Cena bitcoinu se v reakci na překvapivý tweet propadla o 200 tisíc korun.
Elon Musk nepříjemně zaskočil fanoušky bitcoinu. V noci na dnešek středoevropského času na svém twitteru uvedl, že automobilka Tesla, kterou založil a kterou řídí, nebude už nejstarší a nejrozšířenější kryptoměnu přijímat při nákupu svých vozů.
Bitcoin se v reakci na nečekaný tweet výrazně propadl, jen lehce nad úroveň 46 tisíc dolarů, a to z úrovně takřka 55 tisíc dolarů. V přepočtu na koruny tak Muskův tweet způsobil propad ceny bitcoinu o zhruba 200 tisíc korun. Na některých z kryptoměnových burz dokonce došlo k výpadkům ruku v ruce s tím, jak se lidé bitcoinu překotně zbavovali. Od té doby kryptoměna část své ztráty umazala, nyní se obchoduje za více než 51 tisíc dolarů.
Musk přitom v únoru cenu bitcoinu masivně podpořil, když Tesla ve výroční zprávě uvedla, že nakoupila bitcoiny za půldruhé miliardy dolarů. Zároveň oznámila, že bude kryptoměnu přijímat při nákupu svých vozů, k čemuž následně také přistoupila.
Nyní se však Musk od této možnosti odvrací. Jeho krok je tak pro bitcoinovou komunitu bezesporu „ránou“, neboť ochota automobilky jej při platbě akceptovat bitcoin dále legitimizovala v očích široké veřejnosti i mainstreamových médií. Musk navíc nepochybně rozvíří téma environmentální náročnosti těžby a provozu bitcoinu, které potenciálně představuje „Achillovu patu“ celého ekosystému kolem této kryptoměny. Šéf Tesly totiž své rozhodnutí nepřijímat bitcoiny zdůvodnil právě rapidně rostoucím využitím fosilních zdrojů energie, jež bitcoinový ekosystém pohání.
Ještě v dubnu přitom Musk podle všeho souhlasil se závěrem společné zprávy fondu Ark Investment Management a společnosti Square, dle níž širší přijetí bitcoinu podnítí rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie. Spoluzakladatelem a šéfem společnosti Square, která se specializuje na digitální platby a další finanční služby v oblasti takzvaného fintechu, je Jack Dorsey, jenž je rovněž spoluzakladatelem a šéfem Twitteru. Fondy Ark Investment Management se zase specializují na investice do inovativních, moderních technologických titulů, včetně Muskovy Tesly.
Poté, co Dorsey na twitteru shrnul základní závěr zmíněné zprávy, a sice že bitcoin podněcuje přechod na obnovitelné zdroje, Musk zjevně souhlasně odpověděl jednoslovně „True“, tedy že jde podle jeho názoru o pravdivý pohled.
Muskova nynější otočka je o to překvapivější, že problematikou energetické náročnosti těžby a provozu bitcoinu se zasvěcená veřejnost i odborníci zabývají již řadu let, zaobírali se jí dlouho předtím, že Tesla letos oznámila zmíněný nákup bitcoinů i záměr přijímat jej jako platební prostředek. Navíc i elektromobily, včetně těch značky Tesla, jsou často kritizovány právě z toho důvodu, že elektřina, jež je pohání, se z velké částí vyrábí stále v uhelných elektrárnách.
Musk tedy vlastně udivené bitcoinové komunitě teď sděluje, že „za své tesly, které jezdí na uhlí, už nebude přijímat bitcoiny, protože jejich těžba jede na uhlí.“
Koruna prvně od začátku pandemie prolomila hranici 25,50 za euro
Čechům zlevní dovolené.
Koruna vůči euru zpevnila v úterý před půlnocí středoevropského času pod úroveň 25,50. Ocitla se tak na nejsilnější hodnotě vůči jednotné evropské měně od začátku pandemie, konkrétně od 10. března 2020.
České měně pomohla úterní nová data k tuzemské inflaci. Ta v dubnu vykázala úroveň 3,1 procenta v meziročním vyjádření. Trh přitom počítal ve střední hodnotě analytických odhadů s růstem cen čítajícím jen 2,7 procenta, zatímco Česká národní banka předpokládala v aktuální prognóze inflaci 2,9 procenta.
Výraznější než očekávaný růst spotřebitelských cen zvyšuje pravděpodobnost, že centrální banka bude muset v následujících měsících a čtvrtletích přistoupit k razantnějšímu utahování měnových šroubů. Trh nyní sází na to, že do konce příštího roku by mohla základní sazba ČNB činit 1,5, nebo dokonce 1,75 procenta. Vyšší úročení zatraktivňuje korunu v porovnání s eurem, neboť investoři, kteří v korunových aktivech ukládají své prostředky, je zhodnotí výrazněji, než když je budou držet v eurových aktivech.
K nárůstu inflace a inflačních očekávání dochází celosvětově, nejen v ČR. Například úterní nárůst cen průmyslových výrobců v Číně zásadně přispěl k následnému globálnímu výprodeji akcií. Akciím, zejména pak takzvaným růstovým titulům, mezi něž se řadí četné technologické akcie, vyhlídka vyšší inflace nesvědčí.
Silnější koruna je ale dobrou zprávou třeba pro Čechy, kteří se chystají na zahraniční dovolenou, protože ji budou mít díky pevnější měně levnější.
Evropská komise řadí ČR mezi pět zemí EU, které pandemii zvládají nejhůře z hlediska veřejných financí
ODS zrušením superhrubé mzdy poskytuje rivalům záminku k přijetí eura.
Dnes zveřejněná prognóza Evropské komise je pro Česko varovná z hlediska udržitelnosti veřejných financí. Prognóza totiž počítá s tím, že ČR letos vykáže schodek veřejných financí 8,5 procenta a v příštím roce pak 5,4 procenta. Průměrný schodek za oba roky tak má činit bezmála sedm procent. To je pátá nejvyšší hodnota v EU.
Vyšší průměrný schodek už podle Evropské komise vykážou za roky 2021 a 2022 jen Itálie, Malta, Litva a Rumunsko.
Česko před pandemií patřilo mezi pět zemí EU, které vykazovaly nejnižší veřejný dluh v poměru k HDP. A zároveň mezi pětici členských států EU, které jej v předpandemických letech rovněž nejvýrazněji snižovaly. Nyní se však ocitá mezi pěticí zemí, které pandemii zvládají nejhůře z hlediska udržitelnosti veřejných financí, resp. tedy s nejhlubším vyhlíženým schodkem.
Průměrný schodek za celou EU má letos a příští rok dle prognózy Evropské komise činit 5,6 procenta HDP.
Z hlediska ratingových agentur není ještě problematická situace v letošním roce, neboť s enormními schodky se potýkají i četné další země EU. Příští rok ale již řada jiných zemí své schodky výrazně sníží, a Česko se tak ocitne mezi zeměmi, které v pokrizové konsolidaci svých veřejných financí zaostávají za srovnatelnými ekonomikami. To ratingové agentury pravděpodobně „oznámkují“ nepříznivě, a to zhoršením výhledu a posléze dost možná i samotného ratingu dluhu ČR. Obsluha dluhu českého státu se tak prodraží.
Klíčovým důvodem hlubokých schodků je loňské zrušení superhrubé mzdy. To podpořilo vládní hnutí ANO a opoziční ODS. Koalice Pirátů a STAN nyní předesílá, že pokud se bude po říjnových parlamentních volbách podílet na vládnutí, může se o snížení schodků veřejných financí zasadit i prosazením vstupu ČR do Mechanismu směnných kursů II (ERM II). To je jakýsi „předpokoj“ v procesu přijímání eura.
Koalice Pirátů a STAN předpokládá, že účast v mechanismu by snížila náklady na obsluhu dluhu, což je úvaha, která nepostrádá ekonomické opodstatnění. Úrok na českém dluhu by se totiž účastí v mechanismu vskutku snížil. Mezinárodní investoři by totiž z důvodu vyhlíženého členství v eurozóně, jejíž centrální banka už léta uskutečňuje masivní program odkupu vládních dluhopisů, snížili rizikovou přirážku na českém dluhu. Zároveň by ovšem samozřejmě zásadně stoupla pravděpodobnost, že Česko euro přijme. Dánsko, které setrvává mimo eurozónu, sice také do mechanismu vstoupilo, ale to má vyjednánu trvalou výjimku z přijetí eura. Všechny další země, které se do mechanismu v minulosti zapojily, nebo se v něm nacházejí nyní, což je případ Bulharska a Chorvatska, euro přijaly či v dohledné době přijmout hodlají.
ODS, která dlouhodobě euro odmítá, tak paradoxně může poskytnout politickým rivalům validní záminku k jeho přijetí. Pokud tedy nebude schopna předložit adekvátní plán úspor, které by zajistily uspokojivé snížení vyhlížených schodků a minimalizovaly riziko zhoršení ratingu. Takové plány ale ODS, resp. koalice SPOLU, jejíž je součástí, ve svém nedávno představeném volebním programu v uspokojivé míře a realisticky nenabídla.
Experty v USA zaskočila tamní inflace
Vylétla třikrát výše, než čekali, na maximum od roku 1982. Bude mít dopady i na ČR, Babišově vládě zdraží financování dluhu.
Dubnová meziměsíční inflace Spojených států očištěná o kolísavé ceny potravin a energií vyskočila na 0,9 procenta, nejvýše od roku 1982. Vyplývá to ze zveřejněných údajů amerického Úřadu statistiky práce.
Experty takový vzestup hladiny spotřebitelských cen zaskočil. Takřka sedmdesátka analytiků, které oslovila agentura Bloomberg, čekala ve střední hodnotě i v průměru inflaci čítající jen 0,3 procenta. Inflace je výrazná i v meziročním pohledu, kdy vykazuje nejvyšší úroveň za posledních více než deset let. Meziroční inflace je ovšem částečně navýšena statistickým zkreslením plynoucím z faktu nízké srovnávací základny meziročního porovnání. Loni v dubnu se totiž ceny citelně propadaly vinou nastupující pandemie a souvisejících opatření a uzavírek.
Nečekaně silná inflace v USA představuje zatěžkávací zkoušku pro tamní centrální banku. Bude však mít celosvětové důsledky. Centrální banka USA – Fed – může být nečekaně silnou inflací přinucena zvedat základní úrokovou sazbu dříve a razantněji, než se obecně čeká. Na dnešní data k inflaci proto vládní dluhopisy USA reagují růstem výnosu, zatímco akcie klesají. Růst inflačních očekávání totiž investory vede k přehodnocení svých investic. Tak, že za ty do vládních dluhopisů požadují vyšší výnos, kdežto akcií se spíše zbavují, neboť vyšší inflace nahlodává vyhlíženou reálnou ziskovost firem. Zároveň akcie ztrácí na atraktivitě vůči náhle výnosnějším dluhopisům.
Rychlejší než očekávaná americká inflace ovšem zprostředkovaně zdraží půjčování také české vlády, neboť lze nyní předpokládat celosvětový nárůst inflačních očekávání, tedy i úroků na vládních dluhopisech, i těch Babišovy vlády.
Americká centrální banka se teď bude snažit trhy ujistit, že výraznější inflace je jen přechodného rázu. A že je výsledkem jednorázových dějů, jako je otevření americké i světové ekonomiky po pandemii, které umožňuje zdárně postupující vakcinace podstatné části světové populace. V souvislosti s tímto otevřením ekonomiky dochází k výpadkům v dodávkách, například čipů, neboť svět se nyní překotně snaží dohnat to, co během pandemie v produkci zmeškal, zejména pak loni v prvním pololetí. Jenže výpadky výrobu prodražují, takže právě představují inflační tlak.
Výrazná inflace však může přerůst v trvalejší fenomén, pokud související navýšená inflační očekávání spotřebitelů i firem nejen v USA v duchu fenoménu takzvaných sebenaplňujících se proroctví začnou soustavněji formovat cenotvorbu podnikové sféry, ale i třeba podobu a aspirace mzdových vyjednávání. Může se tak roztočit inflační spirála, kterou budou centrální banky nuceny zarazit razantním zvýšením svých úrokových sazeb, které však pro změnu může přivodit prudké ochlazení světové ekonomiky a globální recesi. Navíc není zřejmé, zda by výrazně vyšší úroky na svém dluhu ustály některé z předlužených vlád, například ta italská, jimž by pak v krajním případě hrozila platební neschopnost, tedy bankrot.
Inflace zase drtí Čechy, je vyšší, než se čekalo. Citelně zdražuje pivo, zelenina, benzín, alkohol, tabák i auta
Inflace v České republice svým růstem překonává očekávání. Poprvé od loňského září se v dubnu dostala nad úroveň horní meze tolerančního pásma cílování inflace, které stanovuje Česká národní banka, když dosáhla úrovně 3,1 procenta. Jak trh, tak ČNB přitom předpokládaly, že inflace skončí pod úrovní tří procent.
V porovnání s loňským dubnem prudce zdražily pohonné hmoty, a to o více než 16 procent. Tento růst je však dán zejména tím, že loni v dubnu se ceny prudce propadly kvůli celosvětovému propadu cen ropy. Ty spadly v důsledku šířící se pandemie. V květnu by měl být ze stejného meziroční růst cen pohonných hmot ještě výraznější, zhruba dvacetiprocentní. Navzdory pandemii rostou výrazně také ceny aut. Vláda totiž svými záchrannými programy na dluh udržuje zaměstnanost i kupní sílu lidí na stále poměrně vysoké úrovni i v čase krize, což podněcuje poptávku právě i po autech. Ta navíc zdražují proto, že jejich výroba je kvůli nutnosti plnit stále náročnější regulace, například emisní limity, více a více náročná a nákladná. Navíc se v oblasti automobilové výrobě projevují prodlevy způsobené kritickým nedostatkem čipů, jenž je globálního rázu, zasahuje i tuzemské automobilky a přetrvá zřejmě až do příštího roku.
Meziročně výrazně zdražuje také pivo nebo tabák. V případě piva se do cen promítá zejména růst cen energií či mezd v pivovarnické branži, tabák zdražuje z důvodu kontinuálního růstu spotřební daně z něj, jenž pokračuje i letos. Cena piva roste také v důsledku loňského zvýšení spotřební daně z lihovin, které snížilo poptávku po nich, takže ji zvýšilo po nejbližší náhražce, tedy pivu. Silnější poptávka po zlatavém moku, která v důsledku toho nastává, umožňuje jít s jeho cenou znatelněji nahoru.
V meziměsíčním pohledu, z března na duben, zdražuje výrazně, o více než deset procent, zelenina. Zemědělští producenti citelně zvyšují její cenu. Symbolem nynějšího zdražování zeleniny se stala paprika. Ta se v některých řetězcích prodává třeba i za 140 korun za kilogram, někde ale šplhá až ke 200 korunám za kilogram. Přitom třeba v létě 2018 se paprika prodávala za zhruba 40 korun za kilogram. Příčinou drahé papriky je zejména ten fakt, že se nyní prodává výhradně skleníková produkce z dovozu. České papriky se na trh dostanou převážně až ve druhé polovině léta, což s sebou přinese tlak na pokles cen.
Kromě paprik zdražují také okurky, rajčata, cibule i mrkev. V dalších měsících by ale mělo dojít ke zlevnění, jako u papriky. Letošní chladné jaro není pro pěstitele takovou pohromou, jakou bylo loňské extrémně suché jaro. Letošní sklizeň zeleniny by tak neměla být slabší než ta loňská, což právě přinese tlak na pokles cen.
Dnešní čísla (11. 5.) k inflaci zvyšují pravděpodobnost, že ČNB by mohla už letos v srpnu zvýšit svoji základní úrokovou sazbu a že ji letos zvýší dost možná i dvakrát. V příštím roce by ji mohla zvednou až čtyřikrát. Koncem roku 2022 by základní sazba mohla činit 1,5 procenta. Trh nyní sází na takovéto poměrně agresivní zvyšování sazeb ČNB – agresivní v tom smyslu, že během poměrně krátkého časového úseku necelých dvou letá předpokládá razantní, několikanásobný růst sazeb. Takto agresivně sázel na růst sazeb naposledy před deseti lety.
Česko zmizelo z turistické mapy světa, počet turistů dramaticky klesá i v porovnání s loňskem
Hotely zachraňují delší pobyty, i tak třetině hrozí krach.
V prvním letošním čtvrtletí jakoby Česko zmizelo z turistické mapy světa. Počet hostů v tuzemských ubytovacích zařízeních klesl na 281 894, což je dramaticky nižší číslo dokonce i v porovnání s každým ze čtvrtletí loňského, již pandemického roku. Meziročně pokles představuje 91,1 procenta. Pravda je, že v loňském prvním čtvrtletí pandemie teprve propukala, Česko protipandemická opatření výrazněji pocítilo až v jeho poslední šestině.
Propad turistického ruchu je však patrný dokonce i například v porovnání s loňským čtvrtým čtvrtletím, kdy počet hostů byl zhruba 2,4násobný v porovnání s letošním čtvrtletím prvním. Výrazněji odpadají krátkodobá ubytování, například při obchodních cestách, neboť průměrný počet přenocování – tedy nocí strávených v daném ubytovacím zařízení – vzrostl letos v prvním čtvrtletí na rekordní hodnotu 3,8. Domácí, čeští turisté se ubytovávali v průměru dokonce na čtyři noci, zatímco před pandemií byl pro ně pro první čtvrtletí typický počet nocí strávených v ubytovacím zařízení 2,5 až tři.
S ohledem na epidemiologickou situaci musely být zrušeny firemní akce, wellness pobyty i sportovní zájezdy. Pro hotely se tak poslední záchranou staly delší rodinné pobyty. Už loni proto začaly cílit na desítky tisíc domácností z velkých měst, které kvůli uzavření škol musely trávit čas v domácí izolaci. Hotely nabídly fungující restaurace, stabilní internet, bezpečné prostředí, často v zeleni, namísto městské zástavby, a tedy také odpočinek od všudypřítomného stresu. Na delší pobyty pak často poskytovaly výrazné slevy.
I tak je nyní bankrotem ohrožena zhruba třetina hotelů. Naopak třeba kempy se o klientelu bát nemusí. Budou letos praskat ve švech. Češi totiž budou dovolenou opět ve zvýšené míře trávit doma. (13.5.2021)
