, což v oblasti zahraničního obchodu zadělalo na lednový tlumící efekt.

Současně v lednu již německý průmysl nenavázal na postupné zlepšování své kondice, resp. zmírňování meziročního propadu ze druhé poloviny loňska. To se opět negativně promítlo v celkovém výsledku tuzemského zahraničního obchodu.

Nepomohlo ani posílení koruny v porovnání s uvedenými rekordními měsíci zářím až listopadem 2020. Kurs koruny k euru se během ledna pohyboval převážně v pásmu od 26 do 26,20. Pod většinu října 2020 přitom převyšoval úroveň 27 korun, po podstatnou část září a částečně i v listopadu 2020 pak přesahoval úroveň 26,50. Silnější měna snižuje konkurenceschopnost vývozců na zahraničních trzích.

Za celý letošní rok by měl přebytek zahraničního obchodu ČR se zbožím dosáhnout zhruba 140 miliard korun, když zejména v druhé polovině roku výrazněji oživí dovozní činnost českých firem. K oživení dovozu dojde ruku v ruce s ústupem pandemické nejistoty, dané postupující vakcinací a oživováním ekonomiky naší i zahraničních, a nárůstem ochoty investovat, včetně právě investování dovezených položek.

Ceny v Česku rostou nejpomaleji od roku 2018, mohou však opět vystřelit

Růst cen v Česku zvolňuje. V únoru vykázala inflace své nejpomalejší meziroční tempo od roku 2018. Činila 2,1 procenta. Trh ve střední hodnotě odhadů analytiků oslovených agenturou Bloomberg očekával setrvání míry inflace na lednové úrovni 2,2 procenta. Česká národní banka však ve své aktuální prognóze předpokládá pro únor inflaci dokonce výrazně nižší, na úrovni 1,7 procenta.

V únorovém zpomalení růstu hladiny spotřebitelských cen se projevuje i statistický efekt navýšené loňské srovnávací základny. Vždyť v únoru 2020 činila inflace 3,7 procenta, což byl – a stále je – nejvyšší inflační údaj od roku 2012. Růst cen v Česku ovšem zvolňuje také v důsledku poklesu cen energií. Meziročně zlevnila jak elektřina, tak zejména zemní plyn. Děje se tak v důsledku pandemické situace, která loni kvůli vypnutí podstatné části ekonomik a ochromení světového obchodu výrazně snížila poptávku po energiích. Celkové zmírňování růstu cen v únoru tlumil poměrně výrazný, více než desetinový, vzestup cen alkoholu a tabáku, který je efektem loňského zvyšování spotřební daně, které v případě tabáku pokračuje i letos. Celkové zmírňování růstu cen tlumí stále také mzdový vývoj, který se zrcadlí v poměrně vysoké jádrové inflaci, tedy inflaci očištěné o kolísavé položky typu energií či potravin. Mzdovou inflaci letos bude pohánět jako loni třeba i zvláštní odměňování zdravotníků.

Kvůli pandemii musí statistici řadu cen spotřebního zboží odhadovat, neboť podstatná část kamenného maloobchodu je uzavřena. Dynamika cen v e-shopech je často jiná než v obchodech kamenných, navíc online nakupuje stále jen část tuzemské populace – tedy jen určitý podíl těch kteří nakupují v obchodech kamenných. Zejména pak poptávka vyšší střední a starší generace není v současnosti v cenovém vývoji plnohodnotně zachycena. Navíc pandemie mění složení typického spotřebitelského koše. Například skladba nakupovaných oděvů se mění dramaticky, když probíhá odklon od nákupů společenských oděvů k nákupům oděvů volnočasových.

Za celý letošní rok inflace zvolní k úrovni 2,2 procenta. Existují však scénáře, které, zhmotní-li se, způsobí výrazně vyšší tempo inflace, proti kterému by Česká národní banka zakročila ještě letos zvýšením základní úrokové sazby. Nynější strmý růst úroku na tuzemských dluhopisech odráží celosvětový vzestup inflačních očekávání. Ta plynou z vyhlídky ekonomického zotavení, mezinárodního dopadu fiskálních a měnověpolitických stimulů a ze specifičtějších příčin typu cenové politiky kartelu OPEC.

Americký Kongres právě teď schválil Bidenův obří balík rozpočtových opatření, hrozí citelná inflace

I proto by to mělo zajímat třeba i Česko a českou vládu.

V Americe probíhá obří záchrana ekonomiky na dluh. Do toho všude zdražuje ropa i potraviny. Svět se opět začíná bát něčeho, na co už takřka zapomněl: obří inflace. A strach by měla mít i česká vláda.

Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu dnes večer středoevropského času (10. 3.) schválila takřka dvoubilionový balík rozpočtových opatření prezidenta Joea Bidena. Již o víkendu balík těsně prošel Senátem. Nyní zamíří k podpisu prezidentovi, což už je jen formalita.

Covidová fiskální pomoc americké ekonomice tak po dnešku o čtvrtinu předčí souhrn fiskálních pomocí z uplynulého půlstoletí, včetně té z doby globální finanční krize před třinácti lety. Historicky obří pomoc vedoucí ekonomice světa je vlajkovou lodí opatření Bidenovy administrativy, současně však velmi přispívá k růstu inflačních očekávání v USA. Ta jsou nejvyšší od roku 2008. A má to zásadní význam i pro českou ekonomiku.

Navýšená inflační očekávání, pokud se naplní, znamenají vyšší inflaci v budoucnosti. A tak peníze budou ztrácet kupní sílu. Investoři do dluhopisů s takovou vidinou žádají vyšší výnos, který by poztrácenou kupní sílu peněz – tedy i hotovostních toků plynoucích držitelům dluhopisů – kompenzoval.

Peníze z Bidenova balíku poplynou do ekonomiky přímo, například v podobě „helikoptérového shazování“ sumy 1400 dolarů každému Američanovi s příjmem do 75 tisíc dolarů ročně, tedy více než 85 procentům americké populace. Harvardský profesor ekonomie Larry Summers, ministr financí z administrativy Billa Clintona, v únoru před Bidenovým balíkem varoval. V článku pro Washington Post napsal, že může zapříčinit „inflační tlaky neviděné po generaci, které poznamenají hodnotu dolaru a finanční stabilitu“. Není to jediný renomovaný hlas, který varuje.

Investoři a burziáni, zkrátka „trhy“, ne vždy varováním, jakkoli renomovaným, naslouchají. V tomto případě však jsou se Summersem a spol. zajedno. Výnos z amerických dluhopisů citelně roste. Dokonce se po světě rozlévá vlna rostoucích výnosů. Nevyhýbá se ani dluhopisům vlády české. Finanční svět tak začíná vážně přemítat nad tím, zda se nevrací nepřítel po léta zdánlivě pohřbený: citelná inflace.

Minulý měsíc přitom Bank of America, druhá největší banka v USA, doporučila klientům nakupovat české koruny. Vychází právě z obavy z výrazného letošního zdražování. Má k němu dojít celosvětově, ale právě země typu Česka mohou být zasaženy zásadně. To přiměje centrální banky, v tuzemském případě Českou národní, aby rychleji zvyšovaly své základní úrokové sazby. Růst těch českých zatraktivní korunu v očích mezinárodních investorů, neboť korunové úložky budou úročeny lépe než doposud například v porovnání s úložkami eurovými. (V eurozóně inflace není tak výrazná.)

Zmíněný Bidenův balík opatření povzbuzuje i růst cen ropy, které se nakonec projeví i v rychlejší inflaci v Česku. Když přes 85 procent Američanů dostane „na ruku“ od vlády 1400 dolarů, je zřejmé, že podstatnou část sumy utratí za benzin či naftu. Případně jim po zaplacení pohonných hmot zbude více peněz na něco dalšího, což povzbudí poptávku třeba po potravinách či oblečení. Nároky na přepravu tedy stoupnou, což ve výsledku opět zvýší poptávku po palivech, tedy i cenu ropy.

Ta navíc podražuje i z jiných důvodů.

Ropa Brent, jejíž cena je určující pro cenu pohonných hmot v Česku, v pondělí vyskočila nad úroveň 71 dolarů za barel, prakticky nejvýše od jara 2019. Stalo se tak v důsledku dronového útoku na ropný zásobník v saúdskoarabském přístavu Ras Tanura, největší svého druhu na světě. Nedělní útok, k němuž se přihlásili jemenští Húsíové, povstalci podporovaní Íránem, stupňuje blízkovýchodní napětí, což dál tlačí cenu ropy nahoru. Přitom Saúdská Arábie drží její těžbu přiškrcenou navzdory globálnímu ekonomickému zotavování, což dále paliva zdražuje.

Tuzemští řidiči se tak musí připravit na znatelné zdražení pohonných hmot, zejména benzinu. Ten poprvé od loňského března překročí cenu 30 korun za litr, nárůst cen se ale může počítat až na koruny. Od začátku roku benzin podražil o 1,90 koruny na litr, nafta o zhruba korunu na litr. Zdražování nafty však brzdí snížení spotřební daně z ní.

Skutečnost, že Saúdská Arábie a kartel OPEC i jeho spojenci drží těžbu ropy přiškrcenou, tak přidělává vrásky na čele tuzemským dopravcům, ale zprostředkovaně i České národní bance. Pro dopravce znamená nákladovou zátěž v čase, kdy je jejich podnikání pod neblahým tlakem v důsledku pandemické situace. Z hlediska ČNB znamená krok OPEC zesílení inflačních tlaků.

Burzovní obchodníci nyní sázejí na to, že ČNB bude muset se základní úrokovou sazbou nahoru hned čtyřikrát během nadcházejícího půldruhého roku. Klíčovým důvodem takové sázky je přesvědčení, že ČNB bude muset utažením měnové politiky krotit příliš silnou inflaci. Tu pochopitelně dražší pohonné hmoty zásadně umocní.

Růst inflačních očekávání by měl vrásky na čele dělat i české vládě. V souvislosti s jejich vzestupem totiž stoupá úrok na českých dluhopisech. Úrok na desetiletých dluhopisech vlády se strmě blíží 1,9 procenta ročně – a je tak nejvyšší od jara 2019. Tehdy však byl ekonomický boom, nyní krize a útlum.

Takový vzestup úroků vládě prodražuje obsluhu dluhu, který i letos enormně naroste. Kabinet tedy bude čelit nepříjemné kombinaci rostoucího dluhu a současně i rostoucích úrokových měr. Ty by však rostly i bez navyšování dluhu. Kvůli tomu však porostou tím rychleji, takže to umocní celkový růst nákladů obsluhy. Vládě tak zbude méně peněz na starobní důchody, školy, nemocnice, dálnice a další veřejné výdaje. (10.3.2021)